Článek
Dosud nepřekonaným vrcholem je v tomto ohledu rok 2007. Vyplývá to z analýzy „Stěhování se týká všech“ Jiřího Frelicha z Českého statistického úřadu.
Opačným směrem, tj. z ČR do ciziny, se v letech 2005–2015 úředně vystěhovalo 206 tis. osob. Mezi nimi hrají rovnocenně dominantní roli Ukrajinci a Slováci, kteří tvořili polovinu všech vystěhovalých.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Půl miliónu lidí je zhruba pět procent z celkové populace. Pro otázku, zda je migrace pro Česko výhodná, jako je nákladná, je rozhodující složení lidí, kteří do země přicházejí a chtějí zde žít a pracovat.
Mezi zahraničními imigranty dominují Ukrajinci a Slováci. Od roku 2005 se do ČR přistěhovalo přes 149 tis. Ukrajinců a 78 tis. Slováků, uvádí analýza ČSÚ. Třetí a čtvrtou nejčetnější skupinu tvořili Vietnamci (47 tis.) a Rusové (44 tis.).
Migrace podle vývoje ekonomiky
Mezi přistěhovalými nechyběli ani Češi, kterých se do Česka stěhuje v průměru dva tisíce za rok. I to je jedním z důvodů, proč nepředstavují migranti skupiny, se kterými by byly problémy zaměstnanecké, etnické, kulturní.
Hlavním důvodem migrace je snaha najít zde zdroj obživy, začít podnikat a získat zde trvalý pobyt, což předpokládá, že migranti mají velký zájem splynout s majoritní společností, respektovat zákony a zvyklosti. I proto migrační křivky prakticky kopírují vývoj ekonomiky, rostou v dobách konjuktury, klesají v dobách ekonomických problémů.
Do ciziny se podle oficiálních údajů každý rok vystěhují ale i necelé tři tisícovky českých občanů, kteří tento akt řádně ohlásí. Ve skutečnosti bude jejich počet ale vyšší. I díky tomu je převaha přistěhovalých nad vystěhovalými převažujícím trendem ve všech krajích.
Kladné saldo legální zahraniční migrace zvýšilo za posledních 11 let počet obyvatel v ČR o 334 tis. osob, uvádí statistici. Suverénně nejvíce z celkového počtu imigrantů přilákala Praha (38,0 %), s velkým odstupem následovaly kraje Středočeský (13,5 %) a Jihomoravský (9,3 %).
Míří do velkých měst
Vedle hlavního města a jeho zázemí cílí zahraniční migranti na další větší sídla v zemi. Nejméně přistěhovalých ze zahraničí míří na venkov, do hor nebo hůře dostupných periferií. Z mezikrajského pohledu se nejméně migrantů z ciziny přistěhovalo do krajů Zlínského, Olomouckého a Kraje Vysočina.
Přistěhovalí Ukrajinci převažují v 11 krajích, Slováci v kraji Plzeňském a na východě území v krajích Moravskoslezském a Zlínském. Odlišná skladba charakterizuje především kraj Karlovarský, kde mezi zahraničními přistěhovalci převládají Vietnamci a Rusové.
Výrazný přínos představují pro naši ekonomiku slovenští pracovníci. Těch je z dlouhodobého pohledu na našem území zhruba kolem 90 tisíc. Roli hraje příbuznost jazyka, kulturní blízkost, společná historie.
Experti i dělníci
Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu, na jedné straně jsou vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé straně dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi, uvádí ve své analýze ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Zatímco mezi sledovanými zaměstnanci v ČR tvoří podíl žen 44,4 %, mezi slovenskými občany činí pouze 36,4 %. Muži tak tvoří takřka dvě třetiny z celkového počtu slovenských pracujících v ČR, uvádí statistici.
V jednotlivých věkových pásmech je podíl Slováků mezi zaměstnanci výrazně diverzifikovaný. Ve věku do 19 let jich napočítáme 2,7 % (celkový podíl v ČR je 1,7 %), v kategorii 25–29 let 3,6 % a v následujícím pásmu 30–34 let 3,2 %. Pak jejich podíl rychle klesá pod dvě procenta.
