Půta: Všechny kroky vlády se bránit nedají

Už víte, jak vládní konsolidační balíček zasáhne Liberecký kraj i ty ostatní?

Stát nemůže dlouhodobě utrácet víc peněz, než kolik získá na příjmech. Našemu státu se v posledních čtyřech letech vůbec nedaří něco s tím dělat, takže rozumím tomu, že vláda hledá způsob, jak se z toho dostat ven.

My teď v krajích zjišťujeme, jaké dopady budou například u národního spolufinancování pro evropské dotace, kde se má ušetřit 25 miliard. Sčítáme to a je evidentní, že některé úspory se budou hledat obtížněji, než si v koalici mysleli. Není mi jasné, jak chtějí zpětně změnit smlouvy u obnovitelných zdrojů, jež stát garantoval firmám nebo fyzickým osobám, které do toho investovaly…

Největší problém pro vás tedy je snížení příspěvku na spolufinancování dotací z evropských fondů?

Je to věc, která nás stejně čekala, a asi ani není zdravé, když je projekt financován z 85 procent z evropských a národních peněz, zatímco jen 15 procent hradí žadatel. Dříve nebo později se dostaneme k tomu, že dotace budou jen 50procentní. To pro mě největší problém není. Z pohledu kraje je problém zásah do daně z nemovitosti. Protože jde o narušení principu.

Obecní samosprávy totiž mají daň z nemovitosti jako jediný motivační prvek, jak například podpořit podnikání.

Nevadí, že kraje a obce nezískají nic ze zvýšení daní?

To je vždy stejné. Když za Nečasovy vlády ministr financí Kalousek navyšoval daně, tak se krajům a obcím snížil podíl na sdílených daních. Chápu vládu, že když chce navýšit daně z příjmů a čeká ji kruté politické projednávání, tak nedává smysl, aby část z těch daní nechala obcím a krajům. Mám pro to pochopení, protože samosprávám příjmy po zrušení superhrubé mzdy (hlasy ANO, ODS a SPD) narostly, a tím pádem na tom nejsou nejhůř.

Daří se vám líp než státu?

Určitě, a hlavně proto, že si můžeme půjčit jen peníze, které dokážeme v určitém horizontu zaplatit. Toto vnímání se z hospodaření státu úplně vytratilo. I ty nejvíce zadlužené obce mají plán, jak budou dluhy splácet.

Obávám se, že stát má plán jen na to, jak bude splácet úroky z půjček. Státní schodky za poslední tři roky se vymkly uvažování předchozích dvaceti let, kdy deficit nad 100 miliard byl na debatu o pádu vlády. Už při covidu jsme se dostali do čísel, která byla nemyslitelná, a podle mě je to dlouhodobě neudržitelné.

Andrej Babiš ale říká, že nám žádný bankrot nehrozí a že naše zadlužení je v porovnání s EU minimální.

Můžeme populisticky říkat, že pořád na tom nejsme tak špatně jako jiné země. A chápu, že člověku, kterému je více než 65 let, může být úplně jedno, kdo to zaplatí. Zvlášť člověku, jehož děti nemusí v životě řešit, jestli budou muset pracovat. Ale pro normální lidi, kteří se živí a budou v budoucnosti živit prací, to znamená, že dluhy budou platit jejich děti, v horším případě ještě jejich děti.

Řešíte v kraji také úsporná opatření?

Já myslím, že to kraje dělají průběžně a chovají se racionálně. Jen pro ilustraci: v roce 2013, tedy v prvním rozpočtu, u kterého jsem byl, měl Liberecký kraj daňové příjmy zhruba 2,4 mi­liardy, loni to bylo už 4,8 miliardy, to znamená dvojnásobný příjem, ale naše výdaje nestouply na dvojnásobek.

Celou dobu se snažíme provozní výdaje držet v rozumném pásmu, abychom měli na investice. Myslím, že právě investování se obcím a krajům daří významně líp než státu. Samozřejmě jsou výjimky, kdy se před volbami utratí peníze, které se měly utratit až po nich.

Počítáte se snižováním platů krajských zaměstnanců?

