Článek
Špičky sociální demokracie rozladilo vyzrazení Dienstbiera, o kterém vedení strany uvažuje jako o kandidátovi na funkci prezidenta republiky. Právě jeho jméno středočeský hejtman prozradil, přestože sociální demokraté nechtěli před utajovaným zasedáním stranického politického grémia, které se sejde nadcházející pátek a sobotu, nic sdělovat.
„Je to rathovina,“ komentoval hejtmanovo konání místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Podle jeho soudu je zveřejňování prezidentských kandidátů již nyní chybou, protože se prý tak do voleb „vyšťaví“. Dalšími zvažovanými kandidáty byli Vladimír Špidla a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Místopředsedkyně strany Marie Benešová vidí v Rathově postupu zlý úmysl. A Rychetský podle ní kvůli tomu kandidaturu odmítl. Je přesvědčena, že Rath chtěl Rychetského „odstřelit“. Z nekalých pohnutek ho podezřívá i v případě Dienstbiera. Dobře podle místopředsedkyně věděl, že si strana uložila „bobříka mlčení“. „Jinému by to neprošlo, proč jemu?“ uvedla místopředsedkyně, která chce na zasedání diskutovat i o Rathově nekázni.
Vyjadřovat se k uvažovaným kandidátům s poukazem na stranický zákaz odmítali všichni oslovení představitelé ČSSD.
Po Dienstbierovi zbývá Švejnar a Fischer
Předseda Senátu Milan Štěch považuje Rathův čin za způsob, jak dát najevo svůj postoj k určitým lidem navzdory dohodě, že se o tom nebude hovořit. Prý to nekritizuje, ale nepřidá se.
ČSSD čeká zásadní rozhodnutí, zda podpoří nezávislého kandidáta, nebo pošle do volebního klání sociálnědemokratickou osobnost. Z nezávislých kandidátů má ČSSD na výběr mezi ekonomem Janem Švejnarem, kterého se už při minulých volbách snažila na Hrad prosadit, a bývalým premiérem úřednické vlády Janem Fischerem.
Z vlastních osobností mohli sociální demokraté vybírat mezi Jiřím Dienstbierem, Vladimírem Špidlou ale i Pavlem Rychetským. Jméno senátora a místopředsedy ČSSD Dienstbiera se objevilo teprve před několika dny. Syn zesnulého disidenta a někdejšího ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera si získal veřejnost jako lídr regionálních voleb v hlavním městě tím, že se rozhodně postavil proti koalici ČSSD a ODS na pražské radnici. Když ji vedení pražské ČSSD prosadilo proti jeho vůli, zůstal raději řadovým zastupitelem.
Vzhledem k tomu, že se nevýrazný bývalý eurokomisař Špidla k přijetí kandidatury příliš nemá a předseda Ústavního soudu Rychetský ji už dříve odmítl, zůstává dvaačtyřicetiletý Dienstbier jediným známým stranickým kandidátem.
Může dojít i na referendum
Politické grémium jméno kandidáta nebo popřípadě více kandidátů předloží stranickému předsednictvu. Konečné slovo bude mít ústřední výkonný výbor, který je nejvyšším stranickým orgánem mezi sjezdy.
Benešová nevyloučila, že by se mohlo konat i stranické referendum. Takovým způsobem vybírali sociální demokraté prezidentského kandidáta před deseti lety. Tehdy vybrali svého bývalého předsedu Miloše Zemana, který kandidoval ve druhé volbě, poté co byla první volba, v níž za ČSSD kandidoval soudce Jaroslav Bureš, neúspěšná. Zeman ale také neuspěl a nakonec se stal prezidentem Václav Klaus.