Článek
Právě návaznost péče je podle odborníků jedním z klíčových opatření, která pomáhají pravděpodobnost sebevraždy snižovat.
Do 61 dnů od propuštění z psychiatrické hospitalizace spáchalo podle výzkumníků z NÚDZ sebevraždu 102 pacientů, z toho 65 mužů.
„Stoupá počet sebevražd u mužů bezprostředně v den propuštění z hospitalizace a u žen od 2 do 61 dnů od propuštění z hospitalizace,“ píší výzkumníci v předběžném reportu za loňský rok.
Dětští psychiatři hlásí stop stav
V Česku pracuje zhruba 1230 psychiatrů pro dospělé a děti, část v nemocnicích. Podle psychiatrické společnosti je to „nedostatečný počet k zajištění základní psychiatrické péče, natož k rozvoji dalších služeb“.
Nedávný průzkum Sdružení ambulantních specialistů ukázal, že právě u dětské psychiatrie je vytížení tak velké a čekací lhůty tak dlouhé, že řada pracovišť hlásí stop stav a nové pacienty nepřijímá.
Na termín k alergologovi či kardiologovi se čeká i déle než tři měsíce
Sebevražednost do zhruba dvou měsíců od opuštění psychiatrické nemocnice stoupá od roku 2019, i přesto, že došlo v roce 2022 k mírnému poklesu.
Míra sebevražednosti se za posledních pět let zvýšila jen mírně. Častěji jde o muže. Na jednu sebevraždu ženy připadají téměř čtyři sebevraždy mužů. „Sebevraždy představují 1,08 procenta ze všech smrtí (u mužů 1,68 procenta a u žen 0,46 procenta),“ uvedl výzkumník ústavu Nicolas Say.
Třetina školáků zvažovala sebevraždu
Alarmující jsou však čísla u školáků a nezletilých. Výzkumné šetření mezi žáky 2. stupně základních a středních škol v Ústeckém kraji ukázalo, že 31,6 % z nich seriózně zvažovalo sebevraždu, vyplývá z reportu.
Přibylo také mladistvých, kteří se pokusili otrávit.
„Moje generace má tendenci problémy mladých bagatelizovat a přikládat to rozmazlené době. Možná. Jenže reálně nám v této věkové skupině narůstá počet sebevražd,“ upozornil nedávno protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Dosud v Česku dokument, který by se věnoval problematice sebevražd, chyběl. Ústav ho chce ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví vydávat pravidelně každý rok. Věnovat se bude nejen rozsahu sebevražednosti podle věku nebo třeba místa úmrtí, ale i analýzám aktivit, které byly v daném roce ze strany institucí nebo politiků provedeny.