Článek
„Zvěř si doslova libuje, protože má všude dostatek zelené plochy. Tak, jak my nyní nemusíme tolik topit, zvěř zatím snadno přichází k potravě a bez problémů získává množství energie, aby přečkala třeba i tužší zimu,“ uvedl pro Právo předseda uherskohradišťské myslivecké jednoty Karel Blahušek.
Současným teplým počasím se podle plzeňského ornitologa Karla Makoně nechali zmást někteří ptáci. „Například u strakapoudů se projevuje falešným tokem, kdy si tito ptáci začínají intenzívněji vyznačovat svá teritoria. To znamená, že bubnují zobáky do větví a stále častěji také do zateplovacích desek na fasádách domů. Tím se snaží přilákat samičky. Ale k tomu, aby se začali pářit anebo zasedli na vejce, nedojde. Hlavní impuls přijde z jara s prodlužujícím se dnem,“ dodal Makoň.
Také divoké kachny si podle předsedy českolipského okresního mysliveckého spolku Jaroslava Vosáhla spletly podzim s jarem. „Během posledních dvou extrémně teplých dnů jsem pozoroval kachny, které jdou téměř do toku,“ popsal dlouholetý myslivec.
Kvůli teplu se zřejmě zdržely na severu i husy. „Moravskou bránou jich táhnou tisíce, obrovská hejna. Většinou táhnou v září, v říjnu. Letos je to se zpožděním až nyní. Z toho, že táhnou ve velkém, jejich křik je slyšet hlavně v noci, když je jasné počasí a orientují se podle hvězd, je známkou, že zima zřejmě brzy udeří. Jestli ale bude tuhá či nikoli, se nedá odhadnout,“ řekl Právu Štěpán Neuwirth z mysliveckého sdružení Polanka – Poodří.
Bez ohledu na to, zda je teď v polovině listopadu teplo nebo zima, se srnčí zvěř začíná shlukovat. Činí tak instinktivně proto, aby se v zimě mohla lépe bránit nepřátelům
Nabírají na sádle
„Na zvěř má současné počasí spíše pozitivní vliv. Zvěř se připravuje na zimu, od září už pravidelně přikrmujeme. Zejména slabší mláďata tak mají více času dostat se do dobré kondice,“ uvedl hospodář dančí oblasti Trhovosvinenska a Todeňské hory Oldřich Tripes.
Myslivci se shodují, že zajíci a divočáci už mají dostatečnou vrstvu tuku, neboli v mysliveckém žargonu, že „nabrali běl“, což představuje fyzickou přípravu na zimu. „Mohu to potvrdit. O víkendu jsem střelil sele. Nabírají tuk, je to ale i proto, že je přikrmujeme,“ doplnil Neuwirth.
Již nyní ale myslivci pozorují, že zvěř se i přes vysoké denní teploty chová proti letním měsícům jinak. „Bez ohledu na to, zda je teď v polovině listopadu teplo nebo zima, se ale například srnčí zvěř začíná shlukovat. Už se nepase po malých tlupách. Činí tak instinktivně proto, aby se v zimě mohla lépe bránit nepřátelům,“ vysvětlil uherskohradišťský myslivec Blahušek.
Zima tvrdá, ale ne dlouhá?
Nejde však jen o sádlo. „Souvislosti s blížící se zimou někteří kolegové posuzují podle kvality kožešiny,“ řekl Právu předseda žďárských myslivců Oldřich Sedlář. Jak prozradil, chlupatý oděv obyvatel lesa naznačuje zimu tuhou, ale nemusela by se moc protáhnout.
„Kolega, co na počátku listopadu stahoval lesní kunu, říkal, že byla plně hotová, připravená na zimu. Brzy by tak mělo přituhnout,“ prorokoval Oldřich Sedlář, který se shoduje s ostatními kolegy v tom, že zima by mohla být dost tvrdá, i když ne dlouhá.
Podle českolipského myslivce Vosáhla by se letos mohl zopakovat průběh zimy jako v roce 1928. „Podle vyprávění pamětníků tehdy po teplém podzimu zničehonic nastoupila krutá zima,“ řekl Vosáhlo. Z množství tuku u zvěře, kterou v poslední době odstřelil, se dá usoudit, že Vánoce na blátě nejspíš nebudou.
„Tisíciletá zima to ale nebude,“ je přesvědčen pozorovatel přírody a počasí Rudolf Kovařík v Šindelové na Sokolovsku. Nasvědčují tomu přírodní úkazy, které pravidelně sleduje.
Ostřejší mrazy mají nastoupit v lednu. „V lednu a únoru mohou padat teploty k 20 až 24 stupňům pod nulou,“ říká Kovařík.
Svou předpověď sestavuje na základě úkazů a znamení přírody. Potřebuje jich více než tři desítky. Teď mu jich chybí asi šest. „Ty se objeví až v průběhu zimy, například to, jak se bude chovat zvěř, zda sestoupí kvůli chladu do nižších poloh, nebo zůstane,“ vysvětlil pozorovatel.
Už nyní ale prý může říct, že zima bude chladnější, než jsme zvyklí, a také pestřejší. Opírá se například o to, že vosy si letos postavily silnější hnízda, veverky mají větší zásoby a netopýři si v puklinách ve skalách zalezli hlouběji.