Ředitel ČHMÚ: Lidé nám hrozili trestním oznámením, pokud se předpověď nenaplní

Když jste minulý týden zjistili, že hrozí rozsáhlé záplavy, co následovalo?

Máme k dispozici sedm modelů. U nás se na superpočítači počítá jen model Aladin, který má vysoké rozlišení. Zbývajících šest modelů jsou celoplanetární modely počasí, kterými disponují velké státy.

Minulé pondělí dopoledne po obvyklé konzultaci na centrálním předpovědním pracovišti se ale překvapivě shodly všechny globální modely. Ukázaly, že by tady měla být poměrně velká tlaková níže a mělo by to způsobovat extrémní srážky. Zpravidla se mezi sebou modely liší, tato situace byla výjimečná. V tu chvíli jsme vydali výhled výskytu nebezpečných jevů na pátek a sobotu, což s takovým předstihem běžně neděláme.

V úterý to modely po přepočítání potvrdily, výstrahu jsme ještě vydat nemohli, ale v tu chvíli jsem zavolal ministru životního prostředí Petru Hladíkovi, kterého jsem informoval, a obvolal jsem všechny podniky povodí, abych jim řekl, že to vypadá na velký průšvih.

Povoďáci to nevzali na lehkou váhu a někteří začali upouštět. Překvapením bylo, že ministr Hladík hned na následující den, na středu odpoledne, svolal schůzku do Sněmovny, kde chtěl situaci probrat. Ve středu ráno nám Aladin ve vysokém rozlišení predikce potvrdil, takže jsme vydali výstrahu pro většinu území s vysokým stupněm nebezpečí.

A s tím jste šli ve středu do Sněmovny. Naslouchali vám?

Ukázal jsem to ministru Hladíkovi – byl tam i generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala a další ministři – a ten svolal jednání na Úřad vlády. Přerušili ve středu odpoledne jednání a my jsme jim odprezentovali, jak to vypadá, co se bude dít. Přizváni byli i hejtmani, ale mám pocit, že tam nebyli připojeni všichni. Dokonce některé kraje říkaly, že jsme se asi zbláznili a zbytečně strašíme lidi.

Datovými schránkami nám koneckonců i od lidí přišlo, že pokud se nenaplní naše předpovědi, že na nás podají trestní oznámení za šíření poplašné zprávy. Bylo to těžko uvěřitelné i pro mě. Nedokázal jsem si představit, že by mohlo za tak krátké období napadnout 500 milimetrů srážek.

Což se v Jeseníkách potvrdilo.

Celou dobu jsme říkali, že to bude v Jeseníkách. Věřil jsem tomu, co mi říkali moji meteorologové, předal jsem to dál, mně věřili podniky, povodí i ministři. Všichni tři – Hladík, Výborný, Rakušan –, kteří tam pak hráli klíčovou roli. A díky tomu se vše rozjelo.

Už ve čtvrtek svolal ministr Hladík Ústřední povodňovou komisi, ačkoliv vodní zákon říká, že má zasednout teprve tehdy, když jsou dosaženy třetí stupně povodňové aktivity na iks lokalitách. A to byl další moment, který mě hodně překvapil. Ještě ani nekáplo a oni začali konat.

Ministr Hladík se k naší ranní videokonferenci připojoval každé ráno. Na zasedání Ústřední povodňové komise na ministerstvu životního prostředí vždy přijeli i ministři Rakušan a Výborný, účastnil se za hasiče také generál Vlček. V tu chvíli to fungovalo. Říkali jsme, že budou dvě srážkové epizody – ta páteční nasytí území a po ní přijde v sobotu druhá, vydatnější –, a definovali jsme oblasti.

Lidé z Krnova a Opavy vám a vládě po opadnutí vody začali vyčítat, že měli informace o tom, že je čeká dvaceti- až padesátiletá voda. Nakonec byla víc než stoletá, s čímž nepočítali. Jak tyto výtky vnímáte?

Záleží, k jakému datu budeme předpověď vztahovat. Pokud k výsledkům modelu ve středu nebo čtvrtek, tak jim dám za pravdu. Ale pokud to budeme vztahovat k pátku, tak už s nimi souhlasit nemůžu. V tu dobu už byly informace aktualizovány a dopočítány všechny předpokládané průtoky. Poslouchal jsem tiskovou konferenci z Opavy, a když nezvedáte telefon a neodpovídáte na SMS, tak je těžké s tím něco dělat.

