Rakušan chce lustrační osvědčení pro ministry a náměstky

„Je nepřípustné, aby lidé s politickou i odbornou rozhodovací pravomocí nemuseli na rozdíl od svých podřízených prokazovat, že se nezapletli s totalitním režimem. Zrušení povinnosti čistého lustračního osvědčení u členů vlády byla chyba,“ sdělil Rakušan.

Návrh resortu podle něj naplní původní záměr lustračního zákona. Ministři a náměstci členů vlády by se museli prokázat čistým lustračním osvědčením ještě před jmenováním do funkce. Ministerstvo takto chce sjednotit předpoklady pro výkon funkcí na všech úrovních, což má vést k posílení právní jistoty demokratického státu.

Povinnost prokázat se čistým lustračním osvědčením ministrům odpadla po přijetí zákona o státní službě.

„Je dobře, že máme lustrační zákon. Pro řadu lidí ale může být frustrující, že sice mohou kandidovat ve volbách s pozitivním lustračním osvědčením, stát se poslanci, projít politickou soutěží, ale už se nemohou stát ministrem. Proč se lustrace netýká třeba hejtmanů?“ podotkl historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Povinnost čistého lustračního osvědčení by se podle něj na členy vlády rozšiřovat neměla. „Byť rozumím všem výhradám, tak bych to nechal tak, jak je to nyní,“ dodal.

Důsledek zákona by měl, pokud by prošel, konkrétní dopad. Do vlády by se už nemohl vrátit poslanec Andrej Babiš (ANO). Čistým lustračním osvědčením se totiž prokázat nemůže.

„Přišlo mi šílené, že se u nás mohl stát ministrem bývalý příslušník nebo spolupracovník StB stejně snadno jako se rozdělovaly dotace na lahodný tousťák. Napravujeme to,“ konstatoval Rakušan.

Podle historika Svobody zákon už není potřebný a cílí zejména právě na bývalého pre­miéra. „Působí to na mě jako uhranutí Babišem. Česká politika už není příliš vystavena ataku bývalých tajných spolupracovníků Státní bezpečnosti. Je rok 2022 a politická reprezentace se obměňuje,“ sdělil.

Samotný Babiš vědomou spolupráci se Státní bezpečností odmítá. „Pravda je na mojí straně, nikdy jsem s StB nespolupracoval, nic jsem nepodepsal, byl jsem evidován bez mého vědomí, a navíc jsem byl StB vyšetřován,“ uvedl už dříve předseda hnutí ANO.

Reagoval tak na rozhodnutí bratislavského krajského soudu, který v červnu zamítl jeho žalobu, že je neoprávněně veden ve svazcích československé tajné policie StB jako agent.

Ještě Federální shromáždění přijalo lustrační zákon v říjnu 1991. Zakazoval bývalým příslušníkům a agentům Státní bezpečnosti, členům Lidových milicí nebo vysoce postaveným komunistům účast ve vysokých státních funkcích, u soudů či ve veřejnoprávních médiích.

Vymáhání zákona ale s sebou neslo mnoho soudních sporů a vleklých debat. Řada lidí se cítila poškozena, protože je StB evidovala jako spolupracovníky údajně bez jejich vědomí.

„Byly to desítky, možná stovky soudních sporů. Mnoho lidí tvrdilo, že spolupráce neprobíhala tak, jak je to uváděno v archivních svazcích, že záznamy byly zfalšovány nebo že ke spolupráci byli donuceni,“ dodal Svoboda.

Současný návrh ministerstvo vnitra rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení. Jak vyplývá z veřejných dat, vnitro od roku 1991 evidovalo celkem 10 345 pozitivních osvědčení z celkových 480 519 lustrací. Počty vydaných lustračních osvědčení