Hlavní obsah

Psycholožka o smrti matky oběti z fakulty: Člověku nelze pomoci proti jeho vůli

3:13
3:13

Poslechněte si tento článek

Nikomu nemůžete pomoci proti jeho vůli. Těmito slovy okomentovala zkušená ostravská psycholožka a bývalá dlouholetá soudní znalkyně Ludmila Mrkvicová tragické rozhodnutí matky jedné z obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, která v sobotu podle všeho spáchala sebevraždu skokem do propasti Macocha.

Foto: Denisa Telaříková, Právo

Rukama ostravské psycholožky a dlouholeté soudní znalkyně Ludmily Mrkvicové prošlo za její praxi mnoho pacientů.

Článek

Lenka Šimůnková byla matkou dvacetileté Elišky, kterou 21. prosince 2023 zastřelil v budově fakulty David K. Po smrti dcery se stala nejvýraznější kritičkou postupu policie, nejvíce si stěžovala na její přístup před samotnou tragickou střelbou. Zároveň ale těžce nesla ztrátu dítěte a už loni se dvakrát pokusila o sebevraždu. V neděli našli její tělo na dně propasti Macocha na Blanensku na jihu Moravy.

Dalo se této tragédii nějak vůbec zabránit?

Dalo by se jí zabránit jedině za předpokladu, že by paní vyhledala odbornou pomoc, tedy že by byla v péči psychologů a psychiatrů. Protože tragédie, která ji postihla, je opravdu nepředstavitelná. Obzvlášť jestli byla na svou dceru více fixovaná a ta byla celý její svět.

Někteří pozůstalí po obětech střelby z fakulty uvedli, že odmítala pomoc jejich i dalších lidí včetně psychologů…

Platí bohužel jedno pravidlo: Nikdo nemůže nikomu dělat psychoterapii proti jeho vůli, což je podstatné. Všichni ale chápeme její nezměrnou tragédii.

Ona uváděla, že smrtí dcery ztratila smysl života, a následně se upnula ke hledání dalších viníků či osob odpovědných za tragédii. Byla tohle cesta?

Hledat další viníky není správná cesta. Viníkem byl střelec. Lidé, kteří tam zasahovali, podle mého udělali maximum.

Je důvodem k tak tragickému činu právě ztráta dítěte? Bývá to časté?

Ztráta dítěte je největší tragédií, která může člověka postihnout, ale neměla by být důvodem k tomu, aby rodič dítě následoval. Nelze říct, že by se to dělo často, i když statistiky nevedu. Měla jsem v péči hodně rodičů, kteří přišli tragicky o dítě, a pracovali jsme na tom, jak zvládnout tuto obrovskou ztrátu. Ale oni chtěli pracovat a nezůstali v tom, že by jenom stále hledali viníka. Takový člověk však musí chtít.

Pokud se člověk pokusí o sebevraždu a skončí v psychiatrické nemocnici, jaké jsou možnosti jej tam udržet a dále léčit?

Člověka, pokud není zbaven svéprávnosti a není nebezpečný svému okolí a sobě, tam nemůžou držet proti jeho vůli. Takoví lidé mohou podepsat tzv. revers a odejít. Nikdo je tam nemůže držet, i kdyby jim vysvětloval, že léčba je pro ně důležitá. Nelze to dělat proti jejich vůli.

Výběr článků

Načítám