Článek
Pane předsedo, vrátil jste se z desetidenní cesty poslanců do Austrálie a Nového Zélandu. K čemu jsou takové cesty dobré?
Byla to cesta zahraničního výboru. Parlamentní diplomacie k práci zahraničního výboru jednoznačně patří. Nový Zéland a Austrálie jsou oblasti, kde dlouho žádná oficiální delegace z ČR nebyla. Jsou to dvě země, které jsou hodnotově Evropě velmi blízké a potýkají se s podobnými problémy. Jsou to země, kam jezdí obrovský počet našich mladých lidí za studiem nebo za prací.
Cestovní kancelář Sněmovna? Poslanci vyrazili na týden do Vietnamu či Mexika
Co konkrétního taková cesta přinese?
Setkali jsme s krajany a řešili jejich problémy. Pokud někdo delší dobu pracuje v Austrálii, tak tady ztrácí nárok na dávky, to je potřeba vyřešit. Byla tam debata o korespondenční volbě, o dvojím občanství, o neuznávání studia. Nový Zéland má atraktivní studijní programy pro lidi v programu Ph.D., ale pokud se českým studentům neuzná magisterský titul, tak nemohou nastoupit.
Přijali nás předsedové obou komor parlamentu, sešli jsme se s tasmánskou guvernérkou. V Tasmánii mají významné úspěchy v boji s kůrovcem, řešili před lety něco podobného a mají zájem navázat spolupráci na akademické úrovni, takže tady budeme předávat vzkazy různým zemědělským a přírodovědným školám.
Bavili jsme se i o hrozbách kyberbezpečnosti. Austrálie také odmítá zařadit Huawei do toho výběrového řízení o provozování 5G sítí, obecně jsme se bavili o přístupu k Číně. Oni mají velmi blízké obchodní styky, ale zároveň dávají pozor na to, aby nepodléhali nějakým kyberhrozbám.
Kromě této cesty byli poslanci letos například týden ve Vietnamu, Mexiku nebo v Chile, kde si udělali výlet na Machu Pichu. Přinesou něco i tyhle cesty?
Nechci generálně odsuzovat jiné cesty. Jde o to, aby měly nějakou promyšlenou náplň. Pokud je jeden den volnější v rámci devítidenní cesty, tak to dokážu pochopit. Obecně si myslím, že každá cesta by měla mít jasný cíl a jasně generované výsledky, které by mohly být kontrolované. Věřím, že většina cest taková je.
Grónsko, Bhútán, Kapverdy. Poslanci se už těší na cesty
My jsme měli asi půl den nějakého volna, jinak jsme byli neustále na jednáních. Představa, že tam jezdíme na dovolenou, je mylná. Z Nového Zélandu jsme v podstatě neviděli nic, z Austrálie jsme viděli jen jednací sály a hotely, tam přes den nebyl vůbec žádný volný čas. Tasmánii jsme viděli jen díky tomu, že přesun jsme neměli letadlem, ale autem. Žádný turistický program tam nebyl. Takové cesty smysl mají.
Neměl by se nějak změnit mechanismus schvalování těch cest? Že by třeba poslanci museli předkládat podrobný program.
Byl jsem na dvou zahraničních cestách a z obou se vyhotovoval zápis a v rámci zahraničního výboru se to pak probírá, co se delegaci povedlo, nebo nepovedlo. Takže pokud to někdo chce kontrolovat, ta možnost tam je.
Rozpočet na zahraniční cesty poslanců je 30 milionů ročně, Senát má dalších 13 milionů. Mělo by se to zredukovat?
To číslo se zdá na první pohled opticky vysoké, ale je potřeba se podívat, kolik se reálně spotřebuje. Nemyslím si, že by se na to měly peníze navyšovat. Jde o to, aby ty cesty měly nějaký reálný dopad. Jsem poslancem dva roky, špatně se mi o tom mluví. Pokud poslanci bezpečnostního výboru jednou jednat o zabezpečení vnější hranice na Balkán, tak si myslím, že to smysl má. Za dva roky jsem byl na dvou zahraničních cestách a obě cesty smysl měly.
