Hlavní obsah

Ptáci se dobývají do fasád a zateplení domů

Právo, Jindřich Ginter, Tomáš Reiner

Panelákovým sídlištěm se v poklidném nedělním dopoledni mírné zimy rozléhá pravidelné ťukání. Není to poprvé a místní mu ani nevěnují pozornost, jednou se to ozývá odtud, podruhé odjinud. Komu by to ale nedalo, zjistí původce snadno. Z boku jednoho domu sedí v úrovni sedmého patra na fasádě strakapoud a zobákem vytrvale klove do omítky a zateplovacího polystyrenu pod ní.

Foto: Profimedia.cz

Strakapoud velký

Článek

„Je to pořád dokola, voláme firmu i několikrát do roka, aby ty díry v zateplení zase vyspravila, naštěstí nám to jde z pojistky,“ říká důvěrník v jednom z domů v Šumperku. „Ptákům se musí líbit ten zvuk, jeden tady před časem pořád bušil do plechové stříšky na lampě, až se musela vyměnit,“ dodává.

Podobné problémy se řeší už léta i na dalších místech. „Uplynul sotva měsíc od doby, co jsme majitelce na baráku udělali fasádu, a volala nám, že slyší ťukání. Nahoře ve štítu bylo několik děr jako tenisáky. Nevím, co to bylo za ptáky, každopádně si v tom polystyrenu dělali hnízdo,“ potvrdil Právu zedník a umělecký štukatér Karel Jungmann z Mokropsů u Prahy. Není to jediný dům, u kterého se setkal s náporem ptactva.

Zateplením připravili spolubydlící o domov, vytvořili jim nový

Tipy a trendy

Podle Evy Pleskotové z České společnosti ornitologické se do polystyrenového zateplení nejčastěji pouštějí zmínění strakapoudi velcí a žluny zelené. „Začínají s tím zhruba koncem srpna a pokračují přes celý podzim,“ sdělila Právu Pleskotová. Když je mírná zima, můžeme je slyšet i v tomto ročním období.

Důvody nejsou zcela jasné, ptáci mohou hledat potravu a roli skutečně může hrát i zvuk při snadném dobývání polystyrenu.

Vytesání hnízdní dutiny do polystyrenu trvá ptákům pár hodin, zatímco do relativně zdravého stromu až dva týdny. Přesto strakapoudi v polystyrenu podle Pleskotové hnízdí spíše vzácně.

„Ptáci často do polystyrenu jen tak zaklovnou a zůstane po nich mělká dutinka, někdy ale také jsou takových dírek desítky. Jindy vytesají dutiny dostatečně prostorné, aby se do nich vešel dospělý strakapoud či žluna a příležitostně v nich přespávají,“ vysvětlila Pleskotová.

Ptačí ráj u Hlučína sužují ohňostroje

Domácí

Některé z dutin si pak na jaře vyhlédnou špačci nebo kavky a zahnízdí v nich. V takových případech nesmí majitelé a správci domů zasahovat, jelikož v době sezení na vejcích a krmení mláďat jsou ptačí obyvatelé dutin zákonem chráněni a nesmí se jim v hnízdění bránit.

Jak na ně?

Jak tedy případně strakapouda od poškozování fasád odradit? „Zkoušejí se různé metody plašení, jejichž účinnost není rozhodně zázračná,“ poznamenala Pleskotová. Jungmann jí dává za pravdu: „Zkoušeli jsme zavěsit lesklé disky, ale ptáci si na ně brzo zvyknou. Pomohl zatím řetěz z tzv. céček.“

Internet je plný více či méně odborných rad a diskusí na to­to téma. Problém může vyřešit vysazení popínavých rostlin k fasádě či instalace pevně vypnuté síťoviny, je-li možná. Pokud pták hledá potravu nebo místo pro hnízdění, lze to vyřešit umístěním budky nebo kusem loje.

Ptáky může odradit i atrapa strakapouda, datla či sovy. Pořídit se dají za pár stovek korun, jejich pozice je ale třeba měnit.

Jak také podotýká ekoporadna na serveru Wikipedie, u budov s minerální vatou tento problém není, protože takto zateplené stěny neznějí dutě a do materiálu se nedá „tesat“.

Související témata:

Výběr článků

Načítám