Putin by se stal prezidentem pouze Ruska, jinde nejsou volby směrodatné, řekl Novinkám expert

„Dalo by se mluvit o studené válce. Ve válečném stavu naštěstí nejsme, i když materiálně Ukrajině pomáháme. Asi jako USA versus Německo, i s pomocí Velké Británie, před vstupem do druhé světové války v roce 1941,“ sdělil Novinkám Šturma.

Profesor a odborník na mezinárodní právo se vyjádřil i k ruským prezidentských volbám, které probíhají od 15. do 17. března. Rusko je přitom už v únoru zahájilo na okupovaných ukrajinských územích (Záporožská, Chersonská, Luhanská a Doněcká oblast a Krymský poloostrov) a podle ruských médií proběhnou 17. března i v moldavském Podněstří, které kontrolují proruští separatisté.

„Putin bude z hlediska mezinárodního práva prezidentem pouze Ruské federace. Z hlediska ruské ústavy zřejmě i na připojených (ukrajinských) územích,“ uvedl k ruským prezidentským volbám Šturma.

Na otázku, zda existuje způsob, jak Putina vzhledem k okolnostem neuznat ruským prezidentem, Šturma odpověděl, že se taková situace z hlediska práva aplikuje pouze při násilném převratu, nebo kdyby v určitém státě existovaly dvě vlády, kdy každá z nich by kontrolovala určitou část území.

„Neuznání určité vlády ovšem implikuje, že s ní přerušíme diplomatické styky se všemi důsledky, což asi nikdo nechce,“ uvedl profesor Univerzity Karlovy.

V roce 2020 například exministr zahraničních věcí Tomáš Petříček neuznal běloruským prezidentem Alexandra Lukašenka, který inauguroval sám sebe a který byl zvolen v nesvobodných volbách. „Volby v Bělorusku neproběhly svobodně a férově. Proto nejsou jejich výsledky legitimní, proto není legitimní ani inaugurace,“ uvedl tehdy Petříček.

Jeho inauguraci ovšem tehdy neuznalo ani Německo nebo bývalý litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius, který inauguraci označil za frašku. „Zfalšované volby. Zfalšovaná inaugurace,“ napsal tehdy ještě na Twitteru (dnes síť X).

Šturma nicméně uvedl, že jejich krok neměl co dělat s mezinárodním právem. „(Šlo o) politický akt, který nemá právní význam (ne)uznání vlády,“ uvedl.

Vzhledem k tomu, že prezidentské volby nepořádá Rusko pouze na svém území nebo na oficiálně vyčleněných místech v jiných státech, jako jsou ambasády, mnozí volají po tom, aby se volby označily za nezákonné a jejich vítěz za nelegitimního prezidenta.

Navrhl to například ruský opozičník Michail Chodorkovskij spolu s bývalou ukrajinskou poslankyní Alionou Hlivcovou v komentáři pro časopis Foreign Policy.

„Je nejvyšší čas, aby vlády, parlamenty a nevládní organizace na celém světě jednoznačně prohlásily nadcházející ruské volby za nezákonné a jejich předem určeného vítěze za nelegitimního prezidenta,“ uvedla dvojice ve svém komentáři.

Svá slova však nevyřkli jen tak a uvedli, že hlavním důvodem jejich apelu je skutečnost, že se bude hlasovat i na okupovaných ukrajinských územích, která byla loni v září nelegálně připojena k Rusku.

„Uznání legitimity voleb konaných na okupované Ukrajině, kde se Putinova vojska podle všeho dopustila nejstrašnějších válečných zločinů v Evropě v 21. století, by přispělo k plíživému mezinárodnímu uznání ruské anexe těchto území,“ napsali a dodali, že Rusku nepomáhá ani fakt, že byl na Putina vydán Mezinárodním trestním soudem (ICC) zatykač za deportace ukrajinských dětí do Ruska.

„Kvůli všem těmto důvodům by měl Putin zaujmout právoplatné místo vedle autoritářských vůdců, jako je Robert Mugabe v Zimbabwe, Bašár Asad v Sýrii nebo Nicolás Maduro ve Venezuele,“ stojí dále v komentáři.

Profesor Šturma se nicméně vyjádřil právě i k neuznání Nicoláse Madura, které podle něj, stejně jako v případě neuznání Lukašenka, nebylo založeno na mezinárodním právu, ale pouze na politickém aktu.

Analytik z centra Carnegie Michail Vinogradov ve svém článku „Předem rozhodnuté volby v Rusku jsou stále dostatečným důvodem k rozrušení elit“ uvedl, že od konce 90. let minulého století se v ruských prezidentských volbách nekonal žádný skutečný souboj o Kreml.

„Místo toho se klade důraz na vytvoření slavnostní atmosféry. Tentokrát má sváteční náladu pomoci podpořit výstava ‚Rusko‘ s idealizovanou vizí budoucnosti Ruska,“ napsal v článku.

V Rusku navíc nejsou žádná svobodná média ani žádná opozice. Alexeje Navalného, největšího soupeře ruského prezidenta, nechal Putin nejprve neúspěšně otrávit a po jeho návratu do Ruska jej nechal roky věznit. Zhruba měsíc před začátkem prezidentských voleb jej v trestanecké kolonii Polarnyj Vlk pravděpodobně někdo zavraždil.

Ruské prezidentské volby se konají od pátku 15. března do neděle 17. března. Kandidují v nich čtyři uchazeči - prezident Putin, místopředseda Státní dumy a kandidát strany Noví lidé Vladislav Davankov, předseda silně pravicové Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij a kandidát nominovaný Komunistickou stranou Nikolaj Charitonov.

O kandidaturu usiloval například také kritik války na Ukrajině Boris Naděždin nebo kandidát strany Komunisté Ruska Sergej Malinkovič, ústřední volební komise je ale jako kandidáty nezaregistrovala kvůli údajnému vysokému počtu neplatných hlasů.

Volby podle not Kremlu by ráda narušila opozice. Julija Navalná, manželka ruského opozičníka Alexeje Navalného, který nedávno zemřel v trestanecké kolonii, vyzvala Rusy, aby v neděli 17. března ve 12:00 (10:00 SEČ) přišli všichni najednou do volebních místností projevit nesouhlas s Putinovým režimem.