Česko rozjíždí misi, která má ulevit Evropě od migrantů

„Mise je podporovaná mnoha státy, které mají zájem se jí zúčastnit. Jsou to především země ležící v oblasti Středozemního moře jako Řecko a Kypr, ty mají geograficky k oblasti Sýrie blízko,“ popsal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Například Kypr čelí takovému náporu běženců, že pro syrské uprchlíky v dubnu zastavil zpracování žádostí o azyl. Syřané na Kypr přichází i z Libanonu – zatímco loni touto cestou po moři dorazilo od ledna do března jen 78 Syřanů, letos to bylo za stejné období přes 2000 syrských uprchlíků. Zastavením azylového řízení chce kyperská vláda přimět Evropskou unii, aby označila části Sýrie za bezpečné území. Pokud by byla země původu považována za bezpečnou, mohly by se pak žádosti o azyl Syřanů zamítat v Unii jako nedůvodné.

Právě na Kypru se v květnu konala mezinárodní konference, které se zúčastnil i Rakušan a kde se řešila i mise do Sýrie. „Česká republika díky svému postavení a aktivitě je zodpovědná za přípravu této mise,“ popsal Rakušan. „Česko má dlouhodobě dobré postavení díky tomu, že jsme nikdy neuzavírali konzulární pracoviště v Sýrii, a to ani v těch nejtěžších dobách,“ vysvětlil ministr.

„Máme velký mezinárodní odbor na ministerstvu vnitra. Budeme přicházet s návrhem, misi pak budou schvalovat státy, které se jí zúčastní,“ řekl Rakušan s tím, že vedle středozemních států je v oblasti spolupráce se třetími zeměmi mimo Unii aktivní například i Dánsko. „Na misi se nemusí shodnout všech 27 unijních států, může to být jen skupina zemí. Výsledek ovšem chceme prezentovat celé Evropské unii,“ řekl Rakušan. V ideálním případě by tak měla uzavřít případnou dohodu se Sýrií celá sedmadvacítka.

Zatím je mise ve fázi příprav, nejsou ani určena kritéria, podle kterých bude bezpečná oblast stanovena, pochopitelně se nesmí jednat o válečnou zónu. „Bude to také spolupráce s danou zemí, aby bezpečnou oblast garantovala,“ popsal Miroslav Jašurek, ředitel komunikace ministerstva vnitra.

V čele Sýrie je prezident Bašár al-Asad. Na dotaz, zda je pro Rakušana Asad v tomto partnerem, odpověděl: „Nemůžeme jet na misi bez souhlasu oficiální autority. Určitě to není režim, kde bychom se shodovali v pohledu na lidská práva, ale komunikace s oficiálními autoritami tam být musí. Určitě by nám v tom pomáhala naše ambasáda,“ zmínil ministr.

To potvrdil i mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. „Mise je záležitostí ministerstva vnitra, ale naše ambasáda v Damašku s ním intenzivně spolupracuje,“ popsal Drake.

Dá se očekávat, že Sýrie bude očekávat protihodnotu za vstřícné jednání a přijímání navrácených migrantů. Například zmíněnému Libanonu Evropská unie v květnu přislíbila finanční pomoc jedné miliardy eur, tedy zhruba 25 miliard korun, které má dostávat po dobu tří let. Peníze mají jít nejen na vzdělání nebo zdravotní péči, ale také na boj s pašeráky a na ozbrojené složky, jež mají zamezit vyplouvání migrantů na moře směrem do Unie.