Ředitel VZP: Nemocnice zavírat nebudeme

„My se nesnažíme o reformu, ale o zvýšení efektivity. Nechápu obavu, že budeme zavírat nemocnice,“ řekl na senátním zdravotnickém výboru ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

„Nechceme jít cestou Slovenska, ani direktivně rušit nemocnice,“ ujistil šéfy menších nemocnic.

VZP je největší tuzemskou pojišťovnou, je u ní 60 procent obyvatel. Mnoha nemocnicím s ní letos skončí smlouva, čehož chce VZP využít k přenastavení péče a proplácet jen tu, která má smysl ekonomicky a je pro místní přínosná a nezbytná. „První dohody ke zefektivní péče máme s fakultními nemocnicemi, kde dochází ke konsensuální úpravě počtu lůžek,“ uvedl Kabátek.

S modernizací medicíny se hospitalizace zkracují a držet v nemocnicích dál zhruba 47 tisíc lůžek pro akutní péči je podle ekonomů a statistiků neefektivní. Zhruba osm tisíc, by se mohlo přeměnit na postele pro následnou nebo dlouhodobou péči, čímž by odpadl i tlak na zajištění zdravotníků.

Změny čekají hlavně menší okresní nebo městské nemocnice, které mají trvale problém zajistit plný počet lékařů na oddělení. Loni kvůli tomu skončila například porodnice ve Stodu na Plzeňsku.

Transformaci se ředitelé regionálních nemocnic nebrání, ovšem s dovětkem, že se ruku v ruce s tím musí také zvýšit platby od pojišťoven za tato lůžka. Chtějí také získat možnost vychovat si mladé lékaře ve výcviku na svém pracovišti. Doteď je to záležitost hlavně fakultních nemocnic.

„Restrukturalizaci se nebráníme. Je k ní ale potřeba změnit systém vzdělávání lékařů a srovnat úhrady za stejnou péči. Pak budou nemocnice ke změnám motivovány,“ řekl senátorům šéf Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.

Potřebu transformace chápou. Vadí jim ale přehnaný tlak pojišťoven i státu na centralizaci. Považují ho za nesystémový a v některých případech vynucený.

Kabátek odmítá, že by byla následná péče málo hrazená. „Když teď otevřu smluvní podmínky, mám v každém regionu jednu až desítky žádostí o uzavření smlouvy na následnou péči,“ řekl.

Vytíženost nemocnic se v regionech liší. Ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek zveřejnilo data, ze kterých plyne, že se navíc dlouhodobě obsazenost akutních lůžek mírně v snižuje. V roce 2010 pokryly nemocnice 65 procent, teď je to v průměru přes 55 procent.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek centralizaci kvituje. Jeho resort navíc začal už loni přes úhrady od zdravotních pojišťoven více podporovat krátkodobé nekomplikované ambulantní zákroky. Pacient bez komplikací po nich může většinou do 24 hodin domů, je zbytečné, aby zůstal v nemocnici.

Na krátkodobou medicínou se bude regionální péče podle emeritního přednosty III. chirurgické kliniky FN Motol Pavla Pafka stále více zaměřovat.

„Když cestuji po Evropě a navštěvuji tamní nemocnice, je evidentní, že se hospitalizace zkracují. Zůstanu-li u svého oboru, vidím budoucnost v jednodenní chirurgii. Jen ve Spojených státech je čtyřicet až šedesát procent chirurgických pacientů ošetřeno v rámci jednodenní chirurgie,“ upozornil .

Centralizace péče je podle něj nevyhnutelná a správná, současným trendem v medicíně je užší specializace nemocničních lékařů. Regionální nemocnice si ale stěžují na nedostatek internistů s všeobecným zaměřením.

„V centralizaci je potřeba racionálně pokračovat. Nikoliv ale tak, že budou všichni s rakovinou konečníku chodit na jedno místo. To bychom je za chvíli neměli kam položit. Bezhlavá restrukturalizace nepřichází v úvahu, musí to vycházet z čísel od ředitele ÚZIS Ladislava Duška,“ zdůraznil Pafko.

Stejné dostupnosti péče ve srovnatelné kvalitě nejde podle něj dosáhnout ve všech koutech republiky. Brání tomu nedostatek personálu a financí, aby i každá menší nemocnice mohla mít nejmodernější zdravotnickou technikou.

Slabinou českého systému je také špatná spolupráce mezi ambulantními specialisty, nemocničními i praktickými lékaři. Běžné jsou teď situace, kdy dostane pacient do ruky žádanku a specialistu si má někde sehnat, což po několika neúspěšných pokusech vzdá.

„Osobní kontakt je nesmírně důležitý. U nás posílá instituce do instituce. V zahraničí posílá – a neříkám, že ve všech případech – jedinec za jedincem,“ doplnil Pafko podle kterého je pro udržení systému nutná i změna vzdělávání lékařů.

V Česku je 156 nemocnic, z nichž 113 zajišťuje akutní péči.