Registr léků odhalí hrozbu duplicit, ale využívá se málo

Zatímco do loňského ledna nahlédli lékaři na pacientův lékový záznam v 77 tisících případech, v prosinci už to bylo v 216 tisících. Ve většině případů se to ale neděje, což může být pro pacienty, zejména seniory, nebezpečné.

Podle loňského průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) využila lékový záznam aspoň u některých pacientů jen necelá třetina lékárníků.

Asi pětina do něj vůbec nenahlížela. Na 80 procent lékařů tehdy uvedlo, že se vždy při předepisování léků zajímá, co dalšího pacient bere. V lékovém záznamu si to ale ověřilo jen asi 40 pro­cent lékařů. A to jen občas.

Před časem předepsal praktik třicetileté Lence z Prahy, která si nepřála uvádět jméno, prášky na vysoký tlak, do té doby brala jen hormonální antikoncepci, o čemž lékař věděl. Na to, že by mohla daná kombinace způsobit vážné zdravotní problémy, se však přišlo až o několik měsíců později u gynekologa.

„Řekla jsem mu, že jsem před časem začala brát léky na tlak, a úplně se zhrozil. Zeptal se, co konkrétně beru, a předepsal mi hned něco jiného. Možná jsem mu to měla zavolat dřív, ale spoléhala jsem, že doktor, který mi léky na tlak předepsal, ví, co dělá,“ popsala Lenka Právu.

To, že nikoho z nich nenapadlo podívat se do systému na léky, které užívá, přičítá žena tomu, že je mladá a neočekávalo se u ní žádné riziko. To je výrazně vyšší u starších lidí. Podle předsedkyně Rady seniorů Lenky Desatové stále kontrolují interakce léků spíš lékárníci, aspoň ze zkušenosti seniorů.

„Za problém považujeme to, že ne každý lékař do záznamu nahlíží nebo s ním skutečně pracuje, protože mnoho seniorů bere bohužel ne jeden nebo dva, ale dokonce pět a více léků a obvykle si nepamatují, jak se jmenují,“ řekla Právu.

Ověřování v lékovém záznamu je užitečné, byť časově náročné, jak upozorňuje kardiolog a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

„Využíváme toho velmi. Máte tam jasný přehled, kdy a kde dostal pacient jaký lék. Můžete si zkontrolovat lékové interakce, když si pacient u kardiologa nevzpomene, co mu předepsal neurolog,“ popsal Právu Jojko.

Většina lékařů má k záznamům přístup, jelikož jde o součást systému eRecept, který využívají na předepisování léků. „Systém využíváme často, důvodů je víc. Málokdo si pamatuje, jaké bere léky, a když už ví názvy, tak nezná dávky, tedy sílu léku,“ řekl Právu předseda Sdružení praktických lékařů pro Středočeský kraj Martin Dudek.

Benefit pro pacienty potvrzuje na vlastních zkušenostech i předseda Mladých lékárníků Lukáš Malý.

„Do lékárny přišel pacient od kardiologa s předepsanou kombinací léku ke snižování krevního tlaku s informací o vynechání jiného léku ke snižování krevního tlaku. Nevěděl ale, jakého. Nahlédli jsme tedy do lékového záznamu, zjistili, které všechny léky na krevní tlak užívá, a po telefonickém ověření u lékaře upřesnili, které už užívat nemá. Byly nakonec dva,“ popsal Právu.

Je podle něj škoda, když si lékový záznam někteří pacienti zablokují. Podle zákona každý může aktivně vyjádřit nesouhlas s tím, aby lékař či lékárník mohl do jeho záznamu nahlížet. Ke konci loňského roku evidoval SÚKL přes 6800 nesouhlasů s nahlížením pro lékaře, dalších 8120 nesouhlasů pro lékárníky a přes 8200 nesouhlasů pro klinické farmaceuty. Pokud člověk neinformuje SÚKL, že je proti sdílení záznamů, ze zákona se předpokládá, že automaticky souhlasí.

Ústav opakovaně uvedl, že se lidé nemusí bát o osobní údaje. Odhalení duplicit nebo nevhodných kombinací léků jim naopak může pomoci. Od letošního ledna mohou lékaři nahlížet v systému i na záznamy o nových očkováních u pacienta. S lékárníkem by se měli lidé radit i o užívání volně prodejných léků.

Na riziko předávkování se paracetamolem upozorňují odborníci dlouhodobě, stejně tak na riziko kontraindikací s jinými léky.