Článek
„Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) podrobně přezkoumalo formální i věcnou správnost rozhodnutí policejního orgánu, kterým byla uvedená trestní věc odložena, stejně jako činnost a právní závěry dozorového státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze. S těmito závěry obou orgánů činných v trestním řízení se NSZ ztotožnilo a neshledalo ani prostor pro možné doplnění dokazování,“ shrnul mluvčí NSZ Petr Malý.
Policie v minulosti případ zadávání reklamy v tehdy ještě rozestavěném areálu Čapího hnízda dvakrát odložila s tím, že se nepodařilo prokázat podezření na daňový únik.
V reklamní větvi případu se policisté podle dřívějších informací zabývali podezřením, že suma 272 milionů korun v letech 2010 až 2013 od firem z Agrofertu ve skutečnosti nešla na reklamu, ale pomáhala Čapímu hnízdu splácet úvěr a holdingu Agrofert snížit si daně.
Policie odložila případ manažerů z kauzy Čapí hnízdo. Podle soudce při výpovědi lhali
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) k rozhodnutí uvedl, že státní zastupitelství prokázalo svou apolitičnost.
„Přesto je zde jistá oprávněná pachuť - kolik podnikatelů bylo v uplynulých desetiletích v obdobných daňových záležitostech utrápeno horlivci z finančních úřadů, policie a státního zastupitelství? Nebude to malé číslo. Zato postižení byli často malí a mediálně ‚bezejmenní‘,“ odtušil ministr.
Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Ten je nadále obžalován z napomáhání dotačnímu podvodu. Soud ho dvakrát nepravomocně osvobodil, nicméně se stále čeká na verdikt odvolacího soudu.
Kauza Čapí hnízdo
Práce na projektu přestavby zanedbaného statku a lihovaru u Benešova na konferenční centrum začaly v roce 2006. Majitelem se stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil Andreji Babišovi. Postupem času přešla pod akciovou společnost Farma Čapí hnízdo s anonymními majiteli. Tato firma po zákazu anonymních akcií v roce 2014 zanikla a Čapí hnízdo přešlo zpět pod Imobu, která spravuje nemovitosti skupiny Agrofert.
Dotaci ve výši 50 milionů korun projekt získal v srpnu 2008. Dokončen a otevřen byl o dva roky později, už v té době byl v médiích spojován s Babišem, který však vlastnictví odmítal. Týdeník Ekonom tehdy uvedl, že firma při žádosti o dotaci byla brána jako malý podnik a v případě propojení s kapitálově silnější společností by dotaci nezískala.
V roce 2011 bylo při jednom z auditů zjištěno, že Farma Čapí hnízdo požádala v roce 2009 o jednu platbu dřív, než uhradila příslušnou fakturu. Kvůli porušení podmínek byla firmě vyměřena pokuta, která včetně penále dosáhla šesti milionů korun. V roce 2012 však byla většina odpuštěna, firma zaplatila 37 000 korun plus penále.
Babiš rok poté v Reflexu uvedl, že s Čapím hnízdem nemá nic společného a neví, komu patří. Společnosti prý půjčil 400 milionů korun a má tam pronajatu jednu budovu. Jen rok nato uvedl, že skupina Agrofert převzala „ztrátovou a předluženou farmu“ Čapí hnízdo.
V roce 2015 policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo. Babiš už předtím řekl, že si není vědom žádného pochybení. Věcí se začal zabývat Evropský úřad proti podvodům (OLAF) a stala se i hlavním tématem pro mimořádnou schůzi Sněmovny. Na ní Babiš původně majitele firmy sdělit odmítl, posléze však řekl, že Farmu Čapí hnízdo vlastnili v době získání dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Sněmovna pak na návrh ČSSD mimořádnou schůzi přerušila do doby, než OLAF zveřejní výsledky svého vyšetřování.
Kauza přispěla ke konci Babiše na postu ministra financí. Ve funkci ho 24. května 2017 vystřídal člen ANO Ivan Pilný.