Rakušan chce posílat uprchlíky do třetích zemí

Rakušan v nedávném rozhovoru pro Novinky zmínil, že Česko je vedle Dánska či Rakouska ve skupině evropských zemí, které usilují o rozsáhlejší návratovou politiku. „To znamená, že lidé mohou být navraceni do třetí, bezpečné země, v ní může být vedena buď návratová, nebo azylová procedura,“ řekl ministr vnitra s tím, že na květnových jednáních v Kodani na toto téma byli i zástupci Egypta, Albánie, Rwandy, Tuniska i Turecka.

Ministr dokonce zmínil možnost, že do budoucna by se jako bezpečné území označily i části Sýrie. Odborníci jsou k těmto plánům skeptičtí.

„Státy nemají přílišný zájem přebírat uprchlíky, kteří se vracejí z Evropy. Nedovedu si představit, jaká země by k tomu byla ochotná ve větším počtu migrantů a podepsala by smlouvu se všemi 27 unijními státy. K tomu jsem velmi skeptický,“ řekl Oldřich Bureš, bezpečnostní expert z Metropolitní univerzity v Praze. „Dosavadní pokusy se omezily na jednu nebo dvě země, které byly schopny či ochotny něco vyjednat s konkrétním evropským státem,“ dodal Bureš. I tyto pokusy přitom zůstávají hlavně na papíře.

Dánsko plánovalo vést azylové řízení ve Rwandě, od plánů však upustilo ve prospěch celoevropského řešení. Itálie se zase dohodla s Albánií, že právě tam se bude provádět azylové řízení uprchlíků zadržených na moři. Dvě střediska se měla otevírat 20. května, stále však probíhají konstrukční práce.

Velká Británie má rovněž smlouvu se Rwandou, kterou tamní Nejvyšší soud nejprve označil za nezákonnou. Británie musela přijmout zákon, jenž Rwandu prohlašuje za bezpečnou zemi, první migranti by měli do Afriky zamířit během následujících měsíců.

„Ani v Británii ještě právní a politická bitva nekončí. V Evropské unii bychom měli ještě větší problémy, návraty by narážely na lidská práva, jak jsou popsána v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod nebo v Listině základních práv Evropské unie,“ uvedl Filip Křepelka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

„Když je migrant zadržen, má velké množství práv, přinejmenším na papíře. Spor by řešil Evropský soud pro lidská práva nebo Soudní dvůr Evropské unie,“ uvedl právník. Nedá se podle něj odhadnout, jak by taková pře dopadla, už existují evropské rozsudky vůči migrantům přísnější i vstřícné. „Může se nicméně dít i to, co se stalo ve Velké Británii, tedy že do rozhodnutí soudu se uprchlíci nebudou smět přemisťovat,“ popsal Křepelka. Klíčové bude sousloví „bezpečná země“.

„Že by se lidé neměli vracet do nebezpečné země, to je základní kámen mezinárodního práva od druhé světové války,“ sdělil David Chytil z organizace Amnesty International. Například u Rwandy je podle něj otázkou, zda by byla schopna zajistit dodržování lidských práv v azylovém řízení.

Kriticky se vyjádřil k myšlence označit za bezpečné části Sýrie. „Například Libanon se snaží uprchlíky nuceně deportovat zpět do Sýrie. Syrský režim tyto uprchlé osoby automaticky považuje za stoupence opozice. Dochází k mučení, věznění a sexuálnímu zneužívání,“ řekl Chytil.