Článek
Podle zákona o registru smluv povinné subjekty zveřejňují smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun. Nezveřejněná smlouva není platná. Norma se nevztahuje na akciové společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž cenné papíry se obchodují na burze.
Senátorům napříč politickým spektrem v čele s Radko Martínkem (ČSSD) se nelíbilo, že zákon prý ohrožuje veřejné vlastnictví, zvyšuje byrokracii, působí nerovnost ve veřejné soutěži a zvyšuje byrokratickou zátěž.
„Zákon o registru smluv posiluje jedno z nejvýznamnějších moderních politických práv, jehož smyslem je umožnit veřejnosti efektivní kontrolu veřejné moci. Zároveň je zákonodárcem zvolené řešení podle názoru ÚS rozumným prostředkem, jak takového cíle dosáhnout,“ konstatoval soudce zpravodaj Jan Musil.
Nikdo nemusí obchodovat se státem
Soudci upozornili, že firmy nikdo nenutí, aby vstupovali do obchodních svazků, v nichž figurují veřejné prostředky. „Nelze pomíjet skutečnost, která se celou problematikou vine jako příslovečná červená nit, totiž že onou protistranou jsou subjekty nakládající alespoň dílem s veřejnými finančními prostředky, což legitimně odůvodňuje potřebu dbát na jejich hospodárné využití,“ upozornil Musil.
Plénum se na zamítnutí senátorského návrhu shodlo jednomyslně. „Vybraná ustanovení zákona jakož i zákon jako celek obstály v testu racionality a nepředstavují zásah do ústavně zaručeného práva podnikat,“ dodal Musil.
Musil u Ústavního soudu skončí
Vyhlášení nálezu bylo tečkou za působením soudce Musila u ÚS. Přibližně v polovině druhého mandátu se rozhodl rezignovat ze zdravotních důvodů. Za dobu svého působení řešil více než 4000 kauz. Vyhlásil přes 160 nálezů, často se týkaly jeho celoživotní specializace, tedy trestního práva, kde jinak ÚS zasahuje spíše výjimečně.
V minulosti Musil přednášel na Univerzitě Karlově, byl také rektorem Policejní akademie. Na pražské Právnické fakultě by měl působit i po odchodu z ÚS.