Rakušan: Svědomí mám čisté, nemám důvod odejít

Nebudu říkat, že je to jedna chyba, nebudu říkat, že je to u nás teď krásné, a nebudu to lakovat na růžovo. Jsme v nejhorším bodě vývoje našeho hnutí. Jsme určitě na velké křižovatce a máme zásadní úlohu, a to udělat opravdu tlustou čáru. Tu snad uděláme na mimořádném letním sněmu.

Objevila se tu komunální kauza člověka, který absolutně nereprezentoval hodnoty hnutí. My teď děláme všechno pro to, abychom prokázali, že hnutí tvoří úplně jiní lidé a že má hnutí úplně jiný základ. Zklamání u 99 procent členů z toho, co se nám teď přihodilo, je obrovské.

Ale na rozdíl od jiných stran, kterým se také v minulosti nedařilo a od kterých lidé v době problémů utíkali od odpovědnosti, my máme obrovský zájem uchazečů, kteří chtějí kandidovat do předsednictva a celostátního výboru. To ukazuje, že přese všechno, co se děje, je struktura hnutí zdravá.

Já bych to trochu rozlišil. I když ctím presumpci neviny, tak kriminální pozadí se týká jednoho konkrétního pražského politika. Ale Petr Gazdík nebo Stanislav Polčák, alespoň co vím z médií, nevystupují rozhodně jako někdo, kdo by byl podezřelý, vyšetřovaný nebo by snad do budoucna měl být obviněný. Měli kontakty, které z mého pohledu dávno mít rozhodně neměli, ale na druhou stranu ihned z toho vyvodili odpovědnost.

Takové obrázky nás určitě značně poškozují a my si to uvědomujeme. Ať už si kdokoliv vykřikuje v parlamentu, co chce, já nemám žádný nadstandardní přístup k informacím. A už vůbec ne z policejního prostředí. Mě na to v únoru upozorňovala Sabina Slonková a redaktor Kubík ze Seznamu. Nicméně moje odpověď vždycky byla: „Doneste mi, prosím, jakýkoliv důkaz.“

Já jsem dělal, co jsem mohl. Pana Hlubučka jsem s těmi podezřeními konfrontoval mezi čtyřma očima. Dělal jsem všechno pro to, abych oslabil jeho pozici v pražské organizaci. To je legitimní způsob jednání v hnutí, které má své vnitřní mechanismy. Nikdy to nebudu umět, jako to umí hnutí ANO. Tam když si zamane předseda, tak člověk do druhého dne už není ve své funkci.

Takto to u nás nefunguje. Ale že se Petr Hlubuček nestal lídrem pražské kandidátky, značí, že jsme se tím zabývali. Přijali jsme také usnesení, že každý člen STAN, a já jsem šel příkladem, musí zveřejnit v případě legitimního zájmu své majetkové poměry. Tím jsme na něj vytvářeli legitimní politický tlak.

Kdyby nedošlo k této kauze, tak garantuji, že on by se příště předsedou pražské organizace nestal. To je normální život uvnitř strany, a pokud se podíváme do historie, tak mnohé politiky z jiných stran zatýkala policie ještě ve významnějších funkcích, než měl pan Hlubuček.

Ano, kdesi na chodbě po nějakém sněmu pražské organizace mi říkala, že má podezření. Já jsem ji důrazně žádal o to, že pokud má jakékoliv důkazy, ať je předloží mně a také policii. Sama teď přiznává, že žádné důkazy neměla a měla jen podezření.

Informaci tohoto charakteru, a myslím, že zprávy BIS čtu celkem poctivě, jsem rozhodně neměl.

Výrok bývalého premiéra Babiše byl zcela nehorázný, a kdyby nebyl pronesen za pultíkem ve Sněmovně, tak se domnívám, že je žalovatelný. Babiš mluvil o mém tlaku na pana Švejdara, a že jsem se ho ptal na pana Hlubučka. Nikdy jsme se o tom nebavili. Pan Švejdar je poslední, který by mně v této situaci chtěl dávat kladné body. On to prostě popřel, protože to není pravda.

Sešel jsem se se zástupci všech složek, které spadají pod ministerstvo vnitra, krátce před svým nástupem. Ano, uznávám, schůzka s panem Švejdarem byla schůzka v několika bodech konfliktní. Týkalo se to především očkování policistů a také toho, že nebyla předložena dlouho slibovaná reforma policie. Bohužel ta schůzka se nenesla v duchu, který si já představoval, ale vylučuji jakýkoliv tlak.

