Článek
„Navrhuje se zvýšit redukovanou odměnu uvolněného člena zastupitelstva obce, který je současně poslancem, senátorem nebo členem vlády, z 0,4 násobku na 0,6 násobku odměny pro uvolněného člena zastupitelstva v plné výši,“ píše vnitro v důvodové zprávě.
Tato část nakonec podle Rakušana zřejmě ze zákona vypadne. „Předběžně říkám, že se asi v návrhu zákona nakonec vůbec neobjeví,“ řekl Právu. S pokusem zvedat odměny politiků s více funkcemi v době, kdy vláda tlačí Sněmovnou snížení valorizace důchodů, narazil.
„K této změně zřejmě nedojde. Není na ní shoda. Ale vysvětlím vám, proč se tam tato změna objevila. V současné době, když je někdo poslanec a starosta a stane se neuvolněným, tak má možnost čerpat 0,6 své odměny. Uvolněný má 0,4. Takže paradoxně ten, kdo je neuvolněný, má více než uvolněný,“ popsal Rakušan Právu.
Ve STAN by si změnou mohla část poslanců polepšit, dvacítka z 33 si drží funkce v samosprávách, drtivá většina ostatních komunální politikou prošla dřív. Ve sněmovních volbách 2021 kandidovalo s funkcí v regionu 80 zvolených poslanců.
Sněmovna schválila omezení růstu penzí
Rakušanův záměr se však nelíbil Pirátům. Ti úpravu, která zastropovala „druhou mzdu“ politiků na 40 procentech, ve Sněmovně v roce 2018 prosadili.
„Jsem rád, že pan ministr Rakušan ustoupil od záměru přidat peníze politikům, kteří hromadí více funkcí. My jako Piráti prosazujeme pravidlo jeden politik – maximálně jeden plný plat – a ty bonusy by měly být velmi omezené,“ sdělil Právu šéf klubu Pirátů Jakub Michálek.
Na koeficientu 0,4 by se podle něj měly zastropovat i odměny pro neuvolněné zastupitele, kteří jsou zároveň i poslanci, senátory nebo ministry. „Nikdo moc nemůže pracovat na víc než 1,4 úvazku, to je osm dní v týdnu a víc,“ doplnil.
Kolik mají pobírat | ||
starosta/primátor/hejtman | odměny uvolněný | odměny neuvolněný |
do 300 obyvatel | 47 255 | 28 352 |
601–1000 obyvatel | 59 495 | 35 696 |
5001–10 000 obyvatel | 79 626 | 47 775 |
20 001–50 000 obyvatel | 94 179 | 56 507 |
100 001–200 000 obyvatel | 111 051 | 66 630 |
nad 200 000 obyvatel | 134 677 | 80 806 |
Praha | 155 943 | 93 565 |
kraj do 500 000 obyvatel | 141 766 | 85 059 |
kraj 500 001–1 000 000 obyvatel | 146 491 | 87 894 |
kraj nad 1 000 000 obyvatel | 151 217 | 90 730 |
Platový automat?
Hlavním cílem zákona je zařídit, aby se politikům ve městech, obcích a v krajích každoročně platy zvedaly.
„Za mě je úplně ta nejdůležitější věc, že dojde k automatu zvyšování odměn pro uvolněné členy zastupitelstev, to znamená pro starosty a místostarosty. Nebudou muset čekat na vládní rozhodnutí. V několika posledních letech k žádnému navyšování vůbec nedocházelo,“ řekl Rakušan.
Přesný mechanismus valorizace však neprozradil. „Jednáme o tom s ministerstvem financí a představíme to až v komplexním návrhu. Nechci to teď říkat,“ omluvil se Právu.
Můj dědeček v 93 letech porážel stromy v lese, tvrdí nový pražský primátor
Norma podle důvodové zprávy reaguje na požadavky samospráv a vychází z usnesení vlády z 30. listopadu 2022. Opozici se ale nelíbí.
„Automatickou valorizaci odměn bych uměla pochopit, ale rozhodně ne teď, kdy se vládní koalice snaží zásadně snížit valorizaci u seniorů. To je nespravedlivé, pro ANO nepřijatelné. Svědčí to o tom, jak je ministr Rakušan odtržen od reality,“ řekla Právu poslankyně a bývalá karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Návrh se nelíbí ani šéfovi SPD Tomiu Okamurovi. „Hnutí SPD je proti jakémukoliv zvyšování platů politiků,“ sdělil Právu. Od ledna se zvedly platy komunálních politiků po dvouletém zmrazení o 10 procent, platy vrcholných politiků o 12,7 procenta. Uvolněný hejtman kraje s více než milionem obyvatel bere 151 tisíc korun hrubého měsíčně, primátor Prahy 156 tisíc. Starostové v obci do 300 obyvatel mají 47 tisíc korun.
Například poslanci a senátoři berou bez funkce a paušálních náhrad 102 tisíc hrubého, předsedové obou komor parlamentu a premiér skoro 275 tisíc korun.
Na zvýšení platů obce a kraje nedostávají od vlády žádné peníze navíc, musejí je pokrýt vždy ze svých rozpočtů.
Uvolněný funkcionář v obci či kraji je ten, který práci vykonává na plný úvazek mimo zaměstnání. Zároveň ale může být členem parlamentu či vlády, neboť tam jde o volenou, politickou funkci, nikoliv o pracovní poměr.
Neuvolněný funkcionář obce či kraje vykonává práci v samosprávě vedle svého běžného zaměstnání.