Řehka: Musíme se připravovat na válku

„Ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022 vyvrátil iluze o věčném míru nebo dlouhé varovací době. Adaptujeme se na novou bezpečnostní situaci. Revidujeme obranné plány a analyzujeme zkušenosti z ukrajinského bojiště,“ napsal v úvodním slovu ke koncepci náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Armáda se podle dokumentu musí během několika let vycvičit a vybavit moderní technikou. „V souladu s novou realitou, s novými aliančními obrannými plány i s novou národní bezpečnostní a obrannou strategií se musíme připravovat na ten nejtěžší scénář. Musíme se připravovat na válku velkého rozsahu, vysoké intenzity, s technologicky vyspělým nepřítelem, který vlastní jaderné zbraně. A musíme se připravovat rychle,“ uvedl Řehka.

Vojáci považují za důležité, že politici konečně armádě zajistili stabilní rozpočet tím, že dali do zákona povinnost dávat na obranu více než dvě procenta HDP. Díky tomu příští rok obraně stoupne rozpočet z letošních 111 na 151 miliard korun.

Podle ministryně obrany Jany Černochové je modernizace armády rozdělena na dvě části. „První se zabývá obdobím do roku 2030, kdy se počítá s výrazným navýšením investic do modernizace armády,“ uvedla Černochová. Místo současných 20 procent bude obrana investovat do nové techniky a vybavení až 60 procent výdajů na armádu. Peníze půjdou například na bojová vozidla pěchoty CV-90 ze Švédska, nová francouzsko-česká děla Caesar, německé tanky Leopard, izraelský protiletadlový komplet Spyder nebo americké letouny F-35.

Podle koncepce chce armáda v následujících deseti letech nakoupit stovky dronů, dva střední transportní letouny C-390 z Brazílie, lehká útočná vozidla, 74 kusů samohybných minometů, šest těžkých dopravních vrtulníků nebo dva obranné systémy C-RAM, které jsou schopné ničit rakety nebo drony. Armáda plánuje i výstavbu čtvrtého praporu brigády rychlého nasazení.

Podle dokumentu má současná armáda řadu slabších míst, mezi nimi je například „nízká naplněnost personálem, limitované možnosti protivzdušné obrany nebo nedostatečné zásoby materiálu a munice“.

„V dokumentu jsou zohledněna i fakta o současném stavu armády, nemalujeme nic narůžovo,“ řekla Černochová. Dodala, že příští rok bude hlavním úkolem zlepšit nábor do armády i do rezervních jednotek, aby bylo možné naplnit cíle strategie do roku 2030: mít v armádě 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc aktivních záložáků.

„V tomto ohledu nesmíme ztrácet ani den,“ dodala. Profesionálních vojáků je nyní okolo 24 tisíc a téměř 4300 vojáků aktivní zálohy.

Mezi své silné stránky armáda počítá: plnohodnotné členství v NATO, zkušenosti ze zahraničních misí a motivovaný a připravený personál.