Článek
Obě nové stížnosti obdržel Ústavní soud 15. října. „Jedna směřuje proti zajištění nemovitostí a peněžních prostředků jako náhradní hodnoty výnosu z trestné činnosti,“ uvedla Pelcová. Druhá podle ní zpochybňuje usnesení Krajského soudu v Praze, který rozhodl o ponechání Ratha ve vazbě.
O jedné z celkem pěti stížností, které Rath dosud podal, stále nebylo rozhodnuto. Napadá postup Poslanecké sněmovny na červnové schůzi, kdy poslanci poprvé rozhodli o přípustnosti Rathova stíhání. Rathovi vadilo například to, že na schůzi nemohli vystoupit jeho právníci.
Na řadě je stížnost ve Štrasburku
V jedné z odmítnutých stížností se Ústavní soud kriticky vyjádřil k místní příslušnosti státního zastupitelství v Rathově kauze. Případ totiž od začátku řešilo ústecké státní zastupitelství, přestože se většina údajných případů korupce odehrála ve Středočeském kraji. Ani to však nevedlo k vyhovění ústavní stížnosti. Rathovi obhájci totiž podle ÚS nevyčerpali před podáním stížnosti ostatní možnosti obrany.
Rathovi právníci před necelými dvěma týdny uvedli, že kvůli podmínkám Rathovy vazby podají stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle Adama Černého má jeho klient ve vazbě „jiné zacházení než jiné osoby“. Ve středu však odmítl sdělit, zda již byla tato stížnost podána. „Bez komentáře. Až ji podáme, tak to oznámíme,“ řekl Novinkám advokát.
