Rekonstrukce má navrátit parku na Karlově náměstí jeho význam

„V parku je přes šedesát správců a dvacet různých oborů státní správy, se kterými musíme jednat a vybalancovat jejich požadavky,“ vysvětlila publiku na prezentaci současného stavu projektu tento týden za zpracovatele Adéla Chmelové z německo-českého architektonického ateliéru Rehwaldt Landscape Architects jeden důvod, proč všechno trvá tak dlouho.

Přeměnu prostranství s rozlohou více než 80 tisíc metrů čtverečních zahájí nultá etapa, která má zlepšit podmínky pro růst stromů a připravit je na samotnou rekonstrukci. Chmelová odhaduje, že vypukne koncem letoška a zabere ještě příští rok.

Většina dřevin podle Štěpána Špouly z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, který se ujal role garanta revitalizace, dospěla na hranici života. Na místě rostou více než 130 let. K zemi nepůjdou všechny, správná péče jim podle něj život dokáže prodloužit.

Rozlehlá plocha by po rekonstrukci podle Chmelové měla plnit úlohu náměstí i parku. „Návrh přichází s tzv. městským rámem, který tvoří rozhraní mezi těmi prostory. Kolem máme ulice, uvnitř klidnější prostor. Projekt zahrnuje stromořadí, rozšířený obvodový chodník a pobytovou lavici. Přibudou vstupy, obzvlášť na západní straně, cesty modelujeme tak, abychom neznehodnotili Thomayerův návrh,“ popsala.

Slibuje kavárnu mezi kostelem sv. Ignáce z Loyoly a nemocnicí, pavilon pro správce i světelnou instalaci, jež připomene gotickou Kapli Božího Těla, ve které se u ostatků světců setkávali poutníci z různých koutů světa. V části před Novoměstskou radnicí vznikne prostor pro pořádání různých akcí.

Náměstí založil Karel IV. v roce 1348. V 19. století se původně dobytčí trh proměnil podle návrhu vyhlášeného zahradního architekta Františka Thomayera. Od té doby žádné zásadní úpravy nenastaly, vyjma prostoru před radnicí na konci 90. let. Roku 2020 spojily obě poloviny náměstí přechody pro chodce.

„Revitalizace má zlepšit stav parku, adaptovat ho na současné podmínky a obnovit jeho význam jako jednoho z hlavních veřejných prostranství v Praze,“ vysvětlila zahradní architektka Barbora Lišková z institutu plánování.

V souvislosti s projektem se rodí i tzv. management plán. Jde o dokument, jenž nastavuje pravidla užívání a správy tak, aby byly chráněny jeho hodnoty a byl využit jeho potenciál. „Je to nástroj, který povede k tomu, aby to všechno pěkné, co vznikne, zůstalo za dalších pět dvacet let,“ řekla Lucie Pára za institut. Ve světě se podle ní běžně používá, u nás jde o jeden z prvních příkladů. Hotový by měl být na konci roku.

„Odvedli jste obrovský kus práce, ale nepoznala jsem, co se bude kdy dít. Lidi zajímá, kdy se bude park bude rovnat 21. století,“ obrátila se v debatě na řečníky Jana Kupková, která na Karlově náměstí žije deset let. Přesné termíny Chmelová říct nedokáže.

„Neumíme ovlivnit rychlost procesů,“ konstatoval s tím, že rekonstrukce půjde po etapách. „Jsme ve stavu, kdy panuje silná shoda mezi všemi aktéry a důležitými politickými hráči,“ dodala Réza Vlasáková, jež má na starosti participaci.

„Rušíte veřejné záchodky? Když jsem byl malý, fungovaly tam dvoje. Jedny se proměnily před lety v bufet, ty druhé nevidím,“ ptal se Jiří Kokoška. Postavit kavárnu u nemocnice nepovažuje za vhodné kvůli hluku, který by mohl obtěžovat pacienty. „Doprava je rušnější,“ míní Chmelová. „Záchodky rušíme, ale vzniknou v kavárně a pavilonu pro správce,“ doplnila.