Radnice s nejvyšší věží v Česku je národní kulturní památkou

Jde o zatím největší modernistický radniční komplex v České republice s nejvyšší radniční věží v zemi. Je vyrobená z oceli a měří téměř 86 metrů, takže přesahuje výškou i Petřínskou rozhlednu v Praze.

„Ostravská dominanta vznikala v letech 1925 až 1930 podle společného projektu slavného brněnského architekta Vladimíra Fischera a ostravských stavitelů Františka Koláře a Jana Rubého. Interiéry navrhoval ostravský architekt Karel Kotas,“ uvedl historik architektury Zdeněk Lukeš.

Nová radnice se tehdy stala symbolem Velké Ostravy, jejíž stoleté výročí si letos město připomíná celou řadou akcí.

„Náklady na stavbu přesáhly padesát milionů korun. Tato částka se prakticky rovnala všem ročním příjmům tehdejšího městského rozpočtu, z čehož si lze učinit přibližnou představu o tom, kolik by nás taková stavba stála dnes,“ připomněla ostravská mluvčí Gabriela Pokorná s tím, že slavnostně byla Nová radnice otevřena v den 12. výročí vzniku ČSR, 28. října 1930.

„Je to pro nás dobrá zpráva. Budova má svou historickou hodnotu a do jisté míry je to věc prestiže, že se dostala na seznam národních kulturních památek,“ zkonstatoval ostravský primátor Jan Dohnal (Spolu).

Podle něj se nyní radnice dostane do lepších turistických map, ale také k lepším možnostem v rámci dotační politiky. „Pokud bychom někdy chtěli dělat opravdu velkou rekonstrukci budovy, tak budeme moci dosáhnout na prostředky, které jsou určeny na národní kulturní památky. Dosud jsme tu možnost neměli, když byla radnice jen kulturní památkou,“ uvedl primátor.

Podle odborníků je ostravský radniční komplex monumentální a krásně zachovalý. Unikátní stavba se rozkládá na 7200 metrech čtverečních zastavěné plochy a 187 tisících metrech krychlových obestavěného prostoru.

V interiéru je zajímavý funkční paternosterový výtah, který byl zprovozněn v roce 1928. Radnici zdobí čtyři bronzové sochy v nadživotní velikosti, umístěné nad hlavním průčelím, které jsou alegoriemi hornictví, vědy, obchodu a hutnictví. Hlavní zásluhu na vybudování objektu měl tehdejší starosta města Jan Prokeš, podle něhož je pojmenováno i náměstí před budovou.

Ostrava tak nyní i s Novou radnicí má pět národních kulturních památek. Tu poslední zde ministerstvo kultury vyhlásilo v roce 2008 a jde o Liskovu vilu ve Slezské Ostravě. Dalšími ostravskými národními kulturními památkami jsou Dolní oblast Vítkovice, Památník rudé armády a areál kamenouhelného Dolu Michal.

Kromě ostravské Nové radnice má od letošního roku Česko i dalších sedmnáct nových národních památek. Jde čtrnáctku radnic, hrad, zámek, pomník a historické tramvaje. Nejvíce národních kulturních památek je v republice v Praze a pak v Brně. Celkem je jich v zemi přes 360.