Reforma antimonopolního úřadu, která osekává pravomoci Mlsny, se přepracuje

„Ministerstvo současný návrh přepracuje, dovypořádá zásadní připomínky a znovu předloží vládě,“ sdělila Novinkám mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Karolína Nová.

Kulhánek tvrdí, že zásadní cíle reformy se nezmění. „Zejména jde o snížení počtu stupňů přezkumu, kolektivní rozhodování a časovou předvídatelnost rozhodnutí. Ve chvíli, kdy je k předloženému návrhu velké množství připomínek včetně komisí Legislativní rady vlády, určitě nelze říci, že je předloha bezchybná,“ poznamenal pro Novinky.

Stihnout celý legislativní proces do konce funkčního období vlády však bude náročné, ne-li vyloučené. „Dá se počítat se širokou a náročnou debatou v parlamentu, která to může samozřejmě zpozdit,“ poznamenala Nová.

Své si k zákonu řekne i opozice. Aby měl vůbec šanci být projednán, musel by jej podle exministryně Heleny Válkové (ANO) Kulhánek předložit nejpozději do konce roku. Dle schváleného harmonogramu by poslední schůze Sněmovny, kde bude ještě šance na schvalování zákonů, měla být totiž už v červnu.

Reformu slibovala vláda v programovém prohlášení. „Zlepšíme přípravu, kontrolu a zrychlíme postup přezkumu výběrových řízení a veřejných zakázek,“ uvedl kabinet.

Připravená norma však narazila na kritiku, že fungování úřadu nezlepší, podle Legislativní rady vlády nesplňuje požadavky. „Stejně tak byly výhrady Ivanu Bartošovi (Piráti) opakovaně sdělovány na K5. O nekvalitní práci svědčí i množství rozporů, které Ivan Bartoš nevypořádal,“ sdělila Novinkám mluvčí vlády Lucie Ješátková.

„Vláda k případné reformě přistoupí pouze tehdy, pokud bude sloužit ke svému cíli, nebude dělat pouze reformu pro reformu,“ dodala.

Odpor proti reformě vyjádřilo zejména ministerstvo financí a vedení antimonopolního úřadu, které zákon označilo za „nebezpečný experiment“. Úřad, který se ohradil ve 40 připomínkách, předkladateli mimo jiné vyčítá, že mu s přípravou novely pomáhala advokátní kancelář Havel & Partners a že ji dostatečně nekonzultoval právě s úřadem.

Ministerstvo financí Zbyňka Stanjury (ODS) pak požádalo o přepracování, údajně kvůli nedostačující kvalitě. „Navrhovaná právní úprava představuje v případě nedomyšlené realizace výrazné riziko paralýzy přezkumu a obecně i zadávání veřejných zakázek v Česku, minimálně po přechodné období v řádu několika let,“ ohradil se resort. Celkem podal proti novele 36 připomínek.

Zákon chtěl odebrat předsedovi antimonopolního úřadu Petru Mlsnovi část pravomocí. Dnes tam rozsuzuje v prvním stupni řízení místopředseda či místopředsedkyně, ve druhém stupni předseda, a to po projednání v rozkladové komisi, která vydává pouze doporučení. Tím se ale nemusí řídit. Kulhánkův resort upozorňuje, že v roce 2022 předseda rozhodoval v 85 rozkladových řízeních o 75 veřejných zakázkách.

Reforma měla zavést rozhodování ve tříčlenných komisích, složených ze dvou stálých členů úřadu a jednoho externího experta.

„Žádný jiný státní úředník nerozhoduje sám o vysokých desítkách případů celostátního nebo regionálního významu a zároveň až o desítkách miliard ročně. Ze všech srovnávacích analýz vyplývá, že nikde jinde v Evropské unii takovou moc jedna osoba nemá. Všude jinde rozhoduje úřad, senáty nebo komise,“ vysvětlilo ministerstvo pro místní rozvoj.

I to však narazilo na odpor ministerstva financí. „Kolektivní rozhodování není typické pro správní řízení v České republice,“ namítlo.

Reforma měla přinést také změny v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. V současnosti může být napadená zakázka posuzována v pěti instancích: jednou u zadavatele, dvakrát u antimonopolního úřadu, dvakrát u soudu.

Nově by úřad zakázku posuzoval jen jednou, zrušila by se možnost podat k rozhodnutí antimonopolního úřadu takzvaný rozklad, který dosud končil v rukou Mlsny. Stěžovatel by se mohl bránit hned u soudu správní žalobou. Samotné řízení by navíc neblokovalo uzavření smlouvy, pokud by soud nevydal předběžné opatření.

I to však narazilo na odpor Stanjurova resortu, podle kterého by změna zatížila Krajský soud v Brně. Přezkum by navíc podle něj mohl trvat déle, než rozklad úřadu.

Cílem změn totiž mělo být především zrychlení celého řízení. V současnosti jsou zakázky v řízení před ÚOHS blokované v průměru pět měsíců. V případě, že je podán rozklad, což se děje takřka v polovině případů, se čekání podle MMR prodlužuje na sedm až devět měsíců.

Úřad měl podle reformy do dvaceti pracovních dnů od podání návrhu stranám sdělit svůj předběžný právní názor. „V zahraničí je to obvyklý způsob, jak umožnit stěžovateli, aby vzal svůj návrh zpět a ušetřil kauci, nebo aby zadavatel včas provedl nápravu,“ vysvětlovalo návrh ministerstvo pro místní rozvoj.

Odklad reformy se nelíbí české pobočce Transparency International. „Reforma antimonopolního úřadu je naprosto klíčový bod v boji proti korupci v Česku. Bez toho se nepohneme. Když to nezvládne tato vláda, musí to zvládnout ta příští, nebo přespříští. Polovina zakázek se zasekává na ÚOHS. Systém nedává smysl a nahrává jeho všemocnému předsedovi, který má obrovský vliv,“ řekl Novinkám právník Transparency International Jan Dupák.

Úřad naopak chystané přepracování reformy vítá, dosavadní návrh byl prý nekvalitně zpracovaný. „Reformě nepředcházela analýza stávajícího stavu a důkladné zvážení různých cest, jimiž je možno větší efektivity dozoru nad veřejným zadáváním dosáhnout. Věříme, že právě tato analýza bude nyní provedena a příprava reformy se bude odehrávat ve spolupráci s ÚOHS, nikoliv jemu navzdory,“ uvedl mluvčí ÚOHS Martin Švanda.