Rakušan: Pokud bude 30 procent Ukrajinců pracovat, začne se pomoc vyplácet

„Ve chvíli, kdy bude 30 procent lidí pracovat a odvádět peníze do veřejného zdravotního systému, tak to přestává být prodělečné a zdravotní systém na tom může vydělávat,“ uvedl ve Sněmovně šéf resortu vnitra.

„Naopak tedy v roce 2025 při řádné adaptaci to může být pozitivním jevem pro příjmy státního rozpočtu a růst HDP (hrubého domácího produktu) v České republice,“ doplnil.

Šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) následně uvedl, že v ČR pracuje již 45 tisíc žen z Ukrajiny. „Děláme další kroky, aby toto číslo rostlo. Naplno například spouštíme jazykové vzdělávání,” zmínil.

Do Česka dosud přišlo z Ukrajiny zhruba 340 tisíc běženců, část z nich se už však pravděpodobně znovu vrátila do vlasti.

V tuto chvíli podle Rakušana nelze jasně říct, kolik uprchlíků po skončení konfliktu na Ukrajině zůstane v Česku. Zájem zůstat podle Rakušana projevilo podle průzkumů 20 až 25 procent příchozích běženců. Pokud by ruská invaze na Ukrajinu trvala déle než rok, bylo by to až 40 procent.

„Neposkytujeme jim ale nyní dlouhodobý azyl, poskytujeme jim dočasnou ochranu. Pokud by skončila, musí projít klasickým procesem žádostí o pobytové oprávnění,“ vysvětlil na plénu dolní komory ministr.

Po příchodu do ČR pak získávají uprchlíci humanitární dávku. Jurečka ve Sněmovně v pátek uvedl, že počítá s prodloužením jejího vyplácení do konce února 2023. Částka by se mohla ale postupně snižovat.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) zase ve Sněmovně zdůraznil, že Česko nepomáhá ukrajinským běžencům a jejich dětem na úkor českých dětí a jejich rodičů.

Poslanci v pátek jednají o vládní strategii zvládání uprchlické krize. Věnovat se tomu měli již v úterý, po hodinovém proslovu šéfa SPD Tomia Okamury, ve kterém se ostře pustil do vládních členů, opustili ale ministři sál, čímž ukončili jednání Sněmovny.