Já k tomu nevidím důvod. Myslíte, že nikdo za ODS není v současné době v republice v nějaké kauze vyšetřován? Od listopadu 1989 tady byli pouze dva ministři vnitra, u kterých nebyl za dobu jejich působení policejně řešen nebo trestně stíhán žádný člen jejich vlastní strany. Situace, kdy je ministr vnitra z nějaké strany a policie se zabývá jejím konkrétním členem, není v ničem výjimečná.

Svědomí mám čisté, nikdy jsem nic neovlivňoval. Koneckonců zástupci policie to jasně potvrzují. Nikdy nic ovlivňovat nebudu. O případ se nadstandardně nezajímám a vycházím jen ze zpráv, které jsou v mediálním prostředí. Nevidím proto žádný důvod, že bych na ministerstvu vnitra, kde se za práci nemusím stydět, měl teď skončit.

V žádném případě ne. S policejním prezidentem se setkávám na běžné bázi. Policejní prezident mně dopředu o této kauze neřekl ani slovo, ani teď mi nepodává žádné informace. Ale máme spoustu důvodů se spolu setkávat pracovně. Bavíme se o novém materiálním vybavení, o nákupu nových automobilů, o tom, jakým způsobem bude pokračovat reforma pracovišť.

Nikdy jsem ho neviděl, ani se s ním nesetkal a jen z novin jsem se dozvěděl, jak vypadá. Redl byl zcela mimo můj život ve všech jeho aspektech.

Neznal, jsem ve STAN od roku 2015.

Ale v té době jsem nebyl předsedou a rozhodně jsem ho neznal a nikdy jsem ho neviděl a nevím, jak vypadá. Já jsem se s touto rodinou nikdy nesetkal osobně, nikdy jsem s ní nehovořil po telefonu. Neměl jsem s rodinou Redlů nikdy žádné kontakty a myslím si, že to je potvrditelné.

Policie podle médií zjistila, že s ním telefonoval a že se s ním na přátelské bázi několikrát sešel. Rozhodně nepáchal nic kriminálního, nebavil se s ním o žádných kšeftech a rozhodně Petr Gazdík nemá co společného s pražskou kauzou ani s žádnou jinou kauzou. Důvod mého zvýšeného hlasu byl, že od roku 2017 měli všichni lidé ze STAN definitivně jakékoliv styky s panem Redlem ukončit. Pro mě bylo velmi nepříjemným zjištěním, že se tak nestalo, a myslím si, že ve světle událostí všichni vidí, co je Redl zač.

Historicky se znali, nic pracovního s ním neřešil. Nicméně jsou to lidé, kteří na sebe měli telefonní číslo, tak si třikrát ročně zavolali, to je všechno. Nevidím ani stín podezření toho, že by Petr Gazdík s ním cokoliv řešil. Teď už Petr Gazdík není ministrem školství. Za svou chybu – z mého pohledu těžko vysvětlitelnou – odpovědnost přijal.

Pan Polčák má přerušené členství ve STAN. Což je pro člověka, který stál u zrodu hnutí, dost významná událost. S panem Polčákem jsem neměl možnost osobně od té doby mluvit, nicméně i jemu jsem samozřejmě sdělil to, co jsem sdělil Petru Gazdíkovi, že od roku 2017 se s tím člověkem neměl nikdo z nás stýkat.

V pondělí jsme měli jednání, kdy jsme si vše vyříkali. Řekli jsme si, že vládní a programová aktivita musí pokračovat. My jsme jim garantovali, že v pražské organizaci STAN dojde k výrazným změnám, a zároveň jsme Pirátům řekli, že žádné ze jmen, o kterých jsme se před chvílí bavili, rozhodně nebude ve vedení našeho hnutí po dalším sněmu.

Petr Gazdík vyvodil odpovědnost. Podívejte se, jak to dělali politici doteď. Měli jsme tady premiéra, který řekl, že nikdy neodstoupí, i když byl trestně stíhaný. Ve Sněmovně dál sedí poslanci, i když měli různé kauzy a byly zveřejněny jejich deníky. Petr vyvodil okamžitě odpovědnost zásadním způsobem, aniž by byl z čehokoli obviněn, není ani nijak podezřelý.

Odstoupil, protože se dopustil evidentní a jednoznačné chyby. Hnát ho k další odpovědnosti nepovažuji za nutné. Sám ukázal, že se k tomu umí postavit čelem, i když to není v české politice úplně zvykem. Panu Polčákovi jsme pozastavili členství. Mandát europoslance mu nedal STAN, ale voliči. Každopádně jeho perspektiva v hnutí STAN, co se týče jeho další politické budoucnosti, nijak zářně nevypadá.