Zaměstnanci krajů obecně nepatří k nejlépe placeným ve veřejné správě. Dřív to bylo prestižní zaměstnání s prestižními platy, dneska jsme jako jedni z mnoha, a když vypisujeme výběrová řízení na pozice v úřadu, tak tam nejsou žádné velké fronty zájemců. Škrtat nebudeme, ale máme dohodu, že příští rok bude růst mzdových výdajů nula, takže si budou muset poradit se stejným objemem peněz jako letos.

Vláda je kritizována, jak škrty vysvětluje, jak komunikuje. Vy jste s tím spokojeni?

My jsme se také dozvěděli až z eKLEP (elektronická knihovna vládních dokumentů), co tam ve skutečnosti je. Z telefonátu na ministerstvo financí jsme zjistili, že princip bude stejný jako v minulých případech, kdy rostly daně, že dostaneme o něco méně. Ale já mám jedinou otázku, jestli to na ministerstvu financí umí správně odhadnout. Minule, když se rušila superhrubá mzda, tak to úplně správně neodhadli.

Kritika se soustředí hlavně na ministerstvo financí kvůli špatným odhadům výnosů z daní i obrovskému schodku. Myslíte, že to nezvládají?

U windfall tax byl odhad příliš optimistický, aby zdůvodnili, proč mimořádnou daň zavádějí. Teď se ukazuje, že měli pravdu ti, kteří říkali, že ta daň nebude fungovat, protože korporace se umějí, když dopředu vědí, dobře připravit. Jestli to mělo mít smysl, tak to měli udělat v tom roce zpětně.

Jaký na vás dělá vláda dojem? Jste součástí vládní strany, tak chápu, že je budete bránit.

Jsou věci, které se úplně bránit nedají. Myslím si, že žádná vláda nemůže zahájit debatu tím, že jsme se na něčem domluvili v koaliční radě, máme 108 hlasů, v parlamentu to projde a nazdar. Takto nemůže fungovat žádná debata.

Myslíte si, že tím přispívají k tomu, že se ze Sněmovny stalo víceméně mrtvé těleso?

Jejímu fungování to asi neprospívá. Také setkání s odboráři, se zástupci zaměstnavatelů a zástupci samospráv se dalo odehrát ještě předtím, než se balíček zveřejnil. Určitě by to napomáhalo klidu ve společnosti.

Nálada ve společnosti není dobrá, někdy se dá krájet, a odboroví předáci jsou dohnáni k tomu, říkat tvrdá prohlášení, protože vůbec nevědí, jestli s nimi bude vláda jednat a jestli to bude skutečné jednání, nebo jen hra na něj. V balíčku jsou určitě věci, které by stály za úpravu. Říkají to koneckonců i ekonomové z Národní ekonomické rady vlády.

Co je nejvíc mimo?

Jedním ze spouštěčů dnešních problémů bylo zrušení superhrubé mzdy za minulé vlády, které se týkalo spíš vysoce příjmových zaměstnanců. A bez uznání, že to byla chyba, se to nedá dlouhodobě vyřešit. Současné navýšení daně z příjmů fyzických osob má vrátit zpátky do státního rozpočtu 20 miliard po roce 2025, ale zrušením superhrubé mzdy vypadlo 100 miliard.

Měla by vláda přemýšlet ­o větším zdanění fyzických a právnických osob?

Myslím, že ano. Je to smutné, ale zaměstnanci jsou jediná skupina, kterou stát umí zdanit tak, že z toho nikdo neunikne. Je to kruté, ale je to tak, protože firmy si s tím umí poradit, a hlavně velké korporace si umí pohrát s vnitřním účetnictvím tak, že daně zaplatí v zemích, kde jsou nejnižší.

Stát fakticky nejvíc platí zaměstnanci pomocí daně z příjmů a DPH. Podle mě není udržitelné, že korporace se naučily i mentálně žít z toho, že státům platí co možná nejméně.

Otázka je ještě širší v tom, že lidi v naší zemi jsou zvyklí na nějaký rozsah veřejných služeb. A debata o tom, že by jich mohlo být méně a mohly by být efektivnější, nám nejde. Pokud rozsah veřejných služeb má být zachován nebo se má snižovat drobně, tak je evidentní, že stát bude muset vybrat víc daní.

