Ředitel Národní protidrogové centrály: Samotné užívání kokainu není trestné

Myslíte si, že v případu brněnské primátorky Markéty Vaňkové by mohla být nějaká trestní odpovědnost?

Neznám ten případ jinak než z médií. Ale vycházejme z premisy, že samotné užívání kokainu není trestné. V minulosti už jsme byli svědky toho, že skutečnosti, které nasvědčují, že byl spáchán trestný čin, nemusejí být z nějakých audiovizuálních materiálů, zejména v dobách umělé inteligence, vždycky relevantní.

Jaká je obecně situace s kokainem v Česku?

Úplně obecně je jeho dostupnost zvýšená v důsledku nadprodukce kokainu v produk­čních oblastech.

Jde o Jižní Ameriku?

Ano, stále je to Peru, Bolívie a Kolumbie. Odhady jejich osetých ploch jsou na rekordní výši a určitě se to zvyšuje. Do Evropy se tak dostává víc kokainu a v koncové ceně je lacinější. Tudíž konkuruje jiným stimulantům a je dostupnější. Co se týká obliby, je to nejoblíbenější evropský stimulant. K nám míří nejen z Holandska a Španělska, kde jsou přístavy, ale i kurýrní přepravou, ve vozidlech. Navíc se tím začaly zabývat skupiny, které dřív byly spojené s jinými druhy drog, například Srbové a Albánci.

Je kokain nejoblíbenější i v Česku?

U nás vždycky dominoval a dodnes dominuje metamfetamin (pervitin). Jsme spíše taková výjimka, protože v celé Evropě je kokain dominantní. My nejsme velkým kokainovým trhem. U nás jde řádově o kilogramy, které se dovážejí většinou vnitroevropsky, v úkrytech ve vozidlech a leteckou či autobusovou přepravou.

Jaká je jeho cena ve srovnání třeba s devadesátými lety? Snižuje se?

Ano, snižuje. S devadesátými lety je to nesrovnatelné, protože tehdy jsme se pohybovali někde na 3500 korunách za jeden gram a dnes se ta cena pohybuje někde nad dvěma tisícovkami, což se už nenápadně přibližuje pouliční ceně pervitinu.

Říkalo se, že kokain byla droga pro smetánku a vyšší třídu. To už asi neplatí…

Říkám tomu statusová droga, která je dnes spojena se spoustou prostředí, a určitě už se to znormalizovalo. Objevuje se u mladých, na taneční scéně a v prostředí noční zábavy. Je to otázka kupní síly.

A v politice?

My vidíme realitu optikou zákona, který nerozlišuje mezi člověkem, co ho porušil, a politikem. Nevím, proč by zrovna mezi politiky nemohli být lidé, kteří stráví svůj volný čas za využití návykových látek, když je to napříč celou společností.