„Raději začneme včelařit.“ Myslivci se obávají pokut, které jim chce rozdávat stát

Myslivci ale nečekají a proti novele už sepisují petici. Řada z nich hrozí, že pokud dojde na pokuty, pověsí myslivost na hřebík.

„Zastupujeme osmdesát procent myslivců v republice, máme třiapadesát tisíc členů. Podpisů na petici máme desítky tisíc, naprostá většina myslivců s novelou nesouhlasí,“ řekl předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.

„Pokud by myslivci měli dostávat pokuty, raději se na to vykašlou a půjdou rybařit nebo včelařit. Potom se ptám, kdo bude v republice snižovat stavy zvěře. Neřeknu vám teď, kolik procent myslivců by skončilo, ale slýchám to často,“ dodal.

Podle ministerstva zemědělství, které zákon připravilo, je současný stav lovu býložravé spárkaté zvěře nefunkční, protože záleží na dohodě držitele a uživatele honitby a stát má minimální vliv. Podle novely by naopak určoval v jednotlivých honitbách minimální počty zvěře, kterou musejí myslivci odlovit. Když se jim to nepodaří, obsahuje novela postih od padesáti do dvou set tisíc korun, při opakovaném prohřešku až půl milionu.

Podle resortu poškodí přemnožená zvěř až třetinu mladých lesů, za deset let způsobila škody nejméně za 25 miliard korun. Podle novely budou pracovníci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů vyhodnocovat, nakolik je daný les poškozený, a podle toho stát určí pro danou honitbu minimální počty lovu.

„Nemáme problém s tím, že by se výše odlovu určovala podle stavu prostředí. Problém je v tom, jak je systém nastavený,“ popsal Janota. Uvedl, že plány lovu nebudou rozlišovat druh, pohlaví ani věkovou strukturu odlovené zvěře a může tak dojít k narušení zvířecích populací.

Navíc podle Janoty může docházet k absurdním situacím. „Například o tři kilometry vedle honitby zasejí kukuřici a zvěř z této honitby se tam stáhne. Myslivec pak dostane pokutu, protože neodlovil předepsané množství, přitom zvěř v honitbě ani nebude mít,“ namítl.

Ministerstvo ale na pokutách trvá. „Pokud chceme něco vymáhat, jsou tam jako poslední možnost,“ řekl mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý. „Doufali jsme, že se novela stihne projednat ještě před prázdninami, což se nestalo. Plánovaná účinnost je nicméně od prvního ledna příštího roku, stihnout se to dá, záleží na Sněmovně,“ řekl. První čtení novely mají poslanci naplánované na září.

„Ještě se vše bude řešit, dopracovávat. Pokud má být regulace zvěře vymahatelná, musí tam být sankce, ta zároveň nesmí být likvidační,“ uvedl předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09). Upřesnění by podle něj mohla přinést i doprovodná vyhláška.

Sporných bodů bylo kolem novely více. Původně třeba obsahovala i to, že by vlastníci mohli zakázat veřejnosti vstup do obor. Toto oprávnění z textu nakonec vypadlo. Novela neobsahuje ani zákaz norování, tedy sporné vyhánění lišek a jezevců z nor. Pro jeho zákaz se v připomínkách vyslovilo například ministerstvo pro místní rozvoj nebo pražský magistrát. Poslanec Kučera ale chce zákaz norování prosadit pozměňovacím návrhem.