Ale toho hlavně ODS, zdá se, není schopna.

Já se trochu bojím, že pochopení rozsahu toho problému nastává až teď. I tvorba balíčku byla hodně ovlivněná předvolebními sliby. Rozumím tomu, že pro ODS bylo složité tam pustit progresivní zdanění, které dlouhodobě odmítá. Ale je to asi jedna z mála cest, jak se k tomu problému postavit.

Neříkám, že se úspory nedají hledat. Dají, protože platí obecné pravidlo, že když ředitel nějaké příspěvkovky, starosta, hejtman, ministr není schopen najít pět procent ve svém rozpočtu, tak to jsou výmluvy.

Jak se vám líbí dohoda o migraci, kterou podepsal ministr vnitra a šéf STAN Rakušan?

Já jsem to slyšel od něho a nemám důvod mu nevěřit. Jeho výklad věci je, že jsme se nezavázali k žádným kvótám, že jsme se zavázali k řešení, které musí být evropské, protože migrace tu prostě je. A já jsem rád, že tam nejsou tvrdé kvóty.

Podle opozice je zrada hlavně to, že o dohodě nikdo nevěděl. To vám nevadí?

Takto zásadní věci by měl řešit Evropský parlament, ale často to vyjednává Evropská rada a ministři, protože je složité najít kompromis. Potom se musíme vyrovnat s tím, že tu vzniká demokratický deficit.

Je ale podle mě logické, že když je velká uprchlická vlna, tak část Evropy, která tím není zatížená, by měla pomoci té části, která tím zatížená je. Evidentně nejsme schopni řešit příčiny v Africe ani na Ukrajině, tak budeme muset hledat mechanismus, jak situaci řešit v Evropě.

Jak vás v Liberci zasáhla uprchlická vlna z Ukrajiny?

Jsem příjemně překvapen, jak to země zvládla, protože kdyby někdo na začátku řekl, že tady bude víc než 500 tisíc uprchlíků, tak bych i já tvrdil, že se to nedá zvládnout.

My ještě ubytováváme asi pět tisíc lidí. Někteří lidé z našeho kraje říkají, že je to strašný průšvih, protože Ukrajinci v Liberci mají tendenci sedět večer na náměstí a povídat si víc než Češi. Ale na to, kolik přišlo lidí, jsme to zvládli. Navíc většina z nich pracuje.

Ukrajinský sociální systém je v porovnání s naším nicotný, takže oni chápou, že se musí o sebe sami postarat. Problém je podle mého spíše v tom, že nejsme schopni využít jejich kvalifikace v oborech, ve kterých máme lidí málo.

Myslíte, že je dobře, že se sníží jejich podpora?

Víc než po roce je logické, že se bude podporovat už jen ubytování maminkám dětí, důchodcům a postiženým. V Polsku už to takhle začalo fungovat od 1. března a nestal se žádný velký náraz nebo průšvih.

Když tu vznikala vláda ANO a ČSSD, tak jste navrhoval, aby STAN podpořil vládu Andreje Babiše. Nepřehodnotil jste to?

Na začátku volebního období jsem to říkal. Možná na konci bych už takto rezolutní nebyl, protože ta vláda moc úspěšná nebyla. Připomenu, že to ale bylo v situaci, kdy bylo ve Sněmovně devět stran a vláda se tvořila obtížně.

Hnutí ANO je nejsilnější stranou, ale má malý koaliční potenciál. Byl byste pro to, udělat s ním příští vládu? Třeba v liberecké radě je vaše hnutí Starostové pro Liberecký kraj s ANO.

Protože nám nic jiného nezbylo.

A může to tak dopadnout i s vládou? Když nic jiného nezbude, tak překousnete, že vám ANO nevoní?

Politika je o tom, že voliči rozdají karty a je potřeba se domluvit na funkčním modelu, ve kterém se země posouvá dopředu. Mohu najít spoustu věcí, které se mi na ANO ani trochu nelíbí. Například jízda na tygrovi, kolik si můžeme půjčovat na provoz státu. To je úplně mimo a neodpovědné vůči budoucnosti, ale nemůžeme nejsilnější stranu vytlačovat z debaty. To vede k nefunkčnosti Sněmovny.