Musíme na tom vztahu pracovat, protože Piráti po volbách pociťovali zklamání, proto jejich kontakty vůči nám byly o mnoho méně sdílné, než tomu bylo dříve. Rozumím tomu, ale pokud překonáme tato historická traumata, tak můžeme vedle sebe ve vládě sedět a spolupracovat. My s Ivanem Bartošem ve vládě sedíme vedle sebe a programové prio­rity prosazovat umíme.

Program máme dobře nadefinovaný a určitě se v pětikoalici neztrácíme a umíme prosadit náš názor. Teď jsme se proto bavili o pravidelnějším setkávání našich ministrů, lepším rozdělení úkolů, sdílení know-how a přeposílání zákonných návrhů. Zlepšení vztahů je jistě namístě, ale na rozdíl od novinářských zkazek jsme s Ivanem Bartošem nikdy nepřestali komunikovat.

Ano, ale ne na naši žádost. Omluvil jsem se panu premiérovi za to, že naše kauza vládě nepomáhá. Projevil jsem nad tím lítost a slíbil, že si to ve vládě odpracujeme. Panu premiérovi jsem poděkoval za důvěru, kterou vůči mně osobně i vůči našim ministrům má. To je podle mého důležité zvláště kvůli našemu evropskému předsednictví.

Profesor a náš poslanec Vladimír Balaš.

Mě fascinuje, že kromě zasloužené kritiky se vedou i různé zkazky např. o tom, že nemáme program nebo že nejsme dostatečně personálně silní. Přitom kandidátů na ministra školství jenom v rámci STAN jsme měli docela velké množství. A nebylo to tak, že by nám jeden po druhém v této těžké situaci odmítali. Naopak jsme se do posledního rozhodnutí předsednictva rozhodovali mezi několika kandidáty, protože každý měl své přednosti.

Musíme ho nechat reprezentovat lidmi, kteří k tomu mají chuť na základě hodnot, ze kterých jsme vyrostli. Musíme dát možnost novým tvářím. Máme zajímavý pracovitý poslanecký klub. Máme spoustu lidí, které dokážeme vytáhnout nahoru, a říkám, že přetlak lidí, kteří chtějí do celostátního výboru, mě začíná ohromovat.

Mimořádný sněm proto bude diametrálně jiný než kdykoli dřív. Uděláme generační obměnu a také tlustou čáru za tím, s čím je teď STAN bohužel spojován. Také zpřísníme stanovy.

Oba jsou to bezvadní a pracovití lidé, se kterými si umím představit skvělou spolupráci v předsednictvu. Ale nechci jim dávat polibek smrti. Ve STAN je řada politických talentů, a hlavně slušných a poctivých lidí, kteří jsou schopní pro hnutí něco odmakat. A už také něco odmakali.

Každopádně. Například jsme diskutovali o tom, že naše dozorčí rada bude mít širší pravomoci a bude se moci zabývat kauzami už ve fázi podezření apod. Mohli bychom tak předejít současné situaci, aby ty kauzy nevygradovaly do tak strašných rozměrů jako u bývalého náměstka pražského primátora.

Určitě tam budou mechanismy, aby k tomu nedošlo, aby to byla skutečně přímá pomoc lidem. Jako vláda budeme mít možnost usměrňovat peníze ze státního rozpočtu podle momentální potřeby. Připravujeme novelu, která nám umožní s tím úsporným tarifem velmi rychle zacházet vzhledem k cenovým výkyvům.

Celkově by to mělo být 27 miliard. Individuální částky pro domácnost budou přibližně, jak říkáte, ale ještě se budou upřesňovat. Výhodou tohoto tarifu bude, že lidé jej dostanou automaticky a nebudou o nic muset žádat. Stát peníze pošle dodavatelům energií a ty je strhnou každému člověku podle jeho nároku.

Určitě tuto diskusi vedeme. Dohoda už je na tom, že lidem i firmám odpustíme platby za obnovitelné zdroje. To bude státní rozpočet v příštích dvou letech stát 35 miliard korun. Pro každou domácnost to bude znamenat, že za každou megawatthodinu ušetří 495 korun. Když to sečtete s úsporným tarifem, tak myslím, že lidé ucítí, že vláda jim v době rostoucích energií pomáhá.