Článek
Základní poslanecký plat, který do konce roku činil 46 500 Kč a od ledna po rozmrazení je 54 500 hrubého měsíčně, se tak rázem zvýší o dvacet procent.
Počet sněmovních podvýborů, kterých je nyní už sedmačtyřicet, utěšeně roste. Činnost části z nich přitom zůstává nejen veřejnosti, ale dokonce i samotným poslancům utajena. Některé se totiž za celé volební období sešly jen párkrát, avšak příplatek za vedení přísluší jejich předsedům každý měsíc. To přiznávají i sami šéfové podvýborů. Ti však jejich vznik hájí tím, že mají opodstatnění a že v žádném případě nejde o vyhozené peníze.
Langer: je to inflace
Někteří funkcionáři Sněmovny to ale vidí trochu jinak. "Neumím teď ukázat prstem na to, který podvýbor zbytečný je nebo není. Co ale mám, je intenzívní pocit, že došlo k inflaci vytváření takovýchto orgánů Poslanecké sněmovny," řekl Právu místopředseda komory Ivan Langer (ODS). Současně si položil otázku, zda by zřízení podvýborů nemělo podléhat rozhodnutí celé Sněmovny tak, jako je tomu u výborů. "Tím by se zjistilo, zda vůbec mají některé tyto orgány smysl," soudí Langer.
Podle zákona o jednacím řádu Sněmovny totiž podvýbory ustavují samy jednotlivé výbory. Stejný zákon pak hovoří o tom, že tyto poslanecké odnože předkládají výsledky svých jednání výboru, který je založil.
A právě výsledky jejich činnosti jsou často buď nulové, nebo se o nich nikdo nedozví. Připustil to na dotaz Práva např. šéf výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím (ODS), jehož výbor má celkem sedm podvýborů. "Musím přiznat, že žádné výsledky nemám," přiznal Vidím. Dodal, že podvýbory jsou samostatné jednotky, které se rozhodují samy, kdy, jak a kvůli čemu se budou scházet.
Vidím ocenil pouze práci jednoho podvýboru, a to pro práci zpravodajských služeb, jehož členové podle něj komunikují s premiérem Stanislavem Grossem, který činnost tajných služeb koordinuje.
Vedle tohoto podvýboru zřídil výbor pro bezpečnost např. podvýbor pro integrovaný záchranný systém, pro profesionalizaci armády či pro obecní policii. Jeho šéf Tomáš Vrbík (nezařazený) Právu řekl, že podvýbor se v minulosti opravdu scházel minimálně, ale nyní, od listopadu, co je jeho předsedou po Petru Kottovi (US-DEU), se má vše zlepšit.
"Jednal jsem již se zástupci pražské městské policie, přičemž jsem měl pocit, že byli zklamaní, že podvýbor dosud moc nefungoval," řekl Právu. Podle něj by se měli členové jeho podvýboru bavit se zástupci strážníků o projednávaném zákonu o pozemních komunikacích, která zostřuje postup proti nedisciplinovaným řidičům.
Pracují v anonymitě
Smysl podvýborů popsal předseda dalšího z nich, pro vysoké školy, Petr Pleva (ODS): "Mají opodstatnění především v legislativní činnosti, tedy když se probírá nějaký zákon." Pleva dodal, že je to něco úplně jiného než třeba v americkém Kongresu, kde rozhodují o penězích.
Přiznal, že jeho podvýbor zatím neměl moc důvodů se scházet, neboť k vysokým školám žádný zákon dlouho nebyl. Dosud se proto zabýval hodnocením grantové agentury.
Pleva upozornil ještě na jednu věc: jednání podvýboru jsou na rozdíl od schůzí výborů neveřejná. Právě tím zdůvodňují předsedové fakt, že o jejich činnosti nejsou na sněmovních internetových stránkách žádné informace a nelze tudíž zjistit, zda se sešly a čím se zabývaly.
Takto v anonymitě zůstává např. finanční podvýbor vedený Radimem Chytkou (ODS) či podvýbor pro justici, v jehož čele stojí Jiří Pospíšil (ODS). Jakákoli zmínka chybí také o všech podvýborech výboru pro sociální věci a zdravotnictví, jichž je celkem šest, dvou podvýborech rozpočtového výboru nebo čtyř podvýborech zemědělského výboru.
Většina dalších podvýborů naopak zveřejňuje alespoň svá usnesení a pozvánky na schůze, bez ohledu na to, zda se sešly za více než dva roky jen několikrát. Patří mezi ně třeba podvýbor pro mládež, vedený Eduardem Zemanem (ČSSD) nebo podvýbor pro tělovýchovu, jemuž šéfuje Petr Bratský (ODS).
Všech sedm podvýborů školského a kulturního výboru chválí předseda Walter Bartoš (ODS), podle něhož mají své opodstatnění. "Ne vždy se vše povede, někdy zasedají méně, jindy více, ale v globále se dá říci, že jsou důležité," řekl Právu.
Když se k šéfům podvýborů připočtou funkcionáři výborů a klubů, znamená to, že zhruba každý druhý ze dvou stovek poslanců pobírá nějaký příplatek.