Ratifikace Istanbulské úmluvy by se mohla projednat už letos

„Úmluva čeká na ratifikaci už od roku 2016, kdy jsme ji podepsali, ale neratifikovali. Další odkládání není rozumné. Věřím, že by úmluva mohla letos projít vládou do Poslanecké sněmovny, vůle je silnější, než byla před několika lety,“ řekla Právu Laurenčíková.

Úmluvu na začátku roku poslalo ministerstvo spravedlnosti do meziresortního připomínkového řízení. Návrh obsahoval tři možnosti dalšího postupu: zaslání dokumentu do parlamentu k případné ratifikaci, odložení o další rok nebo zrušení projednávání.

„Vládě plánujeme úmluvu předložit nejpozději do 30. června, budeme se snažit dříve. V rámci vypořádání připomínek je ale nutná součinnost s jinými resorty,“ řekl mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka.

Podle Deníku N druhou variantu ročního odložení zvolila čtyři ministerstva: zemědělství, životního prostředí, kultury a práce a sociálních věcí.

Resort zemědělství vedený Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) a ministerstvo životního prostředí řízené Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) chtějí, aby se při projednávání našla politická shoda.

„Žádáme odložení projednání úmluvy za účelem vytvoření žádoucího prostoru pro nalezení dostatečné shody napříč společností i politickým spektrem,“ sdělil Právu tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Tichý.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí vedeného šéfem lidovců Marianem Jurečkou je nutná diskuze. Ministerstvo kultury pod Martinem Baxou (ODS) zase chtělo komunikovat s církvemi, protože část opatření se týká i náboženství.

„Tento rok chtělo využít na to, aby Istanbulskou úmluvu otevřeně a transparentně komunikovalo prostřednictvím příslušných útvarů ministerstva s církvemi. Nicméně projednání ratifikace ministerstvo kultury nechce nijak bránit,“ podotkla mluvčí resortu kultury Jana Malíková.

Úmluvou se země mimo jiné zavazují, že násilí nebude „ospravedlňováno kulturou, náboženstvím, tradicí či tzv. ctí“. Laurenčíková komunikaci s církvemi ohledně podobných opatření bere také vážně.

„Budu mít setkání s Ekumenickou radou církví a s některými dalšími zástupci. Některé pasáže úmluvy byly vytržené z kontextu, mohly působit nesrozumitelně a je dobrý čas na to, abychom vysvětlili podstatu úmluvy,“ podotkla Laurenčíková.

Dodala, že úmluva automaticky nezmění trestní řád České republiky, zemi spíše ukazuje oblasti, na které by se měla soustředit.

Mimo jiné se země zavazuje rozšiřovat služby pro oběti násilí, včetně telefonních linek či center pomoci. Podle úmluvy by také státy měly určité činy trestně postihovat, mimo jiné jde třeba o stalking, vynucené sňatky či násilné potraty a sterilizace.

Na dodržování závazků plynoucích z ratifikace bude dohlížet monitorovací orgán Rady Evropy GREVIO, který bude Česko pravidelně informovat o plnění úmluvy. I proti tomu jsou někteří politici.

„Dost často slýchávám od kolegů, že jim vadí, že by nějaká mezinárodní instituce kontrolovala, co v této oblasti děláme. Jenže mezinárodní instituce kontrolují i další oblasti, například transparentní financování politických stran. Jak to, že v sexualizovaném a domácím násilí nám to vadí? My chceme něco skrývat, nebo co je za problém?“ konstatovala poslankyně Barbora Urbanová (STAN).

Ta společně s další poslankyní Lucií Potůčkovou (STAN) bude ve středu pořádat seminář, kde členům parlamentu úmluvu přiblíží.

„Měli by dorazit i kolegové ze Senátu. Změny v oblasti sexuálního a domácího násilí nám neublíží, naopak by to mělo být ku prospěchu. Nechápu, proč proti úmluvě, která chrání oběti, tolik bojujeme, když běžně schvalujeme úmluvy proti srážkám na moři,“ řekla Urbanová.