Hlavní obsah

Rekordman Bartoš si jde pro další termín v čele Pirátů

Ivan Bartoš vede Piráty s přestávkami od roku 2009. Těch třináct let je svého druhu rekord, který se nyní chystá ještě prodloužit. V čele strany ho mimo jiné drží vládní angažmá, které dává práci řadě straníků.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ivan Bartoš je v čele České pirátské strany s přestávkami od roku 2009

Článek

Jeho vyzyvatelka v souboji o post předsedy, europoslankyně Markéta Gregorová, tak podle politologů nemá 13. ledna na sjezdu Pirátů v Brně velké šance.

„Bartoš dovedl Piráty do Sněmovny, později do vlády. Získali mandáty v Evropském parlamentu, v krajích. V kontextu dalších evropských pirátských stran je to nebývalý úspěch,“ komentoval politolog Daniel Kunštát.

Piráti jsou podle něj už léta na vzestupné trajektorii, nemají proto nyní důvod „přepřahat“. U stran nového typu je navíc běžné, že se v nich předsedové příliš často nestřídají.

Na předsedu Pirátů kandidují Bartoš a Gregorová, Pikal o post nestojí

Domácí

„Takové partaje vznikají na základě netradiční ideologie a jsou často spjaty s osobností, která byla u jejich založení,“ poznamenal Kunštát.

„Zvlášť, pokud je to člověk, který se osvědčil a má politické kompetence a veřejnou prestiž. Pro strany, které se na politické mapě etablují, je výhodné zachovávat si kontinuitu,“ dodal.

Gregorová chce odejít z vlády

Podle politologa Lukáše Valeše oslabuje Gregorovou i fakt, že se staví proti vládě.

„Dříve rebelská strana je nejloajálnější člen koalice. Protože řadě lidí tam jde o místa a ekonomický profit. Za Ivana Bartoše se Pirátům daří uspokojovat potřeby členů. Když měli dvacet dva poslanců, zaměstnali mnoho asistentů i úředníků,“ připomněl.

„Po volbách jim zbyli čtyři poslanci, ale zase mají tři ministry a spoustu náměstků i místopředsedkyni Sněmovny,“ podotkl Valeš.

„Pro členy pirátské strany je Ivan Bartoš úspěšný předseda, který stranu dovedl do Sněmovny a do vlády a dokázal zajistit řadu lukrativních pracovních míst pro členy strany. To vidím jako hlavní důvod, proč Bartoš uspěje,“ dodal.

Kandidatura na šéfa Pirátů se nekoná. Špoták nedostal nominaci ze žádného kraje

Domácí

Sám Bartoš ve své kandidátské řeči straníkům na fóru řekl, že se snaží ve vládě prosazovat to, co strana slíbila.

„Rozhodně nejsem žádný superman. Snažím se každý jeden den odvádět poctivou práci, učit se a hledat dlouhodobě jak pro společnost, tak pro Pirátskou stranu a úspěšnost naší politiky to nejlepší řešení,“ uvedl.

„Zda zůstaneme ve vládě a za jakých podmínek, to nechávám na našem nejvyšším orgánu, Celostátním fóru, které i posvětilo vstup do ní,“ řekla spolustraníkům na internetovém fóru strany konkurentka Gregorová.

„Můj osobní názor tajemstvím není; domnívám se, že bychom měli mít jasnou strategii, kdy z vlády odejít, za jakých podmínek a s jakým účelem. Tu momentálně postrádám. Jak vnímám politickou scénu, mělo by se to stát před dalšími volbami do Poslanecké sněmovny, jelikož nás to jinak oslabí a poškodí,“ dodala.

Předčil už i Klause

Čas na změnu vedení přijde podle Valeše až ve chvíli, kdy se Pirátům přestane dařit a o placené funkce přijdou. „Může přijít krize. Přijdou o pozice na ministerstvech a mohou se vzbouřit. Pak může dojít ve straně ke katarzi a návratu ke kořenům,“ míní.

Podle něj je ale dnes strana stabilní, drží si preference voličů a vládní angažmá jí ubližuje nejméně ze všech.

Bartoš se stal poprvé předsedou Pirátů v roce 2009, stranu vedl do června 2013, kdy na funkci rezignoval. Po dvouměsíční pauze se ale opět postavil do jejího čela a zůstal v něm do června 2014, kdy o fous přišel o mandát v Evropském parlamentu.

Bartoš: Koalice PirSTAN skončí spolu s touto vládou, zaplatili jsme za ni hodně

Domácí

Jakožto neúspěšný lídr kandidátky na funkci předsedy znovu rezignoval a vrátil se až po takřka dvou letech v dubnu 2016. Od té doby už sedí u vesla bez přestávky.

V celkové délce šéfování strany předběhl i Václava Klause, který vedl ODS zhruba 11 let, nebo šéfa ANO Andreje Babiše, který stojí v čele hnutí od roku 2012.

Podle Kunštáta to svědčí i o tom, že Pirátům chybí další výrazné osobnosti. „To se netýká jen Pirátů, ale také dalších stran,“ poznamenal.

Valeš se domnívá, že za personální nouzí stojí i fakt, že se u Pirátů nechytila vnitrostranická opozice.

„Levicověji orientovaní Piráti odešli nebo se upozadili. A zbyli hlavně lidé, kteří si ze strany udělali výtah k moci nebo dobře placeným funkcím,“ míní Valeš.

Na funkce místopředsedů kandiduje celkem třináct lidí. Největší podporu má z nich s třinácti nominacemi lídr do eurovoleb Marcel Kolaja.

Dalšími kandidáty jsou místopředsedkyně Hana Hajnová, jihomoravská radní Jana Holomčík Leitnerová, europoslanec Mikuláš Peksa, poslankyně Klára Kocmanová, středočeská radní Jana Skopalíková, zastupitelka Karlovarského kraje Markéta Monsportová, Albert Štěrba, Tereza Vovesová, Lukáš Hejduk, Jakub Wolf a Dominika Poživilová Michailidu a bývalý poslanec a stávající asistent Mikuláš Ferjenčík.

Předsedou pirátského poslaneckého klubu zůstane Michálek

Domácí

Související články

Výběr článků

Načítám