Reformu, která měla sebrat Mlsnovi moc, navrhl přepracovat spolužák a spoluautor jeho knihy

Reforma by měla roli Mlsny zcela změnit. Šéf antimonopolního úřadu, který dohlíží na hospodářskou soutěž, zadávání veřejných zakázek a kontroluje zneužití významné tržní síly, má v porovnání s kolegy v zahraničí nebývale velké pravomoci, a tím pádem i moc. Ročně dohlíží na zakázky v hodnotě stovek miliard korun. Je to on, kdo může rozhodnout, zda se mohou uskutečnit, nebo ne. Reforma by tuto pravomoc předala tříčlenné komisi.

Oficiálním důvodem, proč se reforma přepracuje, je velký počet připomínek a rozporů. Celkem jich u návrhu zůstalo 110, z toho čtyřicet rozporů předložil samotný antimonopolní úřad (ÚOHS), 36 ministerstvo financí. Návrh, jehož hlavním cílem je nahradit monokratické rozhodování vedení úřadu tříčlennou komisí, a zrychlit tak řízení, se nelíbil ani pracovním komisím Legislativní rady vlády.

„V návaznosti na to byl ze strany místopředsedy Legislativní rady vlády Jana Kněžínka dne 29. 10. 2024 vznesen dotaz na ministra Petra Kulhánka, zda by za dané situace nezvážil možnost zpětvzetí návrhu zákona za účelem jeho dopracování,“ sdělila Novinkám mluvčí vlády Lucie Ješátková. Dodala, že podobný postup je ze strany Legislativní rady vlády běžný.

Protikorupční organizace Rekonstrukce státu vypracovala analýzu připomínek a upozornila, že celá řada z nich se podobá. Vzniká podle ní podezření, že některá připomínková místa převzala argumentaci Mlsny, kterému se reforma nelíbila.

„Objem připomínek proto není možné považovat za relevantní argument proti reformě ÚOHS v agendě veřejných zakázek,“ uvedla organizace.

Že má Mlsna v politických kruzích velký vliv, připouští i vedoucí právník české pobočky Transparency International Jan Dupák. „Zná se se všemi politiky. To, že se Petr Mlsna a Jan Kněžínek znají, může znamenat, že také Mlsna může zvednout telefon, zavolat panu Kněžínkovi a požádat ho, aby se na reformu podíval s jeho argumenty,“ poznamenal.

Mlsna se s Kněžínkem zná od studentských let. V roce 2009 spolu napsali knihu Mezinárodní smlouvy v českém právu, potkávali se však i ve vládě Andreje Babiše (ANO), kde byl Kněžínek ministrem spravedlnosti a Mlsna náměstkem na vnitru, nebo předtím ve vládě Bohuslava Sobotky (SOCDEM), kde byl Mlsna náměstkem ministra školství a Kněžínek náměstkem ministra pro lidská práva.

Mlsna odmítl, že by osobní vztah s Kněžínkem mohl hrát v rozhodnutí Legislativní rady vlády roli. „Je to naprostý nesmysl. Návrh ministerstva pro místní rozvoj prošel několika komisemi Legislativní rady a všechny jej jednoznačně zkritizovaly jako nekvalitní. A je to vizitka práce ministerstva pro místní rozvoj, nikoliv spikleneckých teorií neziskových organizací o mém vlivu na kohokoliv,“ napsal Novinkám Mlsna.

Kněžínek Novinkám odpověděl podobně. „S Petrem Mlsnou se sice znám mnoho let už z dob studií, ale ve vztahu k návrhu zákona to nehrálo, nehraje a nebude hrát žádnou roli,“ řekl Novinkám. „Podobný návrh by byl problematický už v době, kdy byl předsedou antimonopolního úřadu Petr Rafaj. To, že je návrh zákona problematický a vyžaduje významné dopracování, je závěr čtyř pracovních komisí Legislativní rady, jejichž jednání se fyzicky účastnilo šestatřicet jejích členů – nezávislých expertů,“ dodal Kněžínek. Až se jasně popsané problémy ministerstvo vyřeší, pak podle něj nic nebrání tomu, aby návrh standardně projednala Legislativní rada vlády.

Návrh tedy ministerstvo pro místní rozvoj s novým ministrem Kulhánkem stáhlo a rozhodlo se jej přepracovat. Kulhánek tvrdí, že hlavní cíle reformy zůstanou – nově by měl o zakázkách rozhodovat tříčlenný senát, zatímco dosud leželo rozhodnutí na místopředsedovi či předsedovi úřadu. Zatímco původní návrh počítal s tím, že v senátu usedne i externista, nový návrh bude počítat pouze s interními odborníky.

Stihnout přepracovanou reformu schválit do konce volebního období však bude obtížné. Jiná možnost ale podle Kulhánka není. „Některé připomínky jsou zásadní a jsou nevypořádané i z resortů, například z ministerstva financí. Nalajnovali jsme si harmonogram, v červnu by legislativní proces mohl doběhnout do konce,“ uvedl pro Novinky.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si za kritikou svého resortu stojí. Pravomoce by Mlsnovi nechal. „Je správné, že máme nezávislé organizace. Ale pak logicky ten, kdo stojí v čele nezávislé instituce, má zodpovědnost, a tím pádem i pravomoc,“ řekl Novinkám.

Zpátečka vlády se nelíbí bývalému ministrovi Ivanu Bartošovi (Piráti), který reformu předložil. „Současný monokratický režim přezkumu veřejných zakázek je evropskou raritou. Funguje extrémně zdlouhavě,“ dodal.