Článek
Češi tak nemají šanci monitorovat, koho a jakým způsobem Řekové přijímají a pouštějí dále do Evropy. A co hůř, Česko tak vlastně vůbec neví, kteří uprchlíci pak mají v rámci relokací zamířit na naše území, tedy o jaké osoby jde. Během příštích týdnů máme přitom z Řecka přijmout prvních dvacet osob.
„Řecko vyvolalo mezinárodní konflikt s ČR. Takhle si tu spolupráci rozhodně nepředstavujeme. Trvá to už asi šest až osm týdnů,“ poznamenal v pátek vysoce postavený zdroj Práva z české bezpečnostní sféry.
Chovanec: Nevěří nám
A situace se nijak nelíbí ani ministru vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD). „Mohu potvrdit, že náš styčný důstojník pro relokaci už několik týdnů nedostal od Řecka povolení k návštěvě hotspotů. Toto jednání považujeme za projev nedůvěry, který rozhodně budu s řeckým kolegou při první možné příležitosti řešit,“ sdělil v pátek Právu Chovanec.
Ten podle svých slov bude požadovat jednoznačné vysvětlení, proč Řekové takto postupují. „Budu chtít slyšet jasné důvody, které k tomu naše kolegy vedou, protože v tuto chvíli se bohužel nabízí spekulace, zda tento postup náhodou nesouvisí s věcnou kritikou ČR k fungování registračních míst v Řecku či s jejich skutečným stavem,“ doplnil ministr vnitra.
České úřady už proto chystají ostrou reakci na tuto šokující situaci, a to po co nejbližším jednání ministrů vnitra a zahraničí, Milana Chovance a Lubomíra Zaorálka (ČSSD).
I ten si k danému stavu nejspíš řekne své. „Pan ministr (Zaorálek) letí v pondělí do Bruselu, kde se v rámci jednání rady ministrů zahraničních věcí potká i se svým řeckým protějškem (Nikosem) Kotziasem a na tu věc se ho bude ptát,“ řekla v pátek Právu Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva.
Zákaz jen pro Česko
Řekové v lednu vydali překvapivé rozhodnutí, že do hotspotů umístěných na jejich ostrovech mohou pozorovatelé z jiných zemí už jen se souhlasem vlády, respektive ministerstva zahraničí. Jenže zatímco u ostatních členských států EU problémy s návštěvou jejich zástupců údajně nejsou, Česko narazilo. Podle zdrojů Práva z bezpečnostních složek se totiž zákaz vstupu týká zřejmě právě jen České republiky.
„Teprve na základě dalších informací se rozhodneme, jak budeme dále postupovat, nicméně situaci nepovažuji za šťastnou i s ohledem na to, že podle našich informací je styčným důstojníkům jiných zemí vstup do hotspotů povolen. Řeckou stranu proto důrazně požádáme o vysvětlení situace,“ uvedl k tomu Právu Chovanec.
Jedním z hlavních, ne-li vůbec hlavním důvodem, proč se Češi nesmějí do těchto středisek posledních několik týdnů podívat, je podle zdrojů Práva špatná situace na místě. „Ty hotspoty prostě nefungují,“ uvedl vysoce postavený představitel české bezpečnostní komunity, který si nepřál být jmenován.
Podle původních plánů mělo na řeckých ostrovech vzniknout pět hotspotů, ale funkční jsou zatím jen dva a u ostatních prý teprve probíhají stavební práce.
Tři neúspěšné pokusy
První náznak, co se týká nynějšího postupu Řecka, nastal v polovině ledna. České velvyslanectví v Aténách obdrželo podle zjištění redakce diplomatickou nótu, která sdělovala, že vstupy do hotspotů budou možné jen na základě zaslání nóty minimálně deset pracovních dnů před plánovanou návštěvou.
Ta navíc musí být konzultována s příslušnými úřady. České úřady takový krok překvapil, nicméně požadavku Řeků vyhověly a oficiálně požádaly o vstup do hotspotů v období od 1. do 5. února. Jenže Řekové na nótu Česka nijak nereagovali.
Velvyslanectví tedy telefonicky kontaktovalo příslušný řecký úřad, který mu sdělil, že návštěvu českého styčného důstojníka povoluje. Jaké pak bylo překvapení, když se 2. února český důstojník po vstupu do hotspotu Moria na ostrově Lesbos na místě dověděl, že tam žádný souhlas s povolením návštěvy nedorazil. Byl vykázán a musel ze střediska odejít.
Česko se poté pokusilo o další návštěvu hotspotu, tentokrát na ostrově Leros v druhé polovině února. Požádalo o ni pro jistotu hned dva místní úřady – ministerstvo pro migraci a řecké policejní ředitelství. Odpověď přišla záhy, nikoli písemně, nýbrž telefonicky, a zněla jasně: návštěva hotspotu na ostrově Leros není v současné době možná.
A stejně Češi dopadli i tento týden při snaze podívat se do registračních středisek na ostrovech Kos a opět Leros. V úterý naše velvyslanectví obdrželo podle informací Práva od Řeků odpověď na žádost podanou už 22. února, a znovu negativní. Důvodem zákazu návštěvy je prý probíhající rekonstrukce středisek.
Spor ministrů, či pomsta?
Co tedy kromě toho, že Řekové nezvládají všechny hotspoty funkčně provozovat, může za postupem tamních úřadů vůči ČR stát? Nabízí se varianta, že jde o následek opakovaných údajně ostrých výměn názorů mezi řeckým ministrem pro migraci Janisem Muzalasem a českým ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD).
První jmenovaný se nedávno opřel do zemí visegrádské čtyřky, že Řecko jen kritizují a nijak mu nepomáhají, například materiálně. To ale následně Chovanec jak na sociálních sítích, tak poté i v médiích ostře odmítl s tím, že ČR opakovaně nabízela Řecku pomoc a dodala tam řadu věcí včetně třeba stanů či ohřívačů.
Oba muži se pak podle zdrojů Práva osobně setkali a vše si prý ve zjitřené atmosféře vyříkali, spory však údajně neurovnali. Nelze tedy vyloučit, že jde o jakousi odvetu Řecka za kritiku ze strany ČR.
„Po neoprávněném osočení řeckým ministrem pro migraci z toho, že ČR údajně nepomáhá jeho zemi s řešením migrační krize, jde o další ukázku přístupu, který rozhodně nepovažujeme za vhodný k partnerovi, který se navíc nabídl, že v nejbližších týdnech přijme v rámci relokace z Řecka prvních 20 osob a který do Řecka aktivně posílá v souvislosti s migrační vlnou finanční, materiál i personální pomoc,“ dodal k tomu Chovanec.
ČR se v rámci Unie zavázala přijmout do konce roku 2017 celkem 2691 uprchlíků, ať už ze středisek v Řecku, nebo v Itálii.
