Psycholog: Teď je důležitá soudržnost a klid na truchlení

Jak důležitá je teď psychologická pomoc osobám, které byly přímými svědky, i těm, které to zasáhlo?

Zasaženo bylo velké množství lidí – studenti, pedagogové, svědkové, zranění lidé, pozůstalí, místní komunita i celá společnost. Odborná pomoc bude pro některé lidi důležitá. Většině pomůže přirozená sociální opora rodin a přátel, ale také pomoc druhým lidem a vzájemná podpora v rámci komunity. Pomoc bude potřeba v čase rozložit dlouhodobě a pro různé skupiny lidí.

Teď jsou všichni v šoku, dopady takto extrémního stresu se ale teprve projeví. Na co se připravit?

Postupně jsme svědky různých emocí ve společnosti, od strachu a nejistoty přes zlobu a hněv po smutek a truchlení. Jsou to normální reakce psychiky na mimořádnou zátěž a ztrátu. Můžeme během svátků zažívat různé emoce, vánoční svátky mohou být zátěží, ale mohou mít i ochrannou funkci, kdy zprostředkují zklidnění mysli, soucit a pokoru.

Hlavní kontakty na krizovou pomoc a doporučení najdou lidé na webu Národního ústavu duševního zdraví www.nudz.cz a také na www.opatruj.se

Co teď studenti i rodiny obětí potřebují a ještě budou potřebovat?

Potřebují uznání ztrát - např. zdraví, pocitu jistoty a bezpečí či blízkých osob. Potřebují klid na truchlení, potřebují ověřené informace od autorit, potřebují vnímat sounáležitost společnosti a podporu druhých lidí. Někteří lidé se budou s událostí vyrovnávat s pomocí svých blízkých a vlastních sil, někteří využijí odbornou podporu. Lidé jsou na začátku dlouhé cesty vyrovnávání se s neštěstím a ztrátami. Šrámy na těle se obvykle hojí rychleji než zranění duše.

Jak může pomoci veřejnost?

Zasaženi jsme všichni. Mnoha lidem pomáhá to, že mohou sami pomoci druhým. V tuto chvíli je důležité zachovat jednotu a společenskou soudržnost, jen tak můžeme situaci společně překonat. Je důležité se vědomě zaměřovat na sounáležitost, solidaritu, praktickou pomoc druhým a potlačovat rozpory a konflikty mezi lidmi. Ze zkušeností ze zahraničí víme, že není vhodné opakovaně zveřejňovat jméno, fotografie a příběh pachatele, ale naopak zaměřovat se v reportování na možnosti pomoci lidem, kteří byli událostí zasaženi.

Důležité je vyhnout se retraumatizaci obětí, svědků a pozůstalých tím, že bychom je ze strany médií vystavovali místům a dotazům ohledně útoku. Je potřeba zvýšená vnímavost a empatie.

Důležité je také čerpat informace z ověřených zdrojů, například od integrovaného záchranného systému, a vyhnout se nepodloženým spekulacím, které se objevují na sociálních sítích. Rizikem mohou být i záměrně šířené dezinformace, které mají za cíl manipulovat lidmi, narušovat bezpečnost, odolnost a stabilitu společnosti.

Vybavilo se mi tornádo z předloňska. Tehdy byli všichni v šoku, nikdo nic takového v Česku nečekal. Tohle je ale jiné, nejde o přírodní katastrofu ani celosvětovou pandemii. Prožívá to člověk jinak?

Katastrofy způsobené člověkem mívají obecně větší dopad do psychiky než události přírodního původu. Neštěstí způsobené člověkem záměrně má větší dopad než nezáměrné události, jako jsou např. dopravní nehody. Prožívané lidské neštěstí je ale vždy individuální a pociťované ztráty není možné porovnávat.

Často pomáhá stresovou situaci s někým sdílet, je to vhodný způsob i v tomto případě?

Určitě ano. Komunikace, sdílení a blízkost druhých pomáhají při zvládání takovéto zátěže. Sociální opora, tedy blízkost a podpora druhých, je předpokladem zvládnutí akutního stresu i dlouhodobého procesu zotavení. Existují skupinová setkání při léčbě traumatu, lidem pomáhají svépomocné skupiny i přirozená podpora v rámci rodiny a komunity.

Jakou roli v celé této události hrály a hrají sociální sítě? Spekuluje se, že se útočník inspiroval v zahraničí, zároveň měli všichni možnost sledovat vývoj celého zásahu „v reálném čase“. Co to dělá s psychikou?

Nemám teď podklady k tomu, abych mohl nyní hodnotit vliv sociálních sítí a nápodoby na motivaci pachatele. Jsou to jedny z hypotetických faktorů. Online přenos události a zásahu zvyšuje psychickou zátěž u diváka, opakované přehrávání záběrů pak může mít nepříznivé dopady do prožívání přímých svědků, přeživších, pozůstalých i zasahujících. Na druhou stranu je jasné, že lidé chtějí mít informace v reálném čase. Etické principy při výběru záběrů, zobrazení i při volbě slov mohou médiím napomoci.

Otázka, kterou si teď lidé často kladou - proč se někdo na první pohled bezproblémový rozhodne zabít nevinné lidi?

Protože je pachatel mrtev, máme omezené možnosti ke zkoumání jeho osobnosti a motivů. Toto zkoumání bude probíhat ex post a bude vyžadovat delší dobu. Ze zkušeností ze zahraničí víme, že se jedná o proces násilné radikalizace, ve kterém hraje roli řada faktorů. Neexistuje univerzální profil osamělého aktivního útočníka. U takovéto osoby některé motivy zůstávají okolí skryté a signály málo, nebo vůbec ne čitelné. Roli zde může hrát osobnost útočníka, nápodoba, vliv situace, ovlivnění dezinformacemi, situace, která se stává spouštěčem. Otázka duševního zdraví může ale i nemusí hrát roli.