Ředitelé a učitelé jsou vyhořelí jako nikdy. Odborníci hodnotí uplynulý školní rok

„Přestože má vláda vzdělávání jako jednu z hlavních priorit, i přes nezanedbatelnou inflaci a uzákonění mzdy pro pedagogy ve výši 130 procent průměru ve státě, školství obdrželo rozpočet navýšený jen o kosmetické čtyři miliardy. Protože bylo jasné, že s těmito penězi nemůže resort vyjít, snažil se ministr (školství Mikuláš) Bek o škrty,“ připomněl nervózní situaci před podzimní stávkou programový ředitel organizace pro informace ve vzdělávání Miroslav Hřebecký.

Podle něj si Bek nepomohl ani svým „nekoncepčním a nešikovným“ způsobem, s nímž se do škrtů pustil. A zřejmě uškodil i prvotní návrh ministerstva financí, že se rozpočet školám sníží o 30 miliard. Do hry se dostala i varianta, že by se celý systém financování škol výrazně snížil.

„Ředitelé o ministrovi ztratili jakékoliv iluze a bohužel i pracně budovanou důvěru v systém financování skrze PHmaxy, který se zavedl teprve před čtyřmi lety a byl definován jako stabilní, transparentní a předvídatelný. Ještě jsem nikdy ve své praxi nezažil tak vyhořelé a rezignované ředitele jako letos. Mnozí vážně uvažují o tom, že s tím seknou,“ sdělil Právu a Novinkám Hřebecký, který byl učitelem i ředitelem školy.

Ministerstvo financí přišlo i s tím, že nepedagogické pracovníky, tedy kuchařky, školníky, uklízečky, účetní, hospodářky či správce IT, nemusí vláda financovat, protože to ze zákona nevyplývá.

To vyústilo v návrh, že se nebude financovat osm tisíc neobsazených míst. Jenže školy z peněz na neobsazené pozice dávaly odměny pracovníkům, kteří dělali práci za chybějící kolegy.

„Již tak nízké mzdy nepedagogických pracovníků, které jsou tabulkově mnohdy pod státem garantovanou minimální mzdou, měly být ještě o dvě procenta snižovány. Stát tak ztratil i jejich důvěru,“ popsal Hřebecký. Mnozí ředitelé nyní dorovnávají mzdy nepedagogů z peněz určených pro učitele.

„Všeobecná frustrace vyústila v listopadovou stávku. Ministerstvo důvody ke stávce popíralo, čímž ještě přilévalo olej do ohně,“ dodal Hřebecký. Do výstražné jednodenní stávky se na podzim zapojily tři čtvrtiny škol.

Nadšená z uplynulé sezony není ani šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová. I podle ní skokově narostl počet učitelů, kteří odcházejí z profese, protože je postihuje syndrom vyhoření.

„Byl to rok velkého rozčarování učitelů z toho, jaké dostávají výplaty, protože z nadtarifních složek se platí kdeco. Za své vzala představa, že financování škol je jasné. Byl to rok neprůhledné komunikace mezi ministrem školství, vládou a školami. A nevím, jestli prospívá to zabedněné trvání na tom, že učitelé berou 130 procent v průměru. Společnost tomu asi věří,“ tvrdila Právu a Novinkám.

Tak rozporuplné dohadování o rozpočtu nepamatuje ani předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček. „Naprosto nepochopitelná věc byla, že ministerstvo financí přišlo se škrtem 30 miliard, když vznikl jasný zákonný závazek, že učitelům se mají navýšit mzdy v průměru na 130 procent průměrné mzdy,“ řekl Právu a Novinkám.