Článek
Krajský soud v Plzni ve středu vynesl rozsudek a jejich nároky uznal. Stát jim teď prostřednictvím Krajského úřadu musí vyplatit desítky tisíc korun a je povinen uhradit náklady na soudní řízení.
Ničení ekosystému
Týden mezi 10. a 18. únorem 2010 byl pro zástupce plzeňského rybářského svazu jedním z nejčernějších. Tehdy jen bezmocně přihlíželi, jak téměř tisícihlavé hejno kormoránů hoduje pod jezem na Denisově nábřeží a zanechává po sobě doslova spoušť. V té době byl totiž kormorán na listině zvlášť chráněných živočichů a nikdo mu nesměl zkřivit ani pero. Dnes už chráněn není.
Po vzletu ptáci vyvrhli nestrávené ryby, které se válely i na chodníku a nábřežní silnici
„Přilétali pravidelně v půl osmé ráno. Dosedli na hladinu a začal masakr. Postupně se začaly na hladině objevovat mrtvé nebo poraněné ryby. Po vzletu pak ptáci vyvrhli nestrávené ryby, které se válely i na chodníku a nábřežní silnici,“ vzpomínal hospodář Krajského rybářského svazu v Plzni Jaroslav Vogl.
Každý den tady rybáři sesbírali kolem dvaceti kilogramů mrtvých ryb. Všechny o průměrné délce asi 30 centimetrů. „Snažili jsme se ptáky plašit, ale vůbec nereagovali,“ uvedl dále Vogl s tím, že kormorání hostinu odnesly hlavně původní druhy ryb, které jsou součástí říčního ekosystému.
„Tehdejší praxe byla taková, že stát částečně kompenzoval škody po kormoránech jen produkčním rybářům na chovných rybnících. Došla nám trpělivost a chtěli jsme po státu také náhradu škody,“ řekl Vogl. Jenže jako subjekt výkonu rybářského práva tvrdě narazili.
Kormorán dokáže za den spořádat i půl kilogramu ryb.
„Právní konstrukce poskytování náhrad na rybách stojí na předpokladu, že se hradí tomu, kdo je jejich vlastníkem. Podle zákona ryby v tekoucích vodách nejsou do ulovení ničím majetkem, a protože k nim není možné vlastnické právo prokázat a zákon nedovoluje výjimku, není možné se náhrady škody na rybách domáhat,“ citovala soudkyně Alena Kryslová argumenty úředníků.
Podle nich ztráta dosud neulovených ryb v revírech tím, že je sežral kormorán, nemůže představovat snížení majetkového stavu subjektu rybářského práva, neboť ten ryby v okamžiku jejich ztráty nevlastnil. Jenže soud byl jiného názoru.
„Rybářský svaz jako subjekt rybářského práva má povinnost zarybňovat daný rybářský revír. I když nemá vlastnické právo k rybám, přesto vynakládá finanční prostředky na zakoupení rybí násady. Proto mu v tomto případě přísluší náhrada škody v podobě zbytečně vynaložených nákladů na zarybnění, a to v rozsahu, v němž byly ryby zkonzumovány kormoránem,“ vysvětlila soudkyně.