Článek
Přípravu změn stanov dostala na starost speciální komise, které předsedá bývalý poslanec Roman Váňa. „Do poloviny prosince shromažďujeme podněty od všech členů. Poté to komise vyhodnotí, jakým směrem si to přejí členové upravit. Je poptávka po výrazném zjednodušení,“ řekl Právu.
V ČSSD se hovoří o zrušení kvót, podle kterých mají být na kandidátních listinách zastoupena obě pohlaví alespoň v poměru 60 ku 40 procentům. Vyškrtnout by se ze stanov mohlo také ustanovení: Při volbě členů orgánů ČSSD jsou navrhováni kandidáti tak, aby se členy těchto orgánů staly i ženy, senioři a mladí do 30 let věku.
„Sociální demokrat bez přívlastku”
„Na olomoucké konferenci se mluvilo o tom, že by si soc. demokraté měli být rovni a neměli by se různě zvýhodňovat. Máme kvóty na mladé, seniory, na ženy. Ale obyčejný sociální demokrat bez přívlastku se nám vytrácí,“ řekl Právu Váňa.
Nejvíce v ČSSD rezonuje požadavek zrušit podmínku čtyřletého členství ve straně pro členy předsednictva. „Členové přece vědí, koho chtějí za předsedu, a nemusí jim někdo říkat, kolik let má být členem strany,“ myslí si Váňa.
My trávíme půlku času na konferencích a sjezdech tím, že někam házíme lístky a poté je počítáme
Jeho postoj podpořil další člen komise, šéf klubu poslanců soc. dem. Jan Chvojka. „Určitě by stálo za to zrušit podmínky, které jsou dnes kladeny na to, aby člověk mohl kandidovat na nějakou funkci. To je zbytečně omezující a hází to klacky pod nohy novým talentovaným tvářím,“ napsal Právu.
Změna stanov by umožnila kandidaturu do vedení například Jiřímu Běhounkovi, který je jako nestraník hejtmanem Vysočiny za ČSSD, nebo bývalé ministryni školství Kateřině Valachové, která je členkou teprve dva roky.
Pryč s hlasováním všech členů?
Úpravou podle něj projde nejspíš i způsob schvalování kandidátních listin. Nyní je musí stvrdit celá členská základna v daném regionu. „Neosvědčilo se to. Sice každý o kandidátních listinách rozhodoval, ale neměl možnost se s tím kandidátem setkat. Systém konferencí je smysluplnější,“ vysvětlil svůj postoj Váňa.
Zavést by chtěl Váňa nově elektronické volby, podle kterých by třeba celá členská základna mohla v budoucnosti volit přímo předsedu.
To podpořil i místopředseda Petr Dolínek. „Bezesporu my trávíme půlku času na konferencích a sjezdech tím, že někam házíme lístky a poté je počítáme. Je rok 2017. Když sami nezačneme elektronicky volit, tak těžko můžeme prosazovat elektronické volby pro republiku,“ podotkl.
Premiér Bohuslav Sobotka
Vyškrtnout ze stanov by chtěl Váňa také řadu dalších formalit, jako jsou různé lhůty na svolávání orgánů. „Často se řeší lhůty a dovolby žen a mladých a nezbývá čas na politiku,“ poznamenal. „Neustálým vylepšováním a větší demokratizací jsme si stanovy zkomplikovali tak, že se podle nich dá těžko fungovat,“ uzavřel.
Inspirace u ODS?
Dolínek by uvítal, kdyby ČSSD svým místním organizacím vydávala licence, které by v případě nekalých praktik mohla jednoduše odebrat, jako to dělá ODS. „Potom by bylo možné nešvar rychle vyřešit a nebylo by nutné složitě přeregistrovávat celé okresy,“ řekl Dolínek.
Ze stanov by pak podle něj mělo zmizet ustanovení, že členem se smí člověk stát jen tam, kde má trvalé bydliště. „Řada lidí má trvalé bydliště jinde, než kde žije a pracuje. Logicky by ale lidé měli být členy tam, kde tráví nejvíce času a znají místní problémy,“ dodal Dolínek.
Stanovy nám volby neprohrály, tvrdí Foldyna
Poslanec Jaroslav Foldyna zdůraznil, že změna stanov je spíš podružná věc. „My jsme neprohráli volby kvůli stanovám. To je jen detail v životě strany, který se příliš zbyrokratizoval,“ řekl Právu.
Vzpomněl na rok 1989, kdy do ČSSD vstupoval. „Tehdy jsme měli heslo: Jsme strana slušných lidí. Stanovy byly úplně jednoduché, bylo to několik stránek. Od té doby se strana tak strašně změnila, že bychom složitě takové heslo obhajovali,“ míní Foldyna.
