Hlavní obsah

Pstruhům a lipanům v Otavě nepomohl ani zákaz jejich lovu

Právo, Patrik Biskup

Po třech letech mohou sportovní rybáři opět bez omezení lovit na řece Otavě pstruhy a lipany. Od letošního roku už neplatí nezvyklá vyhláška plzeňského krajského úřadu, podle které tyto druhy ryb požívaly ve čtrnáct kilometrů dlouhém úseku řeky mezi Čepicemi a Dlouhou Vsí celoroční ochranu.

Foto: Patrik Biskup, Právo

Uměle odchovat pstruha obecného dokážou například rybáři ve Štěnovicích na Plzeňsku, kteří každoročně vyprodukují okolo dvou set tisíc plůdků.

Článek

„Byl to takový experiment, od kterého jsme si slibovali zvýšení populace původních druhů lososovitých ryb. Ukázalo se ale, že toto omezení nemělo žádný efekt, takže po skončení tříleté výjimky jsme už nežádali o její prodloužení,“ řekl Právu jednatel Západočeského rybářského svazu Martin Bílý.

Svazoví funkcionáři iniciovali zákaz lovu v roce 2006 po alarmujících výsledcích monitoringu rybího plůdku. „Tehdy jsme s hrůzou zjistili, že v odlovených vzorcích není zastoupen pstruh obecný ani lipan. Logicky z toho vyplynulo, že se tam tyto druhy nevytírají, a to proto, že chybí generační hejno,“ vysvětlil Bílý. Ani po třech letech se ale situace nelepšila. „Pstruh obecný i lipan se v této lokalitě, která bývala kdysi pstruhovým rájem, objevují jen sporadicky,“ dodal Bílý.

Lososovité ryby v Česku mizí

Lososovité ryby ubývají i v jiných revírech. „V celorepublikovém měřítku jsme zhruba na třetinových stavech oproti situaci před deseti lety. V 70. a 80. letech rybáři lovili v západočeských sportovních revírech v průměru ročně 30 tisíc kusů pstruha obecného. Poslední roky to je kolem sedmi tisíc,“ vysvětlil Bílý.

Ještě snad horší je situace s lipany. „Za rok se jich u nás chytí ani ne dva tisíce kusů. To budeme za chvilku na nule,“ zoufal si Bílý. A příčina? Hlavně přemnožení predátoři.  „Lipan je ryba, která žije v hejnu. A protože nevyhledává úkryty, tak je první na očích a nejsnáze ulovitelná například pro kormorána,“ vysvětlil Bílý.

Jediným způsobem, jak populaci těchto ohrožených druhů ryb zachovat, jsou umělé odchovy. „Máme své vlastní líhně, ve kterých jsme schopni ročně vyprodukovat kolem čtvrt miliónu plůdků pstruha obecného. To ale zdaleka nestačí,“ uzavřel Bílý.

Odborníci z Výzkumného ústavu rybářského ve Vodňanech se domnívají, že situace se hned tak nezlepší. „Problém jsou protipovodňové úpravy toků. Koryta řek se kanalizují, což znamená, že z přirozeného koryta udělá bagr lichoběžníkový profil, srovná se dno a boky, aby voda rychleji odtékala. To způsobuje větší odtok vody z krajiny, během roku tam pak chybí voda a ryby přicházejí o přirozené úkryty. Do toho vstupují predátoři jako kormorán, vydra nebo norek, kteří se přemnožili a ryby likvidují ve velkém,“ řekl jeden z nich.

Související témata:

Výběr článků

Načítám