Prymula couvá od ruského Sputniku V

„Už nám to nepomůže. Čistě technicky to mělo smysl před měsícem. Pokud se to posune ještě o měsíc, tak už to má smysl nulový, protože budeme mít jiné vakcíny,” prohlásil epidemiolog Prymula v Otázkách Václava Moravce v České televizi.

Krátce předtím v Partii na Primě hovořil pak o tom, že je již zbytečné, aby vakcínu prozkoumali čeští vědci a dali případně vládě doporučení k jejímu použití, protože pointa byla v tom, že bychom vakcínu získali ještě před jejím schválením Evropskou lékovou agenturou (EMA). Jakmile tak instituce učiní, dostaneme se již do pořadníku na dodávky.

Právě kvůli neschválené ruské vakcíně, kterou se pro Českou republiku pokouší díky svým přátelským kontaktům s velmocí vyjednat prezident Miloš Zeman, tlačí hlava státu na odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a šéfku Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irenu Storovou.

Obdobný názor jako Prymula má i hlavní epidemiolog IKEM a šéf nově vzniklé Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) při resortu zdravotnictví Petr Smejkal.

„Ve chvíli, kdy bychom neměli žádné vakcíny, tak bych byl pro. V tuto chvíli je to zanedbatelná věc. Jsem teď jednoznačně na straně těch, kteří říkají, proč bychom používali neschválenou vakcínu, když není stav nouze. Ale tím neříkám, že není dobrá,“ uvedl na Primě Smejkal.

Smejkal nicméně zmínil nejasnosti ohledně podání žádosti o registraci ruské vakcíny u EMA, kdy se objevovaly rozporuplné informace o tom, zda již výrobce požádal či nepožádal. Epidemiologův názor, jak sám na uvedl, částečně ovlivňuje taktéž ovlivňuje historická zkušenost s Ruskem, jehož počínání má téměř ve všem politický podtext.

Proti nákupu a použití neschválené vakcíny v Česku se v neděli v ČT vyjádřili také biochemik Zdeněk Hostomský a přednosta IKEM Jan Pirk.

Prymula současně v neděli doporučil, aby Česko nyní začalo nakupovat vakcínu AstraZeneca od států, které s jejím očkování přestaly. Česká republika by podle něj neměla přestat používat látku kvůli několika případům komplikací, které po jejím užití nastaly.

„Signály tu sice byly, ale jejich frekvence byla velmi nízká. Ukázalo se, že to byla bouře ve sklenici vody,” míní Prymula. Vysvětlení potíží může být podle něj různé, problémy mohou například souviset s hormonální antikoncepcí či tzv. leidenskou mutací (genetická predispozice zvyšující pravděpodobnost vzniku krevní sraženiny - pozn. red.).

V Česku se od začátku očkování na konci loňského roku vyočkovalo podle údajů platných k sobotě 1 330 675 dávek vakcín, kompletní očkování má za sebou přes 357 tisíc lidí.

Nejvíce se očkuje vakcínami od společností Pfizer/BioNTech, dále AstraZenekou a Modernou.

V dubnu do Česka dorazí nově schválená látka od americké společnosti Johnson and Johnson. Této jednodávkové vakcíny se očekávájí podle ministra Blatného při první dodávce do Evropy tři miliony dávek, v květnu pak dalších 13 a v červnu 39 milionů. Tuzemští praktičtí lékaři by s ní měli už v dubnu naočkovat několik desítek tisíc lidí.

Zkrácení dodávek se ale dá očekávat u AstraZeneky, firma před týdnem oznámila snížení dodávek do Evropy o 73 procent. Česko dostane o 40 procent dávek méně, než se předpokládalo. Jde již o několikáté snížení objemu dodávek od společnosti.

Ministr Blatný minulý týden v Poslanecké sněmovně uvedl, že březnové dodávky se budou pohybovat okolo 1,1 milionu dávek. To je asi o 200 tisíc víc, než za leden a únor dohromady. V dubnu má dorazit přes dva miliony dávek vakcín, v květnu 2,5 milionu a v červnu přes tři miliony.