Článek
„To, že ptáci v zimě ztrácejí na plachosti, je jen dočasný jev, zapříčiněný jejich strádáním. Markantní je hlavně u drobných ptáků, kteří přilétávají na krmítka, a také u vodních ptáků, kteří jsou zvyklí, že je lidé v zimě přikrmují. Roli hraje to, že jsou na nich do jisté míry závislí, zvláště v krutých mrazech, když je na zemi sněhová pokrývka. Naopak u dravců ke snižování plachosti nedochází,“ řekl Právu místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.
Podle něj je v zimě typické, že se snižuje tzv. úletová vzdálenost, tedy vzdálenost, do jaké ještě ptáci nechají člověka k sobě přiblížit se, než vzlétnou do bezpečí. „Na jaře se vždy vrací na původní úroveň,“ konstatoval ornitolog s tím, že na jakou vzdálenost si ptáci člověka pustí, je vždy individuální.
„Pokud si na někoho zvyknou, zobou mu i z ruky,“ uvedl Šafránek.
Ptáci denně bojují o přežití
Pro ptáky, zvlášť ty malé, znamenají dlouhotrvající teploty pod nulou každodenní boj o přežití. Potrava z krmítek jim tak může v krutých mrazech zachránit i život. Jejich nejběžnějšími hosty jsou sýkora koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabec domácí a polní a kos černý.
„Ojediněle se na krmítkách a v jejich okolí objevují i čížci lesní, stehlíci, sýkora úhelníček, sýkora babka, brhlík lesní, pěnkava jikavec, pěnkava obecná, hýl obecný, dlask tlustozobý, drozd kvíčala, cvrčala, červenka a strakapoud velký. Za nejvzácnější a nejkrásnější skvost krmítek je ochránci ptáků považován brkoslav severní,“ konstatoval ornitolog.
Není ale nutné stavět vždy velká krmítka. „Ptačí potravu je vhodné zavěsit i na nějaký hustý keř,“ doporučuje brněnský ornitolog Zdeněk Machař. A hned dodává proč.
„Protože na volném stromě může na kteréhokoli přezimujícího zpěvného ptáčka zaútočit krahujec. Má špejlovité nožky na vytahování ptáků z křovin. Když ale vlítne krahujec do hustého křoví, zamotá se a menší pták má velkou šanci uletět,“ říká ornitolog.
„Čím menší jsou ptáčci, tím větší mají tepelné ztráty a zrychluje se jim metabolismus. Pokud se přes den nevykrmí, nepřežijí noc. Například naši nejmenší ptáci králíčci přes noc ztrácejí třetinu své hmotnosti. Pokud ji přes den nezvládnou nabrat zpět, uhynou,“ řekl Právu ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek.
Největší nápor u krmítek je ráno
Nejvhodnější potravou pro přikrmování ptáků jsou podle něj slunečnicová semínka a drcené ořechy. V menší míře lze jako doplněk použít i semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice. Pro kosy, kvíčaly, cvrčaly a brkoslavy je vhodné zavěsit kolem krmítka nebo na větve před okno jablka a plody jeřabin. Sýkorky, brhlíky a strakapoudy spolehlivě přiláká pověšený hovězí lůj.
„Do krmítek naopak v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně, chleba a slané pečivo. Ptáci by mohli po jejich pozření uhynout,“ poznamenal Šafránek.
„Zkušenosti hovoří o tom, že největší nápor na krmítka je brzy ráno, kdy vyhladovělí ptáci oblétávají zdroje potravy. Kolem poledne bývá většinou klid a ruch na krmítkách nastává zase až odpoledne a pak večer, kdy se ptáci připravují na noc,“ dodal ornitolog.