Ústřední krizový štáb něco konstatoval a doporučil, třeba evakuaci. To, že ji doporučil v řadě případů ale ještě neznamená, že se starosta rozhodl ji provést. To je jeho rozhodnutí a jeho odpovědnost. Když někdo informace mít nechtěl, nemůže to teď svádět na špatnou předpověď, to je svalování odpovědnosti na někoho jiného.

Souhlasil bych s tím, že předpověď nebyla úplně přesná ve Frýdlantském výběžku, a nepředpokládali jsme, že budou srážky vypadávat i na Ostravu. Nemělo to vliv na průtoky v Bohumíně, na průtoky Opavy a Ostravice, ale především na průtoky na Porubce. Tam jsme tak vysoké srážkové úhrny nepředpokládali. Na většině ostatních míst se předpovědi vyplnily.

Letošní povodně byly nakonec horší než ty v roce 1997. Takto rozsáhlé záplavy nás dosud potkávaly s odstupem aspoň deseti let. Můžeme teď být na několik let v klidu?

To se bohužel z těchto povodní vyvodit nedá. Situace se může zopakovat, stejně jako loni v prosinci, kdy pětadvacátého začal tát sníh a na řadě toků byly třetí stupně povodňové aktivity. Nedá se vyloučit podobně plošná povodeň, jako byla tato, ani přívalové povodně, které mohou zasáhnout malou část území s velmi intenzivní srážkou a ve svých důsledcích mohou být pro několik málo obcí následky ještě horší. Přívalové povodně se totiž daleko hůř předpovídají.

Sledujeme teď dopady klimatických změn? Nebude se kvůli tomu interval mezi velkými povodněmi zkracovat?

Extrémní projevy počasí budou častější, ať už jsou to extrémní vedra, extrémně dlouhé vlny sucha, nebo naopak extrémní povodně a přívalové srážky. Neočekáváme však, že by byly extrémní zimy a mrazy. To určitě ne.

Četnost výskytu u těchto jevů by se ale měla zvyšovat, stejně jako míra jejich extremity. Povodně by měly být větší a ničivější. Bavíme se ale o horizontu padesáti či osmdesáti let. Rozhodně se nedá říct, že by právě letošní povodňová situace vycházela jen z klimatické změny.

Jednou z příčin ale bylo i to, že se výrazně oteplilo Středozemní moře a odpařilo se z něj velké množství vody.

Souvislost tam asi nějaká bude. Dokážeme sledovat rekordní teploty v Jadranu nebo teploty, které u nás objektivně rostou. Myslím si, byť to teprve uvidíme, že bude září 16. nejteplejším měsícem v řadě za sebou. Údaje o teplotách za září ještě nemáme, ale srpen byl 15. nejteplejší měsíc za sebou v celé historii měření.

Což mnoho lidí znepokojuje.

Mě také. Na severní polokouli probíhá globální oteplování rychleji než na jižní. Je to dáno poměrem oceánů a kontinentů. Jestliže se řekne, že teplota globálně za celou zeměkouli vzrostla o 1,5 stupně Celsia, znamená to, že na severní polokouli vzrostla třeba o dva stupně. V Česku navíc probíhá nárůst teplot rychleji než v okolních státech, protože jsme ve vnitrozemí.

Pro Českou republiku lze vedle zvýšení extremity jevů a jejich četnosti předpokládat i nárůst průměrných ročních teplot a nějaké srážky. Přepočítáváme to až do roku 2100 po osmi hodinách. Není to ale předpověď, jsou to klimatické scénáře.

A z nich vychází, že tu bude tepleji a víc extrémů?

Z globálních modelů vychází, že roční úhrn srážek na území České republiky by měl být zhruba stejný, jako je dlouhodobý průměr, který tady byl i před změnou klimatu. To je dobrá zpráva. Jsou a jistě budou definovány oblasti, kde bude srážek výrazně méně. Tato zpráva ale také říká, že dojde k rozdělení chodu srážek.

Vypadá to, že dosavadní deštivé měsíce budou ještě deštivější a že teplé a suché měsíce ještě teplejší a sušší. Navíc se to suché období ještě roztáhne. Období od dubna do října bude srážkově vůči dlouhodobému normálu výrazně podnormální a teplotně nadnormální.

Co to znamená?

Jestliže k nám spadne v období od listopadu do února stejné množství srážek, tak buď odtečou, protože očekáváme, že do 800 metrů nad mořem už nebude ležet sníh a vody ve sněhu tak budeme mít výrazně méně, než jsme byli doposavad zvyklí, anebo zároveň dojde k výrazně vyšším odparům z vodních hladin, z půdy a skrze rostliny a veškerou vegetaci. To nás bude ovlivňovat tím nejzásadnějším způsobem.

