Rakušanova kritička Vildumetzová nezasedne ve vyšetřovací komisi ke střelbě na fakultě

„Mě teď čeká krajská a senátní kampaň, které se chci naplno věnovat. Nelze navíc odhadnout, jak dopadnou volby a co bude po nich,“ řekla Novinkám Mračková Vildumetzová. Ta je v současnosti poslankyní, v říjnových volbách chce kandidovat do Senátu.

Své zástupce budou mít v komisi všechny sněmovní strany. Hnutí STAN nominovalo Petra Letochu a Martina Exnera, ODS Pavla Kašníka a Karla Haase, lidovci Michaela Kohajdu, TOP 09 Michala Zunu, piráti Kláru Kocmanovou, SPD Radka Kotena a ANO zmiňované Jiřího Maška a Helenu Válkovou. Jako o předsedovi komise se uvažuje o Pavlu Kašníkovi z ODS, což potvrdili i někteří z uvedených politiků.

„Zatím mám nominaci na člena komise, otázku předsedy nechci komentovat,“ řekl Kašník. „Nejsem úplným zastáncem parlamentních vyšetřovacích komisí, nicméně čas dozrál tak, že jsme se rozhodli ji podpořit. Komise by podle mě měla jednat neveřejně, protože zazní mnoho informací, které jsou velmi citlivé vůči obětem i policejním taktikám. Veřejně je propírat znamená dávat návod budoucím pachatelům.“

Příští týden se mají zástupci politických stran setkat a nominace si potvrdit, zároveň by se měli domluvit, kdy komise zasedne poprvé, podle některých členů ještě o letních prázdninách.

Řád Sněmovny mluví o tom, že jednání vyšetřovací komise je zpravidla veřejné. Komise se nicméně může usnést na tom, že bude jednat částečně nebo zcela neveřejně. Za zavřenými dveřmi se pak scházet musí, pokud projednává utajované skutečnosti související s bezpečností státu nebo jiné závažné skutečnosti.

To s největší pravděpodobností bude i téma střelby na filozofické fakultě. „Věřím, že se domluvíme na neveřejném jednání. Rozhodně si nemyslím, že policie má co tajit, ale neprospívalo by přeživším obětem ani pozůstalým, pokud by informace zaznívaly ve veřejném prostoru každý druhý den,“ řekl Michal Zuna (TOP 09).

„Dovedu si představit, že budou všechna jednání uzavřená, protože se budou neustále probírat operačně taktické úkony policie,“ dodal Petr Letocha z hnutí STAN s tím, že by zároveň měla být činnost komise co nejvíce transparentní.

Jednací řád vyšetřovací komise na tuto možnost pamatuje: „V případě neveřejného jednání informuje komise veřejnost o své činnosti zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků.“

Podle Jiřího Maška z ANO se režim jednání odvíjí od toho, co konkrétně se bude projednávat. „Otázek je strašně moc. Ukázalo se, že jsme dostávali poměrně nepřesné informace, které se ještě měnily v čase,“ poznamenal Mašek.

Zmínil například kamerové záznamy, které si policie po příchodu na fakultu neprohlédla. Původně policisté tvrdili, že kamerový systém fakulty je zastaralý, což ale představitelé Univerzity Karlovy rozporovali. Policisté také prohledali jen část budovy na Palachově náměstí, ale nikoliv čtvrté patro, kde se pachatel už nacházel a na toaletách se připravoval na útok. Policie tehdy dostala informaci, že má mít podezřelý student předmět v jiné budově v Celetné ulici, a vydala se tam.

„Sněmovní bezpečnostní výbor se otázkou filozofické fakulty zabýval hodiny, ale komunikoval se stále stejným okruhem lidí. Nehovořili jsme se zástupci fakulty, s veliteli zásahu, se zasahujícími policisty,“ dodal Mašek.

Poslanec Letocha zmínil, že by se členové komise měli dostat k nahrané komunikaci policistů nebo k záznamům z kamer, jak těch na filozofické fakultě, tak těch na uniformách policistů.

Komise by měla přednést výsledky svého šetření Sněmovně do šesti měsíců od svého ustavení, které proběhlo zmíněného 26. června.