Článek
„Na jakékoliv zvýšení platů politiků není nikdy dobrý čas. Novela je reakcí na rozhodnutí Ústavního soudu, který označil zmrazení platů soudců za nezákonné. Za mě je jediné správné řešení to, aby platy všech ústavních činitelů byly automaticky navázané na průměrnou mzdu. Aby si politici nerozhodovali o svých platech sami. Aby platy politiků reflektovaly to, jaké jsou platy lidí v Česku. A tímto krokem se k takovému automatu vracíme,“ napsal Novinkám Rakušan.
Platy politiků, soudců a dalších vysokých funkcionářů se budou poslanci zabývat kvůli květnovému verdiktu Ústavního soudu, který zrušil s platností od příštího roku stávající úpravu. Ta platy vypočítávala koeficientem z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za předloňský rok a přinesla mírné snížení soudcovských platů. To podle soudu odporovalo ústavnímu pořádku.
Navrhovaná novela vrací koeficient od ledna na dřívější úroveň. Bez nové úpravy by platy nebylo jak stanovovat.
Jenže návrh se nesetkal s podporou. Zvlášť popudil opozici, která chce platy politiků zmrazit. „Fialova vláda zdražuje, co se dá, lidé přicházejí o své úspory, ale politikům se mají platy výrazně zvyšovat. To je naprosto nepřijatelné,“ rozčilil se na sociálních sítích šéf ANO Andrej Babiš.
Podobně reagovali i jeho kolegové. „Je to nemravné a uděláme vše, aby to tak nenastalo. Zavádět v době, kdy se odrbávají důchodci, zvyšují se daně, odvody nejmenším živnostníkům, licituje se nedůstojně s policisty, hasiči o tři až 5 procent nárůstu platů, skoro 14 procentní navýšení pro ministry, poslance a prezidenta, je důkazem toho, že vláda má zápornou emoční inteligenci,“ napsal Novinkám místopředseda ANO Karel Havlíček.
Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová návrh označila za „plivnutí do tváře“ většině Čechů.
Zmrazení platů chce opětovně navrhnout i šéf SPD Tomio Okamura. „Už v roce 2022 jsem navrhoval, aby vláda zmrazila platy na celé volební období,“ poznamenal.
Úprava se nelíbí ani Pirátům. „Budeme navrhovat, aby platy ústavních činitelů rostly výrazně méně a roční růst měl hranici např. sedm procent,“ sdělil Novinkám šéf poslanců Jakub Michálek.
A co střední třída? ptají se politici
Návrh se nelíbí ani některým vládním poslancům. „Ústavní soud nepřekvapil, že hlídá platy soudců, ale my politici musíme zvážit náš postoj, protože zejména střední třídě se v posledních pěti letech příjmy reálně snížily,“ poznamenal předseda klubu lidoveckých poslanců Aleš Dufek.
Podle předsedy poslanců STAN Josefa Cogana by měl být pro platy politiků stanoven automatický systém. „Ten by měl „dýchat“ s občany a být pevně svázaný s výší průměrné mzdy ve společnosti. Růst i klesat pospolu,“ míní.
„Nedělá to dobrotu, aby o výši platů politiků rozhodovala Sněmovna,“ souhlasila místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová.
| Jak se mají zvýšit měsíční platy politiků | ||
|---|---|---|
| Nyní | 2025 | |
| Prezident | 341 200 Kč | 388 000 Kč |
| Premiér, předsedové Poslanecké sněmovny a Senátu | 274 900 Kč | 312 500 |
| Místopředseda vlády | 236 000 | 268 400 |
| Ministři a místopředsedové Poslanecké sněmovny a Senátu | 195 300 Kč | 222 000 Kč |
| Předsedové parlamentních výborů a komisí | 144 100 Kč | 163 800 Kč |
| Poslanci a senátoři | 102 400 Kč | 116 400 Kč |
| Zdroj: novela zákona o platu představitelů státní moci, propočet ČTK | ||
Podobný názor má i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Nejlepší by bylo, aby se do výše platů politiků nemuselo zasahovat zákony. Jednou pro vždy by se měly mzdy politiků navázat na průměrnou mzdu,“ řekl Novinkám.
Poslanec TOP 09 Michal Kučera nemyslí, že může návrh projít. „Pochybuju, že bude někdo rok před volbami hlasovat pro zvyšování platů politiků. Názor společnosti je takový, že by platy politiků neměly být nějak vysoké,“ poznamenal.
Desetitisícové nárůsty
Novela zákona o platech představitelů státní moci, která má zvýšení přinést, vrací výpočet platů soudců na předloňskou úroveň. Nově by se tedy neodvíjely od 2,8násobku celorepublikové průměrné mzdy, ale od trojnásobku. Od této částky se mají odvíjet i příjmy politiků a státních zástupců, kdy má jejich platová základna činit 83,3 procenta platu soudců.
Ale zatímco u státních zástupců v novele ministerstvo práce platovou základnu snížilo, u politiků ji nechalo na stejné úrovni. Bez novely by jim platy sice také vzrostly, ale ne o tolik.
V praxi to znamená, že by se měl příští rok zvýšit třeba měsíční plat prezidenta o 46 800 na 388 tisíc korun, u premiéra a šéfy Sněmovny a Senátu pak o 37 600 na 312 500. Spolu s platy by vzrostly i náhrady politiků. Prezidentovi ze současných 317 500 na 361 000 korun, předsedovi vlády ze 35 100 na 39 000 Kč. Rozpočet by to stálo 31 milionů korun navíc.
Novela zavádí další spornou věc, totiž náhradu na reprezentaci pro prezidentovu manželku. Ta by měla činit 30 procent jeho víceúčelové náhrady, což by příští rok mělo být 108 300 korun. Ministerstvo to hájí tím, že musí spolu s manželem absolvovat mnoho oficiálních akcí, které jí doposud nikdo nehradí, a že se to netýká jen manželky současné, ale i partnerů či partnerek budoucích hlav státu.
