Článek
Chystaný zákon čelí kritice dlouhodobě, už v připomínkovém řízení upozornil například Miroslav Crha z Rady vlády pro lidská práva na to, že novela není v souladu s evropským nařízením. Podle české novely by se totiž kamerový systém využívající AI mohl po prvotním soudním schválení používat opakovaně, a tedy prakticky neomezeně. Evropské nařízení však vyžaduje soudní povolení každého použití systému s umělou inteligencí.
Tehdejší ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti) ve svém zveřejněném stanovisku k návrhu zákona uvedl: „Zapracování úpravy izolovaného systému do zákona o zpracování osobních údajů je nepřehledné a netransparentní.“
Izolovaným systémem se myslí soustava kamer využívaná na omezeném prostoru, zákon výslovně zmiňuje nasazení pouze na mezinárodních letištích. Stanovisko Šalomouna se nedávno objevilo ve veřejném informačním systému Úřadu vlády.
Umělá inteligence už uvažuje jako člověk
Šalomoun kritizoval i to, jak dlouho by se měly takto získané záběry uchovávat, místo 90 dnů navrhoval tehdejší ministr třetinu.
V informačním systému už je možné si přečíst zákon v podobě, do níž vnitro zapracovalo některé Šalomounovy připomínky, takto by měl jít text do projednávání v Poslanecké sněmovně.
Z poslední verze zákona je zřejmé, že vnitro trvá na původně navrhované době uchování dat. „Vláda se rozhodla nechat 90 dnů, které byly v návrhu zákona. Proto jsem novelu na vládě stejně jako další pirátští ministři nepodpořil,“ řekl Novinkám Šalomoun ještě před odchodem Pirátů z koalice a z vlády v důsledku odvolání pirátského šéfa Ivana Bartoše z kabinetu.
Zákon kritizují i ochránci lidských práv. „Navrhovaný zákon je v rozporu s evropským nařízením,“ uvedl Jan Vobořil, advokát z neziskové organizace na ochranu lidských práv Iuridicum Remedium.
„Vnitro si unijní nařízení interpretuje tak, že se povolí systém a jeho parametry do budoucna, nikoliv jednotlivá používání. To je podle mě překroucení nařízení o umělé inteligenci,“ popsal Vobořil.
Podle českého zákona by stačilo jednou systém soudem povolit a poté by mohly kamery běžet až 12 měsíců. Umělá inteligence by záběry porovnávala s obrázky z takzvané referenční databáze, kde jsou například pohřešované osoby nebo pachatelé závažných trestných činů.
Expertka: Regulace EU může zpomalit vývoj AI
Ministr vnitra Rakušan se zákona opakovaně zastával. „Systém splňuje všechny bezpečnostní požadavky proti zneužití a je v souladu s ochranou osobních údajů,“ řekl.
Kamerový systém s využitím umělé inteligence se už dnes používá na pražském Letišti Václava Havla. Ministerstvo vnitra se přijetím zákona snaží dosáhnout toho, že systém na identifikaci osob se bude moci dále používat i v situaci, kdy v únoru příštího roku začne platit unijní nařízení o umělé inteligenci. Nevylučuje ani jeho rozšíření na další letiště.
Unijní předpis přitom řadí biometrické sledování, kam patří i kamerový systém s AI, mezi zakázané praktiky. Používat by se měl jen v případě jasného teroristického nebezpečí nebo při pátrání po konkrétní unesené osobě, které posvětí rozhodnutí soudu.
Rakušan: Odvoláním Bartoše mě premiér překvapil
