Redl spoléhal na soudy v Plzni. Ty mu opakovaně pomohly

Jenže jeho tehdejší rozhodnutí, kterým přenesl příslušnost na Okresní soud ve Zlíně, nadřízený Krajský soud v Plzni na základě Redlova odvolání zrušil s tím, že takový krok není v jeho zájmu. Vycházel především z lékařské zprávy, podle které by delegace ke zlínskému soudu představovala pro Redla zdravotní riziko. Právo má k dispozici příslušná soudní rozhodnutí.

Proč se Redl, jehož celoživotní bydliště bylo ve Zlíně, přestěhoval v roce 2008 právě do Plzně? Důvodem byl nejspíš fakt, že tamní advokátní kancelář měla vazby na Redlova obhájce v kauze mnohamilionového podvodu organizovaného Radovanem Krejčířem. Obhájce byl úspěšný, protože pražský městský soud v roce 2005 na základě lékařských posudků na tři roky omezil jeho svéprávnost a jeho stíhání bylo přerušeno.

Redl si ale nemohl být jistý, zda mu pražský soud prodlouží o další tři roky omezení svéprávnosti, a k okresnímu zlínskému soudu se už vůbec dostat nechtěl. Tam by mu „osvědčený“ trik nejspíš neprošel.

Sázka na Plzeň Redlovi vyšla. Plzeňský okresní soud mu na základě lékařských zpráv nejprve v roce 2008 omezil svéprávnost a pak omezení pravidelně prodlužoval.

Naposledy letos v květnu od lékařky z místní kliniky, a to na pět let.

Jediný zádrhel přišel v roce 2018, kdy při jednání o prodloužení své omezené svéprávnosti přiznal, že fakticky bydlí a žije ve Zlíně. Proto v květnu téhož roku samosoudkyně plzeňského okresního soudu Veronika Burianová vydala usnesení, kterým přenesla příslušnost v opatrovnickém řízení na Okresní soud ve Zlíně.

„Z předchozího řízení v dubnu 2018 u zdejšího soudu, který opatrovanci prodloužil dobu omezení svéprávnosti na tři roky, vyplynulo, že jeho skutečné bydliště je v obvodu Okresního soudu ve Zlíně, kde žije v rodinném domku společně se svojí partnerkou a třemi dětmi. Má tam zázemí, pracuje tam a děti tam chodí do školy,“ uvedla Burianová v odůvodnění svého rozhodnutí. Poukázala na to, že v řízeních o svéprávnosti se posuzuje příslušnost soudu podle bydliště dotyčného.

Redl se proti rozhodnutí okresního soudu odvolal a měl úspěch. Krajský soud v Plzni v čele s předsedkyní senátu Emílií Štěpánkovou zrušil verdikt Burianové s tím, že faktický pobyt opatrovance není jedinou podmínkou pro přenesení příslušnosti na jiný soud.

„Je zapotřebí ještě posoudit, zda takové přenesení soudní příslušnosti je skutečně v zájmu opatrovance,“ konstatoval odvolací soud s tím, že druhá podmínka nebyla ze strany okresního soudu splněna. Upozornil mimo jiné na to, že Redl s přenesením příslušnosti do Zlína nesouhlasil a má za to, že je v jeho zájmu, aby nadále řízení vedl a o opatrovnictví rozhodoval Okresní soud Plzeň-město.

Nadřízený soud zmínil také to, že záležitost omezení svéprávnosti a opatrovnictví je pro Redla velmi citlivá a s ohledem na to, že bydlí na malém městě, nepřeje si, aby se o jeho řízení kdokoliv dozvěděl. Okresnímu soudu také doporučil, aby přihlédl k lékařské zprávě, kterou Redl v rámci podaného odvolání předložil a podle které přenesení příslušnosti na soud v jeho bydlišti pro něho představuje zdravotní riziko. Podle této zprávy, kterou podle soudu napsal Redlův dlouholetý ošetřující lékař, došlo v souvislosti s vydáním rozhodnutí o přenesení příslušnosti do Zlína k akutní dekompenzaci Redlova onemocnění.

Soudkyně Burianová v reakci na verdikt krajského soudu znovu rozhodla v září 2018 o tom, že přenesení příslušnosti na Okresní soud ve Zlíně není v Redlově zájmu.

„Opatrovanec, a je zcela nerozhodné, zda objektivně důvodně, či nikoliv, vnímá úkorně přenesení příslušnosti na soud v jeho bydlišti. Tento postup by mohl vést, jak vyplývá jednoznačně z předložené lékařské zprávy, ke zhoršení jeho křehkého zdravotního stavu,“ napsala Buriánková do odůvodnění rozsudku.

Sama Redlovy obavy vnímá s porozuměním „Zvlášť když zdůraznil, že případné projednávání této citlivé záležitosti ve Zlíně by mohlo mít negativní vliv na jeho zdraví, tedy výsledek právě opačný vzhledem k účelu opatrovnického řízení,“ uzavřela soudkyně.