Článek
Ti, kteří se sem mezitím přistěhovali, se mohou svědectví dozvědět jen z tisku, filmu nebo dokumentů. Na místě chybí pamětní deska.
„Vůbec nevím, že se tady něco takového stalo,“ diví se žena, která vychází z domu, před kterým k tragédii došlo.
Lidé se ve strachu objímali
Potvrzuje, že tady bydlí asi dva roky. Historické fotografie ale dokládají, že u domu číslo devět zemřeli tři lidé, počet obětí se později zvýšil na osm. Šestnáct zraněných odvezly sanitky do pražských nemocnic.
Oběť Hepnarové: Nečekal jsem a skočil do vozovky
„Ozvala se strašná rána a pak bylo ticho,“ vzpomíná paní Marta, která v domě bydlí celý život. V hlase je jí znát pohnutí. Detaily zná hlavně z vyprávění, svědkem události byla její matka. „Viděla, jak se naproti přes ulici objímali lidé, nemohli se na to dívat,“ popisuje.
I když svědci stále žijí, vzpomínky mezi místními starousedlíky s přibývajícími roky blednou, jak potvrzuje i starosta Prahy 7 Jan Čižinský: „Nesetkáváme se s tím, že by toto téma mezi našimi občany dodnes rezonovalo.“
V podobných případech je namístě i jistá zdrženlivost, aby přílišná pozornost nepřispívala k budování kultu pachatele.
Pamětní desku radnice nechystá. Podle mluvčího radnice v Praze 7 Martina Vokuše by připomínku museli chtít sami občané, pozůstalí nebo lidé, kterých se dotčené události přímo dotýkají.
„Taková iniciativa se v této souvislosti zatím neobjevila,“ potvrzuje mluvčí Vokuš a dodává, že důvod je hlavně pietní. „Zejména s ohledem na rodiny a blízké je vždy třeba postupovat citlivě a ohleduplně,“ vysvětluje.
Anketa
Připouští, že debatě o památníku nebo pamětní desce se radnice nebrání. Podle starosty Prahy 7 Jana Čižinského je správné obětem věnovat vzpomínku. Větší akci v místě nehody ale radnice neplánuje, tragickou událost připomene na sociálních sítích.
„V podobných případech je namístě i jistá zdrženlivost, aby přílišná pozornost nepřispívala k budování kultu pachatele,“ dodává starosta Čižinský.
Hepnarová: Co jsem provedla, bylo správné