Jeden z našich poslanců mi říkal, že za rok a půl tohoto volebního období se diskutovalo k návrhu programu stejně dlouho jako za dvě volební období celkově. To je už nesmysl a chápu, že lidi přestávají chápat, co tam předvádí.

Je podle vás v otázce spolupráce s ANO problém v Andreji Babišovi?

Osobně si myslím, že se to vyhrotilo na mnoha úrovních a že to není jen o Babišovi, ale věřím, a ukazuje se to, že možnost vyjednávat s ANO v důležitých kompromisech existuje.

Budete znovu na podzim 2024 kandidovat na hejtmana?

Slíbil jsem svým kolegům, že rozhodnutí padne do konce letošního září.

Máte ambice jít do vyšší politiky?

Dokud se nezmění jednací řád ve Sněmovně, tak nikdy.

Vy se už roky potýkáte s obviněním z korupce. Soud vás už jednou osvobodil, ale nyní to začal projednávat znovu. Jak moc vás to hendikepuje?

V celostátní politice jsem nepoužitelný, protože je to věc, která se vždycky vytáhne, a v regionální politice jsem asi použitelný. Hendikep to je. Je to devět let a osobně to není žádný dobrý pocit.

Jak hendikepují průšvihy mediální i skutečné hnutí STAN?

Nejsme jediná strana, která má problémy. Asi je to přirozená součást existence každého politického subjektu a nás možná hendikepuje víc, jak to řešíme, než to, že takové problémy máme.

Myslíte si, že byl problém, že jste se na začátku tvářili jako etalon ctnosti a morálky a najednou se ukázalo, že máte své máslo na hlavě?

Přispělo to k tomu, že část voličů je víc zklamaná. My jsme vstoupili do politiky a tvářili jsme se jako ti, kteří mají právo kádrovat všechny ostatní, a pak se ukázalo, že máme podobné problémy jako všichni ostatní.

Starostové po sněmovních volbách neuvěřitelně narostli na úkor Pirátů a pak se to už jen sypalo: podnikání Věslava Michalika, průšvihy Stanislava Polčáka a Jana Farského, pak Dozimetr. Není těch průšvihů až moc?

Dozimetr je jednoznačně průšvih, o tom není třeba diskutovat. Ale další problémy, například kolem Honzy Farského, jsme podle mého měli ustát. Před volbami od něho mělo jasně zaznít, že chce jet na studijní stáž do USA. Udělal chybu, jako každý udělá někdy chybu, ale neměl ze Sněmovny odstupovat. Je to i naše chyba, že jsme se ho nezastali a poslali jsme mimo Sněmovnu jednoho z nejschopnějších lidí, které máme.

Jak se vám líbilo, když Poláci řekli, že budou důl Turów provozovat do roku 2044?

Říkají to od začátku. Ale teď je to spíš politické než technické prohlášení a souvisí s volbami, které budou v Polsku na podzim, a s tím, že odbory jsou v Polsku 40 let nejsilnější hnutí.

Ale na druhou stranu slyšíte, že tam tolik uhlí ani není, a je i otázkou, zda elektřina z uhlí nebude časem tak drahá, že se důl nevyplatí provozovat. Obecně mohu říci, že je to polský důl na polském území, a je na Polsku, zda tam bude dál těžit. Taky se nám nelíbí, když nám sousedi říkají, že mají problémy s Temelínem.

Dovolte otázku: To máte od vaší ženy, která je Polka?

Ne. Ona patří k menšině, která není nadšená z toho, že tam důl je. Ale je potřeba korektně říct, že pokud máme mít normální vztahy se sousedy, tak existuje nějaká hranice, jak hodně máme mluvit do toho, co dělají. Jsou skupiny, které mezivládní dohodu mezi Polskem a Českem kritizují, ale myslím, že v rámci politického vyjednávání a umění možného jsme vyjednali, co jsme mohli.