Článek
„Podmínky ve stratosféře jsou blízké tomu, co známe v kosmickém prostoru. Zejména je tu vysoká hladina ultrafialového záření a kosmického záření, takže je zajímavé tam některé živé organismy nebo materiály dostat a zkoumat, jakým způsobem je to ovlivní,“ říká Libor Lenža z ÚCHB.
Čeští vědci do stratosféry vyslali se vzorky dva balony naplněné héliem v říjnu v Partizánském na Slovensku, kde je jednodušší legislativa pro vypouštění těchto těles.
Pražské hvězdárny vyšlou do kosmu unikátní výukovou družici, poslouží Muskova raketa
Při prvním letu z periferií vědci pořídili 120 tisíc vzorků záznamů, u druhého letu 150 tisíc. Měli několik sad experimentů. Jeden sledoval, jakým způsobem ovlivní extrémní podmínky životaschopnost mikrořas a jejich rozmnožování, další otestoval, nakolik jsou manganové nanočástice schopné ochránit řasy před stresem.
Třikrát výš než letadla
Podobné výzkumné lety nejsou novinkou, jejich vědecká náročnost a technická úroveň se však s každou novou misí zvyšují. „Výrazně jsme pokročili při ovládání sondy, i když stále je třeba odstraňovat drobné chyby,“ uvedl vědec. Balony jsou podle něj částečně řiditelné.
Rusko si sestřelilo vlastní satelit. Střepiny podle NASA ohrožují ISS
„U jednoho z letů jsme měli připraven test přídavného padáčku k ovlivnění místa přistání. Nakonec jsme jej ale nepotřebovali, protože vše šlapalo jako hodinky. V minulosti jsme přitom podle směru a rychlosti větrů přistávací moduly hledali i na východě Slovenska,“ dodal.
Balony vyslané do výšky 35 kilometrů, tedy zhruba třikrát výš, než kam létají letadla, mají na zemi průměr přes dva metry. Ve stratosféře, kde je tlak minimální, se jejich průměr zvýší až na patnáct metrů
Astronauti vypěstovali ve vesmíru chilli papričky. Uvařili si tacos
Balon výšku nabere za hodinu a půl, v extrémních podmínkách tak pobude zhruba hodinu. Po přistání hlídka předá vzorky do laboratoře a vědci je mohou začít vyhodnocovat.
