Rampula s Grygárkem jako žalobci končí

Rampula s Grygárkem o svém úmyslu odejít ze státního zastupitelství úřad informovali minulý pátek. Oznámení podle mluvčí nebylo nijak odůvodněno. Jejich funkce státních zástupců zaniknou k 31. srpnu. Grygárek současně rezignoval i na funkci náměstka. Právu řekl, že v té by měl skončit již ke konci července.

Hrubá zároveň informovala o tom, že Městský soud v Praze minulý pátek definitivně zamítl Rampulovu žalobu, kterou státní zástupce napadl rozhodnutí bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) o jeho odvolání z funkce šéfa Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ).

„Městský soud v Praze navázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který dne 12. června 2012 ve svém rozsudku uznal důvody pro odvolání uváděné ministrem spravedlnosti jako dostatečné,“ sdělila mluvčí ministerstva. VSZ od chvíle Rampulova odchodu vede Grygárek.

Snaha o Rampulův odchod z funkce šéfa VSZ se táhla více než rok. Návrh na odvolání podal loni v březnu nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, definitivní rozhodnutí o odvolání přišlo v říjnu. Rampulu dočasně nahradil Stanislav Mečl.

Odvolaný státní zástupce však podal proti rozhodnutí žalobu a městský soud mu vyhověl. Do čela VSZ se vrátil koncem letošního února. Pospíšil ale podal proti rozhodnutí soudu kasační stížnost a té zase v červnu přisvědčil Nejvyšší správní soud, který zrušil předchozí rozhodnutí pražského městského soudu. Ten se tak musel žalobou Rampuly znovu zabývat.

„Zrálo to ve mně delší dobu, rozhodně nejde o nějaké zbrklé rozhodnutí,“ komentoval svůj odchod ze soustavy státního zastupitelství pro Právo Rampula. Zároveň dodal, že jeho krok souvisí i s odvoláním Pospíšila, se kterým v rámci justice dlouho válčil.

„Bude jmenován nový ministr spravedlnosti a ten bude muset nedobrou situaci ve státním zastupitelství řešit. Svou rezignaci vnímám jako určitý vstřícný krok směrem k novému ministrovi, aby měl v tomto směru snazší pozici,“ poznamenal Rampula.

Právě boj o jeho pozici pražského vrchního žalobce totiž českou justici dlouho rozděloval na dva nesmiřitelné tábory. Své další působení podle svých slov kontroverzní státní zástupce zvažuje, ve hře je přitom podobně jako u dalších bývalých justičních špiček advokacie. „Nejsem ještě definitivně rozhodnut,“ řekl Rampula.

Grygárek uvedl, že k rezignaci přistoupil z několika důvodů. Z místa náměstka prý odchází proto, že chtěl ukázat, že na postu nelpí, a aby měl nový vrchní státní zástupce možnost vybrat si v nejkratší možné době svého nejbližšího spolupracovníka.

„Aby nemuselo probíhat nějaké zdlouhavé a formální správní řízení o mém případném odvolání, pokud bychom shledali, že ta spolupráce není možná,“ vysvětlil Grygárek.

V souvislosti s odchodem z funkce žalobce pak byl ostřejší, především směrem k Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

„Je to výraz mého zásadního nesouhlasu s tím, že se určitá skupina státních zástupců dílem skrytě a dílem za pomoci demagogie snaží tady obnovit principy fungování a organizace bývalé generální prokuratury,“ řekl Právu Grygárek.

„Bohužel v poslední době zažívám případy, kdy mí podřízení v úřadu jednak poukazují na nestandardní kroky, jednak odmítají plnit pokyny Nejvyššího státního zastupitelství z důvodu, že jsou nezákonné. Já v takové soustavě nechci působit,“ podotkl.

Na jaké kroky Nejvyššího státního zastupitelství naráží, nechtěl prozradit s poukazem na svou povinnost mlčenlivosti.

Zmínil ovšem alespoň případ údajně nevýhodného nákupu zchátralé budovy pro detenční ústav ve Vidnavě na Jesenicku, kvůli kterému jsou nyní stíháni bývalý Pospíšilův ekonomický náměstek František Steiner a někdejší šéf vězeňské služby Luděk Kula. [celá zpráva]

Policie jim vytýká nákup samotného objektu za 29 miliónů ze srpna 2008, který uskutečnili i přesto, že na něj v rozpočtu údajně nebyly peníze a že navíc nebyl dlouhou dobu nijak využíván.

Pospíšil, jehož rolí v kauze se policie také zabývá, již dříve Právu řekl, že případ provázejí nestandardní přesuny spisu. Kauzu totiž odmítli řešit jak šéf státních zástupců z Prahy 2 Tomáš Bláha, tak další žalobci z Městského státního zastupitelství v Praze. Všichni údajně kvůli osobním vazbám a přátelství ke Steinerově rodině.

O tom, kdo bude případ dozorovat, tak nakonec rozhodli vrchní žalobci a kauzu přidělili na zastupitelství v Praze-západ.

Grygárek uvedl, že proti rozhodnutí VSZ o přesunu spisu na Prahu-západ podalo Nejvyšší státní zastupitelství podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. A o tom měl rozhodovat Pospíšil.

„Což bych řekl je velmi paradoxní situace vzhledem k tomu, že orgány činné v trestním řízení zdaleka neřekly poslední slovo, kdo všechno bude případně trestně odpovědný za toto jednání,“ dodal Grygárek.

Nelíbí se mu ani kroky, které v minulosti směřovaly proti němu samotnému. Média například loni uvedla, že byl v kontaktu s kontroverzním lobbistou Romanem Janouškem. Mečl, který byl na přelomu loňského a letošního roku dočasně pověřen vedením VSZ, ho kvůli tomu vyzval k rezignaci. Grygárek to odmítl.

Mečl následně navrhl Pospíšilovi, aby jej odvolal. Rampula pak po svém návratu do funkce návrh stáhl. Na Rampulu a Grygárka mířily i kárné žaloby kvůli údajným průtahům při spolupráci se švýcarskou stranou v souvislosti s kauzou Mostecké uhelné společnosti (MUS). Pospíšil je později zase vzal zpět.

„Já jsem čelil různým denunciacím, osočování, lžím. Byla na mě podána kárná žaloba, ta byla ve velké tichosti vzata zpět, poté ovšem, co tomu předcházely tiskové konference, a způsobem jakéhosi mediálního zostouzení bylo tedy poukazováno na to, že jsem se měl jakéhosi kárného provinění dopustit,“ prohlásil Grygárek.

Dodal, že již ví, co bude po svém odchodu ze státního zastupitelství dělat, nechtěl to však sdělit.