Registr sexuálních delikventů se zasekl

O tom, že se chystá registr sexuálních delikventů, se mluví už od prosince roku 2022. Znovu se téma otevřelo nedávno, když na konci srpna dostal muž mírný tříletý trest s podmíněným odkladem na pět let za to, že znásilnil šest malých chlapců.

Od registru si politici slibují, že by měl pomoci ochránit děti před sexuálními násilníky. Fungoval by totiž tak, že by pachatelé, kteří se dopustí sexuálního násilí na dětech, do něj byli zapsáni a už by nemohli pracovat s dětmi.

„Registr by mohl napomoci v tom, aby práci s dětmi nemohli vykonávat lidé odsouzení za sexuálně motivované činy,“ popsala Novinkám poslankyně KDU-ČSL Marie Jílková z podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí ve Sněmovně. „Takzvaný dětský certifikát by posílil bezpečnost institucí, jako jsou školy, dětské kroužky či tábory,“ přidala se i její kolegyně z podvýboru Barbora Urbanová (STAN).

Od minulého roku se ale v přípravě registru výrazněji nic nepohnulo. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) totiž „není jednoduché vyjednat podobu registru tak, aby byl schválený Sněmovnou i Senátem“.

„Jedna z otázek zní, odkdy má být zákon účinný. Jinými slovy, zda se tam mají zapisovat i lidé, kteří se dopustili tohoto typu trestné činnosti už před účinností tohoto zákona, tam zatím není shoda. Je to základní věc, o které teď probíhá určitá pře. Ale otázek je více, například zda to osoby má postihovat celoživotně, to není úplně jednoduché rozhodnutí,“ popsal Novinkám.

O tom, jakou podobu by registr měl mít, prý zatím přemýšlí i sám ministr. „Z čistě právního hlediska se mi zdá nevhodné, aby to platilo i do minulosti. Na straně druhé zákon ztrácí smysl, pokud by to tak nebylo. Takže si spíš kladu otázku nějaké ústavní komfortnosti, pokud se to bude vztahovat retroaktivně do minulosti, abychom neschválili něco, co nám potom například Ústavní soud nebo jiný řekne, že nemůžeme udělat,“ vysvětlil.

Podle předsedkyně podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Taťány Malé (ANO) to ale není tak komplikované. „Z mého pohledu je to jen o tom rozšířit bezúhonnost. Když bude povinnost potenciálního žadatele o práci doložit kromě běžného čistého výpisu z rejstříku trestu rozšířená o výpis zvláštní části rejstříku trestu, ve kterém budou zapsané tyto skutky, tak problém není absolutně v ničem,“ popsala svou představu.

Podle ní není komplikace ani v retroaktivitě. „To je zástupný argument. Oni pořád tvrdí, že by to mělo být ochranné opatření, a to nejde uložit zpětně. Ale pokud se budeme bavit o rozšířené bezúhonnosti, tak to lze,“ uvedla Malá s tím, že to tak funguje i v dalších evropských zemích.

Zároveň zdůraznila, že by nehrozilo ani zneužití tohoto dokumentu. A to proto, že chce, aby byl dostupný pouze na žádost žadatele. „Tedy ne že ředitel školy uvidí přehled těchto lidí v systému. Bylo by to tak, že si dokument člověk vytáhne na CzechPointu a dostane ho do ruky. Takže to bude působit i preventivně, protože když budu vědět, že mám zápis v rejstříku, tak přece nepůjdu žádat o práci s dětmi,“ vysvětlila Malá.

I podle advokáta Jaroslava Ortmana má registr platit i zpětně. „Jinak to nemá logiku. Mělo by to být tak, že k datu, ke kterému je registr zaveden, kdo je v rejstříku trestu a má záznam z této činnosti, by se to na něj mělo vztahovat. Není možné, aby to někdo udělal před dvěma měsíci, a jen proto tomu unikl, to je blud,“ zdůraznil Novinkám. Dodal, že registr už měl být zavedený. „Čím dřív, tím líp, už dneska je pozdě,“ podotkl.

Podobně mluví i prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „Registr by musel být netrestní, vedený někde jinde, protože trestní právo pracuje vždy s určitým časem promlčení, zahlazení a tak dále. Ale pokud by registr byl takový, že uchazeč o práci by musel doložit, že v tom registru není, tak podle mě je to velmi elegantní řešení a nevidím v tom problém. Možná že někteří hnidopiši ho nacházejí, ale takový registr by mohl významným způsobem zvýšit bezpečí našich dětí,“ zdůraznil.

Ministerstvo spravedlnosti to chce ale udělat tak, že by byl pachatel evidován v „podevidenci rejstříků trestů“ a že by zápis nebyl automatický, ale závisel by na rozhodnutí soudu.

