Hlavní obsah

Reagan nebyl kovboj, zaznělo při oslavách 100. narození exprezidenta

Právo, roš
Praha
Aktualizováno

Exprezident USA Ronald Reagan nebyl „kovboj“, jak ho často vnímali Evropané. Měl vůli se se Sověty dohodnout, ale měl odpor ke komunistickému systému, i plán, jak jej porazit. Na konferenci ke 100. výročí Reaganova narození to v pátek v Černínském paláci řekl Pete Wilson, bývalý senátor a guvernér Kalifornie.

Foto: Profimedia.cz

Prezident Ronald Reagan

Článek

„Byl to člověk, který činil ostrá prohlášení na adresu Sovětského svazu, ale který také měl plán, jak jejich systém porazit,“ prohlásil Wilson s odvoláním na Reaganova slova o „říši zla“, jimiž počastoval Moskvu.

Wilson připomněl, že prezident chtěl Sověty porazit vojenskou převahou a ekonomickým předstihem. Při prvním summitu s Gorbačovem v roce 1985 v Ženevě si vymínil setkání mezi čtyřma očima. V dlouho neobydlené vilce na břehu Ženevského jezera hovořili u krbu o dětech a vnoučatech, když Reagan zavedl řeč na potřebu, aby žili v míru.

Sověti se báli hvězdných válek

Prezident podle Wilsona Gorbačovovi zdůraznil, že pokud budou pokračovat závody ve zbrojení, USA je vyhrají. Později v Rejkjavíku Gorbačova přesvědčil, že Sovětský svaz nemá technologie, aby Ameriku dohnal. Šéf Kremlu nabídl ústupky, ale podmínil je tím, že Reagan opustí plán raketové obrany, jež by znehodnotila ruské investice do raketových sil.

I tak sovětští experti sdělovali vedení, že se Reaganových „hvězdných válek“ nemusí bát, protože Kongres nerozhodl je financovat, a také, že Američané technologii nemají, připomněl John O’Sullivan, šéfredaktor Radia Svobodná Evropa. I tak se však sovětští generálové obávali, „co když se to Američanům podaří?“, dodal.

Nový šerif ve Washingtonu

Devět měsíců poté Reagan u Braniborské brány Gorbačova vyzval, aby strhl berlínskou zeď. V té době už záměrně řízený pokles světových cen surovin způsobil Sovětům velké ztráty, jelikož byli závislí na vývozu surovin, zejména ropy a plynu.

Wilson citoval z depeše, kterou v té době do Moskvy odeslal sovětský velvyslanec Anatolij Dobrynin. Uvedl v ní, že ve Washingtonu je „nový šerif“, kterému je třeba naslouchat, protože co říká, také udělá. Reagan odešel z Bílého domu v lednu 1989.

Český historik Petr Luňák poznamenal, že zda skončí studená válka a sovětský systém, nebylo zcela jisté až do let 1989-90. Podle jeho slov obyvatelé Sovětského svazu do té doby připisovali nedostatky systému neschopnosti jednotlivců, nikoli systému samému.

USA se ze lva změnily v šakala, míní Vondra

„Svět je dnes složitější, než v letech Reagana. Komunismus byl jednodušší nepřítel,“ řekl Fojodor Lukjanov, šéfredaktor časopisu Russia in Global Affairs v souvislosti s nástupem Číny, Indie a dalších mocností, kdy Západ poprvé po 500 letech ztrácí postavení centra světového dění.

„Myslím, že je čas přestat s oslavami konce studené války. Nyní máme co dělat s naprosto jinými výzvami,“ řekl. Podle Lukjanova je čas zamyslet se nad budoucností západní civilizace.

Americký velvyslanec Norman Eisen obhajoval svůj dřívější výrok, jímž dal rovnítko mezi komunismus a nacismus, jako „nepřátele svobod nás všech“. V souvislosti s odkazem Reagana vyzval k bdělosti proti totalitě.

USA dávají nyní přednost vést spíš ze zákulisí a EU v tom selhává, zdůraznil ministr obrany Alexandr Vondra s tím, že chybí polické vedení, které poskytovali Reagan, britská premiérka Margaret Thatcherová a další politici jejich éry 80. let.

„Spojené státy byly před 20 lety lvem v mezinárodní aréně, dnes však působí spíš jako šakal,“ řekl Vondra, když hovořil o poklesu amerického vlivu.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám