Hlavní obsah

Radar z ptačí perspektivy: vědci upozorňují na rizika

Právo, trj
PRAHA

Poslanci, senátoři i členové vlády mají během dubna dostat do ruky názory českých vědců, kteří se zabývali otázkou dopadů radaru. Jejich analýzy, úvahy a texty si vyžádalo sdružení Servis Ne základnám, které se oddělilo od hnutí Ne základnám.

Foto: Milan Malíček, Právo

Článek

„Zformulujeme to jako otevřený dopis, jehož přílohami budou studie vědců. Jsme v situaci, kdy vláda nemá nic v ruce, ale rozhoduje o cizí vojenské základně,“ řekl Právu Lukáš Neterda ze sdružení. Připomněl analýzu odborníků brněnského Vysokého učení technického Zbyňka Raidy a Milana Hlobila, kteří poukázali na nedostatky vládní studie o zdravotních dopadech radaru. A zmínil nové vědecké texty.

Přírodovědci nyní zkoumali, jaké důsledky může mít zásah mikrovlnným paprskem radaru v Brdech nejen pro člověka, ale i pro ptáky a další faunu. Vědci upozornili, že radar na kótě 718 má stát v jednom z nejzachovalejších území středních Čech, kde vodní toky byly zařazeny do soustavy chráněných území Natura 2000.

U Padrťských rybníků hnízdí třeba chráněný orel mořský. Kóta, kde má radar stát, je od nejbližšího z rybníků vzdálena méně než kilometr.

Právo už informovalo o nebezpečí, které by mohl zásah paprskem znamenat třeba pro člověka letícího na rogalu ve vzdálenosti 10 km. Z vládního dokumentu vyplynulo, že na člověka například v letadle paprsek vliv mít nemůže.

Jako v mikrovlnce?

Ornitolog Lubomír Peške, známý sledováním čápů černých v Africe, vyšel z vládních dat o radaru v Tichomoří, který má být ještě modernizován. Předpokládá, že hlavní paprsek nepřekročí střední výkon 12,8 kW/m2.

Co to ale udělá létavci ve vzdálenosti 600 m? „Lze předpokládat, že dojde k rychlému ohřevu stejně jako v mikrovlnné troubě, která má mimochodem přibližně stejný výkon,“ napsal Peške s tím, že odpovědné instituce k jeho úvahám mlčí.

Skupina přírodovědců kolem Davida Fischera uvádí, že v Brdech u Padrťských rybníků žije 56 chráněných druhů živočichů. Kromě obojživelníků, plazů, ptáků a netopýrů je mezi nimi třeba rak kamenáč, rak říční, vranka obecná nebo střevle potoční. Roste tu i řada druhů vzácných rostlin.

Upozorňují, co vyvolá odlesnění, zastavění a oplocení rozsáhlých ploch, případný odvod kanalizace z radarové stanice, nebo dokonce možné užívání nemrznoucích směsí či vypouštění vody ohřáté při chlazení zařízení. Fischer však Právo upozornil, že jde v řadě případů pouze o odhady dopadů umístění základy, protože potřebná data stále nejsou v oficiální podobě k dispozici.

Výběr článků

Načítám