Když je hodně teplý letní den, tak se dokáže z hladiny vodní nádrže nebo rybníka vypařit 8 milimetrů vody za den, což jsou při takové ploše neskutečné objemy. Říká se, že stromy odpaří za den někde kolem 460 nebo 500 litrů vody. V blízkosti stromů je sice příjemně, protože je tam vlhčeji, ale spotřebovávají vodu z podzemí a vydýchávají ji do atmosféry. V důsledku je pak méně vody dostupné pro zásobování obyvatelstva, pro zavlažování.

I přes stromy jde tedy voda pryč?

Stromy nezadržují vodu. Nevím, jak by to fyziologicky dělaly. Tuhle zkušenost měli i naši předci. Vzpomeňte si na roubené chalupy, u kterých stál často krásný velký strom, což mělo dvojí funkci. Zastínil nádvoří a v konečném důsledku vysoušel chalupu. Strom spotřebovával vodu a vysoušel půdu, protože domy neměly žádnou hydroizolaci.

Je otázka, jak dlouho nám stromy vydrží, pokud budou vysychat.

Dřív bylo asi pět scénářů klimatických změn, první dva optimistické se už vůbec nepoužívají. Za optimistický je v tuto chvíli považován ten střední. Dopad toho, že budeme mít srážky především v kapalné formě a prodlouží se horká a suchá období, povede k poklesu průtoků v tocích. Odhadujeme, že bude průměrný roční průtok v jednotlivých tocích mezi 25 a 50 procenty. Ve vrcholu letního suchého období budou střední toky kompletně vysychat.

Jaké by to mělo důsledky?

Řada municipalit využívá toky k odběru vody pro výrobu pitné vody. Čistírny odpadních vod vypouští do těchto toků, a když tam nebude dostatek vody, ve které by se to naředilo, tak nám to v tocích poteče ve vysoké koncentraci. Voda bude také výrazně teplejší. S rostoucí teplotou vzduchu roste i teplota vody. A když roste teplota vody a máte tam víc živin, tak se tam lépe daří sinicím a řasám, kvůli čemuž bude voda téměř neupravitelná na vodu pitnou. A to vůbec nemluvím o průmyslu a chlazení elektráren, což vidím jako jeden z velkých problémů.

Když bude málo vody a bude teplejší, tak budete k uchlazení elektrárny potřebovat mnohem víc vody než teď.

To hrozí do roku 2100?

Může se to zdát jako daleko, rok 2080 a 2100, ale vaše děti v tom budou žít. Já se toho nedožiju a jsem za to docela rád. Věřím, že lidstvo tuto zatáčku vybere stejně, jako ji vybralo s kyselými dešti ve Skandinávii, kde to způsobilo odlesnění a vymírání ryb v jezerech, nebo u problému s ozonovou dírou a nárůstem karcinomu kůže. Věřím, že si lidstvo poradí zase. A je strašné, že lidem, kteří mají přístup k těmto údajům, měřením a predikcím, nezbývá nic jiného než víra.

K tomu je patrně potřeba i uvědomělejší přístup vlád a změna uvažování lidí.

Podle mě to není o vládě, ale o těch lidech. Krásně se to povedlo u odpadů, všichni víceméně třídí.

Byl to ale dlouhý proces, lidé museli pochopit, proč je to pro ně výhodné.

A jediné, co zafungovalo, byly ekonomické nástroje. Aby se tohle všechno ale zvrátilo, tak bude muset dojít ke změnám v návycích a chování lidí. Omlouvám se lyžařům, ale přijde mi to jako neuvěřitelný symbol lidské zpupnosti. Už není zima na to, aby se sníh udržel a sněžilo přirozeně, takže se zasněžuje a jsme zpět u zásob vodních zdrojů.

Všichni chtějí jezdit lyžovat ještě víc než dřív, a když to nebude tady, tak budeme jezdit na ledovce. Doufám, že se co nejdřív zakáže využívání ledovců pro lyžování a udělají se všechna opatření, aby aspoň přestaly ubývat takovýmto tempem. Chápu, že to dává lidem živobytí, ale v lokalitách pod ledovci je to jediný zdroj pitné vody.

A když se podíváme na Etiopii, tam už se lidi stahují do města Addis Abeba, protože nemají co pít. Zásoby podzemních vod tam klesají a je otázka času, kdy tam voda dojde. A ti lidé budou chtít pít, budou chtít přežít a začnou se přesouvat. To, co zažíváme teď, není žádná migrační krize.