„Bude možné eliminovat nežádoucí důsledky automatického zápisu spojeného se spácháním zákonem vymezeného trestného činu, kdy by byli do evidence zapsáni i pachatelé, kteří reálné riziko pro děti nepředstavují,“ hájil Novinkám náměstek Antonín Stanislav. Tímto způsobem by ale bylo možné do rejstříku uvádět právě jen „nové“ pachatele.

Druhou možností je podle náměstka pak zmíněné rozšíření kvalifikačních požadavků pro výkon jednotlivých povolání či pro přístup k určitým profesím. To by znamenalo zapsání do této „podevidence“ rejstříku trestů automaticky.

Tam jsou ale podle Stanislava rizika. „Z hlediska možného ohrožení je zcela jiná situace u přímého výrobce dětské pornografie a například mladistvého, který ‚z legrace‘ přepošle erotické fotografie své stejně staré přítelkyně – oba přitom budou souzeni za trestný čin výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií. Pokud by mělo docházet k automatickému zápisu, je třeba pořešit, aby docházelo k zápisu pouze v případě, že předmětem útoku bylo dítě,“ upozornil.

Kde je registr v současné době „zaseknutý“, není jasné. Na jeho přípravě má pracovat ministerstvo spravedlnosti spolu s dalšími resorty i podvýborem pro problematiku domácího a sexuálního násilí ve Sněmovně. Podle poslanců na jeho zavedení panuje shoda napříč politickým spektrem.

Podle předsedkyně podvýboru Malé se v současné chvíli čeká na „tah“ od ministerstva spravedlnosti. „Podle tamních náměstků měla vzniknout pracovní skupina. Slibovali, že se sejde během prázdnin, ty jsou ale u konce a skupina nebyla. Nerozumím tomu, kde je problém,“ řekla Novinkám.

Podle členky podvýboru Evy Decroix (ODS) je problém v resortu školství. „Práce na registru sexuálních delikventů skončily ne moc slavně na ministerstvu školství. Trošku jsem se toho obávala. Již od počátku vnímám jako nosnou cestu trestního práva. Považuji tedy za nutné vrátit diskuze do gesce ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo jsem požádala o pracovní schůzku k této problematice na polovinu září. Vím, že se průběžně diskutuje koncepce takového registru, ale faktem je, že výsledky jsou zatím chabé,“ řekla Novinkám.

Podle ministerstva spravedlnosti je teď ale „na tahu“ Úřad vlády. „Jde o to, že vzhledem k multiresortnímu přesahu by měl být koordinátor Úřad vlády, se kterým jsme domluveni, že svolá v září jednání všech dotčených resortů, aby byla co nejdříve přijata právní úprava, na které již koncepčně panuje shoda, nicméně do ní bude začleněno více resortů, neboť nepůjde jen o úpravu trestních předpisů, ale i sektorových zákonů,“ napsal redakci mluvčí resortu Vladimír Řepka.

V pondělí resort informoval o tom, že jednání bude svolané až na říjen. Koordinovat by jej měla vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

Malá je překvapená, že do toho je zapojen i Úřad vlády. „Na tom jsme se nedohodli, že by to zaštítil Úřad vlády. Z jakých důvodů? Aby to protáhli?“ nesouhlasí. „Zřejmě tu není politická vůle. Není to tak složité, že by museli psát nový občanský zákoník. Takže to je o tom, že to někomu vadí,“ spekulovala.

Podle ministerstva spravedlnosti ale registr zaseknutý není. „Jen se přišlo na to, a bude to jednodušší, že je to tolik zákonů a předpisů, že bude lepší to učinit takto,“ vysvětlil Řepka, proč je do jednání zapojen i Úřad vlády. Podobně mluví i ministr spravedlnosti. „Pořád se jedná, ale nejsme ve shodě,“ hájil se Blažek.

Politici původně mluvili o tom, že by registr platil už od 1. ledna 2024. Nyní to ale už tak optimisticky nevidí. Malá Novinkám řekla, že doufá, že by registr mohl být hotový od července příštího roku.

Stejné datum uvádí i ministr spravedlnosti. „Od ledna je nestihnutelné s ohledem na zákonodárný proces. Osobně si myslím, že dohoda ještě není na spadnutí, tak jak se zdá. Optimismus je tedy 1. července příštího roku,“ odhaduje Blažek.

Poslankyně Urbanová ze STAN je ale ještě opatrnější. „Jak rychle ho stihneme dát dohromady, bohužel nevím, řešíme ho už velmi dlouho. Snad do konce našeho volebního období. Uděláme však všechno pro to, abychom si pospíšili, protože těch případů poslední dobou vychází na světlo opravdu hodně - a já bych ráda, aby je náš systém bral vážně - tak, jak si zaslouží,“ zdůraznila.