Pustit Řepku dřív bylo v pořádku, říká advokát Ortman

To upravuje zákon. Pokud se dotyčný dopustí pouze přečinu, může žádat o propuštění po třetině trestu. Pakliže jde o zločin, musí si odsedět půlku trestu. U zvlášť závažných zločinů, jako je vražda nebo loupež, je nutné odpykat si dvě třetiny trestu. Rovněž ale musí prokázat polepšení ve výkonu trestu. Důležitá je také podmínka, že odsouzený nastoupil řádně a včas do výkonu trestu.

Ne příliš často, byla to velká vychytralost. Ten nepoměr mezi odpracovanými hodinami, za něž se počítá den ve vězení, je jasný. Trhat nějaký čas plevel někde na náměstí je samozřejmě snazší než strávit ve věznici den. Řepka si rychle spočetl nebo mu správně poradili obhájci, že je třeba zkrátit tu dobu na minimum, a toho zákona využil.

Nefunguje to tak, že dostanete trest a místo toho si odpracujete veřejně prospěšné práce. On nejprve dostal obecně prospěšné práce, na ty se vykašlal. Poté další tresty a pak až nepodmíněný. Protože si spočítal, že nevykonané prospěšné práce si bude muset odsedět, tak se okamžitě podle toho zařídil.

To je jednoduché: musí poslouchat pokyny vězeňské služby. Stručně řečeno, musí na všechno odpovídat: „Ano, pane, provedu!“ Zadruhé by měl mít co nejvíce aktivit. Věznice nabízejí kroužky od hrnčířských po jazykové a čtenářské. Čím víc se ten člověk zapojí a nefláká se, dává najevo, že se napravuje, tak se jeho šance zvyšují.

Domnívám se, že v tomhle se měří všem stejně. Známkování a kázeňské pochvaly uděluje vězeňská služba, která vydá doporučení, jestli pustit, nebo nepustit. Podívejte se, já jsem měl třeba podmínečně propuštěné i vrahy. Prostě si vykonali dvě třetiny. Osobně si myslím, že institutu podmínečného propuštění by se mělo využívat víc, ovšem se zkušební dobou. Když mu totiž dají sedmiletou zkušební dobu, tak nad tím člověkem neustále visí Damoklův meč, nemůže totiž udělat ani přestupek. Každý si pak velice dobře rozmyslí, jestli něco provede. A modlí se, aby ta zkušební doba už skončila.

Zaujal mě systém v Irsku, kde soud například u dopravní nehody rozhodl, že dostanete dva roky nepodmíněně. Ale z toho rok vykonáte ve věznici a zbytek je na podmíněné propuštění. Rozhodne se tedy o podmíněném propuštění už v prvním výroku. Funguje to u prvotrestaných v případě jejich dobrého chování. Když to zvorá, ať si tam shnije. Oni tímto šetří peníze. U nás jezdí autobusy z věznic k soudům, což pochopitelně všechno něco stojí.

Ne, to je věc, která mě trápí. Zákon sice stanoví jasná kritéria, ale jednotlivé soudy se jimi neřídí stejně.

Jako klasický negativní případ bych uvedl soud v Kladně. Tam jsem zažil nehorázné věci u jednání o podmínečném propuštění. Předseda senátu tam vyhodil ředitele vězeňské služby z Vinařic, co tam vůbec dělá, že se za někoho přimlouvá. Pokud to někteří soudci berou tak, že si určí kvótu, že pustí jednoho dva z dvaceti za den a ostatní tam jsou zbytečně, tak to je špatně. Některé soudy ten Damoklův meč, o kterém jsem mluvil, využívají a dávají šest sedm let dlouhé zkušební lhůty. Jiné soudy se domnívají, že by si to vězni měli odsedět všechno, přitom v zákoně možnost propuštění je. Ať se nikdo nediví, že věznice jsou přeplněné, že rostou náklady ministerstva spravedlnosti na věznice.

Já bych řekl, že naprosto objektivně rozhoduje soud v Praze 6, kam patří věznice v Ruzyni. Dál je to například věznice v Bělušicích, ta patří myslím pod Chomutov. Tam jsou soudy, které k tomu přistupují tak nějak normálně. Prostě ten institut tady je, když ten člověk splňuje podmínky, tak může jít. Nemá to fungovat tak, že za den pustím jednoho nebo dva a zbytek může šoupat nohama.

Vězeňská služba vězně přesouvá podle aktuální kapacity. Nástupní je třeba Ruzyně, Pankrác, Teplice a odtamtud je přemisťují, kde mají volné místo. Nicméně vězeň může požádat o změnu místa výkonu trestu.

Dám příklad: člověk z Prahy skončí někde v Horním Slavkově, kde je možnost propuštění minimální. Tak si podá žádost o přesun do Prahy nebo do Jiřic, a pokud tam bude volná kapacita, může se tam dostat. Tím si zvyšuje i šanci na dřívější propuštění, protože to jsou věznice, kde jsou i objektivní soudy.

Každý chce z vězení ven. Kdo tam nebyl, nepochopí. Samozřejmě každý udělá všechno pro to, aby měl co největší šanci. A tak se pokusí změnit místo výkonu trestu.

Ne, nikdy jsem se s tím nesetkal. Musím říct, že výkon vězeňské služby je vysoce profesionální a s lidmi jednají korektně.